BULLETIN
SKIP

1
2006

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

SMĚR

INFORMAČNÍ NÁVES ANEB INFORMATION COMMONS V ČESKÝCH KNIHOVNÁCH

V poslední době se u nás objevily diskuse o koncepci zkvalitňování a zefektivňování služeb knihoven, která sice vznikla v odlišném než českém prostředí, ale přesto může být i pro naše knihovny inspirativní. Anglický výraz information commons (IC) jsme se již pokusili přeložit i do češtiny na konferenci INFORUM 2005, kde přítomní vycházeli z toho, že výraz commons označuje veřejný statek, něco, co je veřejně přístupné a co mohou všichni používat, a to buď bez jakýchkoli dalších omezení, nebo za dohodnutých podmínek. Commons označuje něco, k čemu mají všichni přístup, aniž by museli žádat jinou osobu o svolení. V češtině máme označení pro tomu odpovídající fyzický prostor: náves; Zdeňka Dohnálková z PřF MU používá např. výraz "informační občina". Zatímco při hledání vhodného překladu jsme ve fázi vtipů a hledání, co se týče aplikace IC se máme již čím chlubit. Ale vezměme to popořádku. Oč vlastně v IC jde?

Information Commons je teorie, koncepce, strategie a konkrétní postup uspořádání fyzického prostoru knihoven, organizace práce a řízení pracovníků knihovny tak, aby vznikl integrovaný model služeb pro získávání, zpracování a prezentaci informací, učení a informačně-technickou podporu. V odborné knihovně to konkrétně může znamenat, že knihovna bude nabízet pro studenty a pedagogy celou škálu zdrojů (knihy, databáze, filmy apod.) a služeb (vyhledávání, konzultace, kopírování, scanování, tisk, střih videa, vypalování na CD...) pro potřeby výuky či výzkumu v co nejširším záběru. Řečeno trochu jinak, proces tvorby znalostí, který tradiční knihovnictví zachycovalo jen v určitém vymezeném úseku, se nyní rozšiřuje do obou stran: knihovna se stává integrální součástí výzkumu a výuky už od jejího počátku a na druhé straně pomáhá vyprodukovat její výstupy (diplomové a výzkumné práce, přednáškové materiály). V knihovně na Cornell University například digitalizovali přednášky jistého profesora a vytvořili z nich e-learningové prostředí propojující původní profesorovy nákresy, audio záznamy jeho vystoupení s plnými texty článků z časopisů, ke kterým knihovna měla licencovaný přístup.

Všechny knihovny, i ty americké, bojují o přežití, proto se snaží využít osvědčených praktik z jiných prostředí. Škála služeb, kterou nabízejí, by měla být dostupná snadno, intuitivně a pokud možno přes jedno rozhraní, a to jak ve fyzickém prostoru knihovny - proto mají knihovny s implemetovaným IC často jeden hlavní pult - tak i ve virtuálním prostředí - googlovský vyhledávací formulář na hlavní web stránce knihovny. IC tedy můžeme chápat ve dvou rovinách, které jsou ale vzájemně propojeny: 1) jako online prostředí, ve kterém je přístup k co největšímu možnému počtu a typů zdrojů informací umožněn přes jednotné grafické rozhraní (GUI - graphical user interface) a 2) jako způsob organizace fyzického prostředí a procesů zpřístupňování služeb tak, aby vyhovovaly výše popsanému digitálnímu prostředí. Implementace IC v praxi tedy vyžaduje změnu jak v organizaci práce, tak i ve fyzickém uspořádání prostředí, kde má být IC nasazeno.

Pro knihovny tedy vzniká otázka, jak se může instituce, která byla vystavěna kolem tištěné produkce, přeorganizovat tak, aby vyhovovala požadavkům fluidního digitálního prostředí. Myslím, že je jasné, že touto reorganizací se nemyslí zavedení internetu do knihovny a zakoupení několika elektronických databází. Pro tuto přeměnu se často používá teorie managementu z literatury známé jako "Strategic Alignment", kterou bych doporučila použít pro osvětlení koncepce IC, protože se mi zdá nejvhodnější z hlediska současného stavu knihoven u nás. S největší pravděpodobností se totiž většina nachází na počátku procesu, tedy formování strategie a hledání efektivního a spolehlivého modelu, jak IC implementovat bez vážných ztrát a překážek.

