Internetová óda oslavná kolektivně sepsaná v Noci s Andersenem

Letos v březnu internet propojoval dětský svět.
Z Bardějova do Chodova, z Raciborze do Rtyně.
Myslíte, že v noci spíme.? No to jste se pěkně splet´;
Bdí se v Prusích, bdí se v Libé, bdí se taky v Těšíně...

...v Hodoníně jakbysmet
a to je teprv začátek.
Šeří se den a nastává noc
na zemi v knihovnách spí nás už moc.
Všichni správní čtenáři čtou si knihy pod peřinou
Dobro se v nich vyplácí - ničemníci vždycky hynou.
Lem noci tvoří hvězdičky
u knihy strávíme i den celičký...

V knihovně se bavíme, vůbec nelenošíme.
Vymýšlíme, hádáme, přitom blbiny děláme.
Taky trochu zlobíme, na procházku se těšíme.
Venku nás zima čeká, ale nás to nevyleká.
Lampióny svítily, my za nimi chodili.
Na procházce se nám líbilo,
kolem Vacova se dobře chodilo.
do spacáků zalezem, dobrou noc vám přejem všem!

Přišly děti do knihovny Písku
aby poznaly Andersenovu knížku.
Poklad tu hlídala strašidla a kostlivec
sladká odměna přišla nakonec.

Noc z Andersenem

Spędzamy dzisiaj z Andersenem noc
To tutaj baśniowych będzie zaklęć moc

Lubimy czytać jego opowiastki
One są jak nocą na niebie gwiazdki
Weź taką gwiazdkę dla siebie
Andersen napisał ją dla Ciebie

Dla Ciebie, dla mnie, dla każdego
Bo lubił dzieci - kolego ! Rafał Bedrunka - Raciborz - Polska

Rozhovor je skvelá vec
propojím sa na pokec
Prekecáme celú noc
budeme tu do vianoc?

K knižnici sú pekné knihy,
niekedy nás to však mýli.
Andersen je veľmi milý
pomôže nám v ťažkej chvíli.

Nevyriešiš dáky problém,
nevieš spraviť referát?
Treba skočiť k internetu,
pomôže ti veľmi rád.

Na internet pripojiť sa dá
ja to robím veľmi rada.
Andersen nás všade hľadá
kde ste?
Noc v knižnici začína
vo večerných hodinách
internet sa zapína...

S internetom celým svetom
tárame sa zimou - letom,
budeme dobrí od rána
knižnica dvere otvára.

Internet je vec dobrá,
do knižnice veľmi vhodná.
Poúča, radí, vysvetľuje,
odpovede odhaľuje.
Večná škoda len,
že pre mnohých je len sen!

Internet - spojil svet.
Čiernou nocou správa letí
pošlite ju ďalej, deti:
priateľstvo nech vládne svetom,
nech je dobre všetkým deťom.

Prišli sme sťa do kina,
už to všetko začína.
Miesto plátna - internet,
chatuje v ňom celý svet.
Pozerajú doňho všetci,
nie sú v ňom len samé kecy.

Keď bol ocko, mamka malí,
žiaden internet nemali.
hoci sme my ešte mladí,
internet sme vyskúšali.

mimochodom - prihlásenie
Rozhovor je skvelá vec
propojím sa na pokec
Prekecáme celú noc
budeme tu do vianoc?

K knižnici sú pekné knihy,
niekedy nás to však mýli.
Andersen je veľmi milý
pomôže nám v ťažkej chvíli.

Nevyriešiš dáky problém,
nevieš spraviť referát?
Treba skočiť k internetu,
pomôže ti veľmi rád.

Na internet pripojiť sa dá
ja to robím veľmi rada.
Andersen nás všade hľadá
kde ste?
Noc v knižnici začína
vo večerných hodinách
internet sa zapína...

S internetom celým svetom
tárame sa zimou - letom,
budeme dobrí od rána
knižnica dvere otvára.

Internet je vec dobrá,
do knižnice veľmi vhodná.
Poúča, radí, vysvetľuje,
odpovede odhaľuje.
Večná škoda len,
že pre mnohých je len sen!

Internet - spojil svet.
Čiernou nocou správa letí
pošlite ju ďalej, deti:
priateľstvo nech vládne svetom,
nech je dobre všetkým deťom.

Prišli sme sťa do kina,
už to všetko začína.
Miesto plátna - internet,
chatuje v ňom celý svet.
Pozerajú doňho všetci,
nie sú v ňom len samé kecy.

Keď bol ocko, mamka malí,
žiaden internet nemali.
hoci sme my ešte mladí,
internet sme vyskúšali.
Hornonitrianska knižnica - PRIEVIDZA - Slovensko

Andersen v Jičíně

Všem vám pozdrav posíláme
na vědomost vám dáváme,
že dnes u nás v Jičíně
v knihovně se vyspíme.

Ve sklepení lodžie strašidla tam sídlí
kastelánka s Heřmanem klidně s nimi bydlí.
Sám vévoda z Valdštejna za námi dnes přišel
aby naše příběhy na vlastní uši slyšel.

U ohně jsme seděli, jako předci naši
krásně jsme se bavili o tom, jak se straší.
Albrecht také vyprávěl, můžete nám věřit,
svůj příběh nám pověděl, chcete ho též svěřit?

Pak jsme prošli alejí, středem krásných lip
smáli jsme se, bavili, občas zazněl vtip.
V knihovně nás čekalo dobré občerstvení.
Ten, kdo takto pracoval, vždycky to ocení.

Hans Christian Andersen také potom přišel,
z pohádkové říše knih na chvíli si vyšel.
K jeho poctě jsme tu dnes, to přec všichni víme
poodhalit tajemství, krásu světa, života, to se tu učíme.

