Komunitní knihovna

• Pojmy
• Pracovní skupina pro komunitní aktivity knihoven

Před poměrně nedávnou dobou se ve slovníku oficiálních materiálů v České republice začal běžně (a stále častěji) objevovat jeden staronový pojem a slova od něj odvozená. Domníváme se, že v naší společnosti bude tento pojem nabývat postupně většího a většího významu. Bylo by proto dobré nejen převzít jej do slovníku, ale především se zamyslet nad tím, jak a proč by se pro veřejné knihovny měl stát (a pro některé už dávno stal) jedním z nejdůležitějších pojmů charakterizujících jejich činnost. O jaké slovo jde? Je to slovo komunita, komunitní.
Proč jde o pojmy tak významné právě pro knihovny? Naplňování poslání komunitní knihovny, či snad dokonce funkce komunitního centra, komunitní aktivity a tvorba komunitních projektů totiž pravděpodobně patří ke třem-čtyřem základním funkcím knihoven a je zároveň nejlepší cestou pro ty, které chtějí ve svém městě či obci získat nezastupitelné postavení, vysokou vážnost a prestiž u všech jejích obyvatel i představitelů.
Nejdříve ze všeho je třeba si uvědomit, že pro řadu knihoven nepůjde o nic převratného a dramaticky nového. V mnohých veřejných knihovnách totiž své komunitní role alespoň částečně již dlouho plní, jen jim tak asi neříkají. Ale možná si ještě ani tam neuvědomili všechna níže uvedená - důležitá - fakta:

• knihovna není pouhou půjčovnou, může poskytnout a nabídnout mnohem více služeb a možností jednotlivcům i skupinám, společenstvím,
  
• knihovna v duchu litery zákona poskytuje rovné služby všem (kteří o to mají zájem),
  
• knihovna je otevřená instituce
  
• v knihovně pracují (měli by pracovat) kvalifikovaní profesionálové, lidé, kteří se rozhodli pracovat v instituci, jež je především službou veřejnosti; oni jsou hlavní devizou knihovny,
  
• knihovna je příjemné, přívětivé, pěkné, vstřícné místo a takovou ji vnímají (?) ti, kteří ji znají,
  
• knihovna nežije ve vzduchoprázdnu, ale v obci, která má své potřeby, priority, problémy, obec knihovnu zřizuje, obci knihovna patří;
  
• každou obec tvoří jednotlivci a skupiny,
  
• knihovna žije z daní všech občanů, nejen svých uživatelů,
  
• ne každý obyvatel obce je čtenář, natož uživatel knihovny, ba dokonce ne-uživatelů knihovny je mnohem více,
  
• mnoho lidí a skupin neví, co všechno lze od knihovny očekávat,
  
• v obci žije mnoho jednotlivců i skupin, kteří umí a dělají spoustu zajímavých, důležitých a užitečných věcí, ale řada jiných lidí a skupin o těchto aktivitách vůbec neví,
  
• knihovna může být/je přirozeným místem propojování lidí a skupin, protože ví o potřebách i o možnostech a také ví (?), že spolupráce je nejlepší (jedinou?) trvalou cestou k cíli,
  
• mnoho lidí a skupin (společenství) má potřebu se setkávat, ale chybí jim prostor či vstřícná nabídka,
  
• knihovna je informačním srdcem obce, systematicky se v ní soustřeďuje mnoho informací o obci a životě v ní,
  
• knihovna je neutrální místo

A to je vlastně vše. Protože tam, kde si uvědomili všechny - nebo alespoň podstatnou část výše zmíněných faktů (a snad si dokonce ještě řekli: "co neuděláme sami, nikdo za nás neudělá" nebo "kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody"), tam už vlastně roli komunitní knihovny začali plnit. Příklady na této webové stránce, ale také možná právě ty z vaší praxe o tom přesvědčují. Že vám není jasné, proč o tom vůbec hovoříme? Že u vás už dávno poskytujete nejrozmanitější další služby nejrůznějším (i třeba okrajovým) skupinám a společenstvím v obci, že je vzájemně informujete, spojujete a umožňujete jim kontakty a spolupráci? Že nabízíte podle možností své prostory pro jejich setkání, diskuse? Že se vaše knihovna opravdu stala místem, kam se chodí, protože je tím nejpříjemnějším, nejvstřícnějším, nejbezpečnějším, nejinformovanějším, nejsamozřejmějším a nejnavštěvovanějším centrem obce? Pak jste komunitní knihovnou. Gratulujeme! A prosíme - dejte nám o sobě vědět.
Pokud však ještě tak daleko nejste a naše webová stránka vás oslovila, máme pro vás několik informací a nabídek.

V roce 2003 se v cyklu seminářů nazvaných "Knihovna jako komunitní centrum", pořádaných s finanční podporou Open Society Fund Praha, zástupci devatenácti knihoven ze všech krajů České republiky učili, jak na to, aby se jejich knihovna skutečně knihovnou komunitní stala. Dnes je tato skupina připravena pomoci radou, konzultací, někteří z nich i metodickou pomocí dalším knihovnám.

16.-18. 3. 2004 bude odbor knihovnictví Národní knihovny ČR a Krajská knihovna F. Bartoše ve Zlíně s využitím znalostí a zkušeností členů právě této skupiny, ale i dalších expertů, pořádat pro ředitele veřejných knihoven workshop "Komunitní knihovna". Pokud Vás problematika zajímá, rezervujte si už dnes termín ve svých diářích a sledujte pravidelně webovou stránku www.stk.cz/Akce/, kde se postupně objeví podrobnosti o workshopu.