Strategic alignment pracuje s analytickými komponentami rozdělenými na vnitřní (struktura, lidé, operativa) a vnější (hranice služeb, odlišení od okolí, partneři knihovny) tak, aby ve výsledku vznikla strategie, která organizaci pomůže správně propojit IC infrastrukturu s pracovními procesy. Klíčová přitom je funkční integrace organizace a technologie, nikoli jejich oddělená koexistence. Jinými slovy, nejde o zavedení supermoderní techniky do knihovny, kde budou pracovat lidé stejným způsobem, na stejných místech a poskytovat stejné služby. Lidé jsou tedy klíčoví, trefně to vyjádřil knihovník zodpovědný za implementaci a chod IC v knihovně Univerzity v Severní Karolíně: "Nezáleží na tom, zda máte 100 nebo 200 počítačů, jaké máte zakoupeny zdroje anebo zda vám knihovnu stavěl věhlasný architekt. To všechno můžete mít, ale o IC můžete hovořit jako o úspěchu až tehdy, když každý knihovník bude tuto koncepci sdílet a svým dílem naplňovat."

To se snadno řekne, hůře udělá. V rozsahu tohoto článku není možné předat podrobný návod, jak na to. Nabízím proto návod, kde hledat inspiraci, další informace, příklady a kontakty:

http://libweb.uncc.edu/library/infocom/

Přehledná stránka knihovny Murrey Atkins v Univerzitě Severní Karolína. Tato stránka je specializovaná na IC a obsahuje všechny dokumenty a potřebné informace, které mapují realizaci IC v této knihovně. Jako inspirace zde může posloužit především struktura oddělení a služeb v konkrétní knihovně a definice obecných cílů IC a konkrétních úkolů jednotlivých částí knihovny vzhledem k IC. Stránku připravil Russell Bailey, který v této knihovně působil do léta roku 2005 a v květnu 2005 vystoupil u nás na konferenci INFORUM.

http://www.brookdale.cc.nj.us/library/infocommons/ic_home.html

Stránka Brookdale Community College, kterou spravuje David Murray, obsahuje precizní přehled odkazů na knihovny s aplikací IC. Najdete zde strategické dokumenty, plány, nákresy, fotografie a řadu kontaktů. Každý odkaz je komentován a náležitě popsán. Stránka nabízí seřazení odkazů podle různých kritérií a také link na diskusní fórum k tématu IC.

http://jhenning.law.uvic.ca/

I tato stránka je dílem konkrétní osoby, Joanne Henning z McPherson Library, University of Victoria, kterou problematika Information commons zaujala natolik, že strávila ježděním, navštěvováním, fotografováním a rozhovory s knihovníky, kteří IC implementovali do praxe, celé své studijní volno. Kromě podrobného popisu IC v každé z 25 knihoven v USA, které Joanne navštívila, obsahuje stránka také odkaz na literaturu, další zdroje a závěrečnou zprávu.

http://www.dartmouth.edu/~collab/index.html

Často citovanou stránkou je projekt "Collaborative Facilities", který běží na Dartmouth College. Je to střešní stránka, protože IC je zde prezentována jako jeden z nástrojů, jak dosáhnout integrace služeb knihovníků, referenčních pracovníků, technické podpory a mediálních laboratoří v jeden celek, který v celé šíři a kvalitě obsluhuje akademiky a studenty. Na této stránce jsou shromážděny dokumenty, které můžete použít jako inspiraci pro vlastní plánování IC. Tyto dokumenty zahrnují jak formulace mise daného pracoviště, tak i popis služeb, finanční rozvahy, fotodokumentace, nákresy, propagační materiály, návody apod.

http://www.usc.edu/isd/libraries/locations/
leavey/news/conference/presentations/

V knihovně Leavey na Univerzitě Jižní Kalifornie, kde implementovali IC již před jedenácti lety, se konal loni seminář k desetiletému výročí IC na této knihovně. Vystoupení z tohoto semináře jsou k dispozici na této stránce. Mezi vystupujícími byla zastoupena snad všechna nejúspěšnější a nejvíce citovaná pracoviště a knihovny, které implementovaly IC. Vystoupení lidí, kteří shrnují zkušenosti z těchto knihoven, jistě stojí za přečtení.

A jak jsme na tom u nás? Knihovna, která se k principům IC hrdě hlásí a integrovala je přímo do svých služeb, je Ústřední knihovna Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Ředitelka této knihovny Mgr. Zdeňka Dohnálková se inspirovala v knihovnách ve Velké Británii, Skandinávii a USA. V rozhovoru pro časopis Veřejná správa odpověděla na otázku co by radila ostatním, kteří by chtěli s implementací IC ve svých knihovnách začít, toto: "...analyzovat si své vnější a vnitřní prostředí, stanovit strategické role, připravit konkrétní akční celky, vše zasadit do časového rámce a lobovat a lobovat. Právě získávání podpory pro vlastní záměr považuji za nejdůležitější."

Hodně štěstí!

Petra Jedličková

Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0