Knížky máme na dosah, dojmů plnou hlavu
čekáme teď s napětím ještě na Hajaju!
Z rozhlasu k nám zavítal, jistě ho též znáte,
zda po tom všem usneme, na to se nás ptáte?

A z Českého ráje na jihovýchodní Moravu:

V Ostrohu na zámku naše knihovna sídlí,
kromě ní tu i bílá paní bydlí.
Možná paní uvidíme,
protože tu dneska spíme,
když k nám přijde - pozveme ji.
Přečteme jí pohádku o Ošklivém káčátku.
Jak se z kačky labuť stane, co u nás po Moravě plave.
Přečteme i druhou, třetí, jako dárek od nás dětí.
A až jednou vyrosteme, našim dětem číst budeme,
Říkadla i pohádky, dopředu i pozpátky.

V Domažlicích v knihovně vzniká nová fáma:
prochází se Bílá paní, od zítřka věc známá.
Média se přičiní a ve známost dají,
že tam děti s Andersenem svou velikou noc mají.
Pohádky jim vyprávěla krásná zlatovláska,
krásná jako ranní rosa, óch, to byla kráska.
A pak pilně uložila knihy do svých skříní
paní, co tu založila, knihovničku první.
My to víme, my to známe - jmenuje se Božena,
říkali jí smutná paní a příjmením Němcová.

Internetová víla

Žila, byla jedna víla,
jmenovala se Anička
a její malá světnička
byla moc útulná a hezká.
Snad tam stojí ještě dneska.
Měla doma jednu jednu věc,
o které skoro nikdo nevěděl přec.
Byl to malý počítač i s internetem,
tak si mohla brouzdat celým světem.
Hrozně ráda soutěžila,
do všech her se zapojila.
Avšak jednou došla jí pošta,
kde číhal virus pana Arnošta!
Nevěděla, jak ho má odstranit,
s kamarády se musela poradit.
Řekli jí, ať tam dá ÁvéGé,
to je pro počítač jako vitamín Cé.
Tak Anča zkusila
a kamarádům poděkovat musila.
Když byl počítač zcela zdráv,
mohla zase surfovat!

(Další zprávy z Moravských Prus budou následovat! Nocím zdar a Anderseneovi zvlášť!)

V Šlapanicích dámy, páni,
byl zas večer plný hraní.
K pokladu jsme došli brzky.
čekaly nás samé mlsky.
Dárečky jsme vyrobili
i knihovnu vyzdobili.
A po ranní buchtě, čaji,
mámy si nás rozebraly.

Dnes je večer čarokrásný,
dobre sa o nom básní.
Najprv sme jedli pizzu,
A potom sme navštívili vešticu.

Boli tu aj filmári,
Ale sme sa nasmiali.
Najedli sa, napili,
veĺkú srandu zažili.

Na internet sme sa pripojili,
iným deťom napísali.
Kto nemohol vydržať,
Musel ísť hneď spať.
Oravská knižnica Dolný Kubín - Slovensko

V Těšíně vypukla zlatá horečka na Klondiku,
děti si vyráběly zlatokopeckou kazajku.
Putovaly přes Chilcoot,
do sněžnic byl každý obut.
Zlata našli hromadu,
vše pro dobrou náladu.

Havířov posílá:
Dnes nás čeká nocování,
ale také chatování.
Internet je dobrá věc,
spojí v mžiku celý svět.
Zjistíme tak během chvilky,
co dělají kolegyňky,
že se naší noci daří,
všude děti pěkně "paří".
Zbude také, jistěže,
chvilka zkusit soutěže,
které pro nás přichystali,
internetem rozeslali,
naši milí kamarádi,
co nás mají stále rádi.

My tu ještě nespíme,
internetem se bavíme.
Klik sem, klik tam,
vše na webu vyhledám.
Dovíme se o dětech,
co dnes přespávají v knihovnických doupatech.
Letem světem,
hlavně dětem
slouží dneska počítač,
odpoví nám proč a nač
jsou tři véčka, zavináč. Z Českého Těšína

Dneska večer ve Slaném
máme se tu bezvadně.
Skládali jsme básničky,
dělali jsme srandičky.
Hledali jsme kříže -
knihovnu zdobí mříže.
Opili jsme Brumbála
bude zlitej do rána.
Psali jsme si na záda
je to tady paráda.

Semiláci už jsou tady,
víme si tu se vším rady.
Strašidla a soutěže,
to je místo večeře.
Teď píšeme vám básně,
že je nám tu tuze krásně.
Vůbec nic se nebojíme,
strašidla si objevíme.
Právě pijeme čaj s medem,
to věděli jsme předem.
Možná chleba podají,
až nás trochu unaví.
Jsme tu samá strašidla,
víla je tu jediná.
Žížala nám usíná,
proto rychle do díla.
Na rýmy jsme si už hráli,
přitom všem se trochu smáli.

Polička je město malé,
ale hradby jsou
tu zachovalé.
Na ně přišla v dnešní noc
Bílá paní pro radost.
Ostatních zážitků
bylo také dosti,
ale už je po slavnosti.
Setkání s Andersenem
bylo skvělé,
ale dostat děti do postele!!!
Venku už se dní
A naše děťulata
konečně spí.
A tak i my
loučíme se s pozdravem
sejdeme se zase
za třistašedesátýpátý den!!!

Zatím se loučíme, slovy pana Andersena:
Žít nestačí, je potřeba mít slunce a svobodu a malou květinku …
(poslali spáči z Babic u UH)

11.04.2003