A chcete-li se k problematice na něco zeptat, či se vyjádřit, nebo chcete-li nám "jen" dát vědět o komunitních aktivitách vašich knihoven, napište na adresu zuzana.jezkova@nkp.cz

Pojmy

Komunita

Termín komunita pochází z latinského slova "communitas", kde znamená lidské společenství, společnost, obec, ale také vlídnost, laskavost i družnost, která se pojí se vzájemným dáváním a přijímáním úsluh.

Komunita je slovo, které se v češtině (ale také třeba v angličtině) užívá v několika významech - především jako označení skupiny lidí, jejíž život se odehrává na nějakém zeměpisně vymezeném místě, nebo kterou spojuje místo společných aktivit (pracoviště, školy atd.), případně se tímto slovem označuje společenství lidí, které pojí společný zájem, profese, náboženství. U nás se také často používá v souvislosti s etnickými menšinami (např. romská komunita).

V souvislosti s místními projekty se ustálil význam, ve kterém budeme slovo komunita používat i v kontextu s aktivitami knihoven a který můžeme ve stručnosti vyjádřit asi takto:
Komunita je tvořena lidmi, kteří patří k určitému místu (žijí v určité lokalitě, mají společnou tradici apod.) a mají mezi sebou nějaké vztahy - sociální vazby (např. přátelské, příbuzenské nebo vytvořené na základě ekonomické směny, na základě společně konané aktivity apod.).

Pro potřeby knihovny, která má zájem působit jako knihovna komunitní, je vhodné teritoriální území vymezit prostorem, který má být dotyčnou knihovnou obsluhován (městská knihovna - město, sídlištní pobočka - sídliště).

Komunitní knihovna

Komunitní knihovna napomáhá rozvoji komunity v místě svého působení - podporuje dobré soužití lidí v místě, pomáhá lidem zlepšovat místo/obec/město, ve kterém žijí, a rozvíjet dobré vztahy mezi lidmi, skupinami lidí i organizacemi na daném území.
Komunitní knihovna nezaměřuje své aktivity pouze na své registrované čtenáře, ale plánovitě a systematicky oslovuje celou komunitu místa; své služby rozvíjí tak, aby mohla pružně reagovat na potřeby všech skupin lidí v místě.
Komunitní knihovna poskytuje prostor pro aktivity jednotlivých skupin lidí a propojuje je s dalšími skupinami i jednotlivci v souladu s rozvojem komunity.
Komunitní knihovna se podílí na společném životě místa, vyznačuje se bohatou spoluprácí s místními organizacemi a institucemi. Svými aktivitami podporuje propojování veřejného a soukromého sektoru, rozvoj partnerství mezi organizacemi a představiteli veřejné správy, neziskovými organizacemi, podnikateli, občany.

Cílem komunitní knihovny je
při zachování kvalitních knihovnických a informačních služeb

• povzbudit místní obyvatele k aktivní účasti na životě své obce, pomoci rozšířit možnosti lidí ovlivnit to, co se s nimi děje
  
• pomoci řešení problémů komunity informační podporou všech zainteresovaných
  
• posilovat vztah lidí k místu, ve kterém žijí
  
• koordinovaně s dalšími organizacemi (a ve spolupráci s nimi) rozvíjet kulturní, vzdělávací a volnočasové aktivity vycházející z potřeb komunity (podpora rozvoje potenciálu místa)

Příklad cesty Masarykovy veřejné knihovny ke komunitní knihovně

Komunitní aktivity

Jde o takové činnosti knihovny, které nejsou primárně zaměřeny na registrované uživatele knihovny, ale oslovují celou komunitu (případně určitý segment komunity) a vedou k jejímu posilování. Současně tak také posilují místo knihovny v dané komunitě.
Příležitostně komunitní aktivity různého rozsahu realizuje velká část veřejných knihoven, často jako součást svých PR aktivit - snaží se jimi oslovit své okolí a získat další uživatele svých služeb.

Příklady komunitních aktivit knihoven

Komunitní projekty

Komunitní projekt je konkrétní plán komunitních aktivit a činností s jasným směrováním i cílem; obsahuje soubor technologických postupů i zdrojů, které jsou použity při dosahování stanoveného cíle. Hlavním cílem komunitních projektů je rozvoj určité komunity.
Dobrý komunitní projekt vykazuje tyto znaky (dle programu CPSI realizovaného Nadací OSF Praha):

• rozvíjí zaujetí a zájem lidí
  (jeho idea se rodí v otevřeném procesu, projekt dává příležitost lidem podílet se na veřejných věcech, dělat věci tak, jak je cítí a jak je považují za potřebné, projekt pomáhá proti lhostejnosti, posiluje účastníky projektu)
  
• otvírá lidem a skupinám nové rozměry
  (pomáhá překonávat černobílé vidění problémů, dává lidem příležitost učit se ze svých chyb i od sebe navzájem)
  
• posiluje a pomáhá uvést věci do pohybu
  (odkrývá a využívá existující potenciál komunity, pomáhá formulovat priority zájmu komunity, prvky projektu mohou být znovu použity i v jiných případech)
  
• je dobře prezentován a připraven
  (představuje veřejnosti všechny zúčastněné skupiny, vychází ze znalosti místních partnerů, má realizační plán, který zahrnuje jednotlivé kroky)

Příklad projektu Městské knihovny Sedlčany (dokument doc., 61,5 kB)

Pracovní skupina pro komunitní aktivity knihoven

Pracovní skupina vznikla koncem roku 2002 jako neformální skupina aktivních lidí, které oslovilo téma komunitní knihovny. Skupinu tvoří většinou vedoucí pracovníci veřejných knihoven různých velikostí a z různých regionů celé ČR.

16.01.2004