Kde končí svět? 2003/2004

Vyhlášení projektu "Kde končí svět 2003/2004":
KOLIK ŘEČÍ UMÍŠ, TOLIKRÁT JSI ČLOVĚKEM

"Každý mluví tak, jak umí,
jak se učil odmala -
hlavně když se dorozumí
člověk, pes i žížala!"

(Jiří Žáček)

Projekt probíhá pod záštitou manželky prezidenta republiky, paní Livie Klausové

vyhlašovatel:

SKIP - Klub dětských knihoven

cíl projektu:

• zastřešení a inovace aktivit dětských oddělení veřejných knihoven
  
• rozvoj a podpora dětského čtenářství
  
• propagace čtenářství na veřejnosti
  
• propagace činnosti knihoven

podmínky účasti:

• účastnit se může každá knihovna, která včas zašle přihlášku příslušnému regionálnímu klubku
  
• všechny přihlášené akce musí probíhat pod logem "KDK SKIP - Kde končí svět" KOLIK ŘEČÍ UMÍŠ, TOLIKRÁT JSI ČLOVĚKEM

kategorie projektu:

1. oblast dětského čtenářství (aktivity podporující dětské čtenářství)
   
2. oblast literárních soutěží a tvůrčího psaní
   
3. oblast výtvarných soutěží
   
4. oblast literárně-dramatická (činnost klubů a kroužků, dramatizace, výroba loutek…)

termíny projektu:

• vyhlášení -1. září 2003
  
• přihlášky - do 30. listopadu 2003 na adresy regionálních klubek KDK SKIP
  

• regionální klubka odešlou seznamy přihlášených knihoven - Janě Hladíkové
• (jhladikova@knih-jh.cz) do 31. prosince 2003
  
• regionální kola proběhnou do 30. dubna 2004
  
• vyhodnocení a nahlášení oceňovaných dětí, odeslání materiálů na výstavu do 20. května 2004 (MěK Jindř. Hradec, U Knihovny 1173/II.,377 02 J. Hradec) - regionální organizátoři si podle místních podmínek stanoví vlastní termíny
  
• slavnostní zakončení a vyhodnocení - červen 2004

organizační štáb:

• Mgr. Helena Šlesingerová - Knihovna města Plzně
  
• Eva Kordová - Městská knihovna A. Marka Turnov
  
• Jana Hladíková - Městská knihovna Jindřichův Hradec

Regionální organizátoři:

Zodpovídají za sběr přihlášek a garantují průběh regionálních kol

• Praha- Magdaléna Řeřichová, Městská knihovna Praha - rerichom@mlp.cz
  
• Střední Čechy - Helena Liptáková, Městská knihovna Nymburk - knihovna@nymburk.cz
  
• Plzeňsko - Mgr. Helena Šlesingerová, Knihovna města Plzně - slesingerova@kmp.plzen-city.cz
  
• Příbramsko - Mgr. Anna Jindrová, Knihovna J. Drdy Příbram - detske@kjd.pb.cz
  
• Jižní Čechy - Jana Hladíková, Městská knihovna Jindřichův Hradec - jhladikova@knih-jh.cz
  
• Liberecko - Alexandra Bezděková, KVK Liberec (pobočka Kunratická) - Bezdekova@svkli.cz
  
• Děčínsko - Eva Kubšová, Městská knihovna Děčín - kubsova@dcknihovna.cz
  
• Východní Čechy - Dobroslava Strnková, Městská knihovna Nový Bydžov - knihovna.nb@worldonline.cz
  
• Severní Morava - Dana Kochová, MěK Havířov - město - detske@knih-havirov.cz
  
• Jižní Morava - Mgr. Jana Nejezchlebová, MZK Brno -jananej@mzk.cz
  
• Zlínsko - Mirka Čápová, Knihovna B.B.B. Uherské Hradiště - detske@knihovnabbb.cz

Přihláška musí obsahovat v tomto pořadí:

• kategorie projektu
  
• název akce
  
• stručná charakteristika vlastní akce
  
• jméno knihovnice vč. adresy knihovny, PSČ, telefon,e-mail, fax, region
  

Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem

Projekt Klubu dětských knihoven SKIP KDE KONČÍ SVĚT? vstupuje právě do třetího ročníku. Zatímco poprvé jsme se společně s dětmi ptali, kde jsou hranice našich světů, a podruhé, jak se v tom světě cítíme - zda se cítíme v bezpečí, nyní klademe otázku, jak se v tom našem světě dorozumíváme. - Co na srdci, to na jazyku. Brána jazyků otevřená. A kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem.
Zdaleka ovšem nemáme na mysli jen ony klasické "cizí jazyky" jako jsou němčina nebo angličtina. Svět k nám mluví. Řečí barev, vůní, tvarů a zvuků. Řečí zvířat. Jazykem básníků i tajemným jazykem symbolů. Domluvíme se v Evropě a ve světě? Domluvíme se očima, rukama? Rozumíme znakové řeči? Rozumíme česky? Umíme překládat? Také z češtiny do češtiny? Či máme vlastní (vymyšlený) jazyk? A dokážeme nejen dobře mluvit, ale i naslouchat? Rozumíme sami sobě? Mají pravdu vědci, kteří tvrdí, že existuje "mužská" a "ženská řeč"? Jak vznikla řeč? V otázkách bychom mohli pokračovat.

Široké téma dává prostor pro aktivity všeho druhu. Například v oblasti literárních soutěží lze vedle pohádek, povídek a básní vyhlásit kategorii uměleckého překladu - z češtiny do cizího jazyka či naopak, z češtiny do češtiny (co takhle Němcové Babička v jazyce Charlese Bukowského?; návod na zapojení elektrického obvodu v jazyce obrazů a metafor?; jídelní lístek, který nám jako předkrm nabídne "salátové vydání řeckého klasika" a jako hlavní jídlo pak "bývalou vzletnost pěvcovu" s přílohou "literárních vykopávek"?), z češtiny dnešní do mateřštiny minulé (napište dopis Janu Nerudovi!), z češtiny do jazyka zvířat či mimozemšťanů. (Neslyšeli jste před časem o neobvyklé výstavě pro zvířata? V létě 1999 takovou uspořádali v bývalé barokní sýpce u Vlkova na Žďársku. Díla byla umístěna ve výši, jaká vyhovuje domácím zvířatům, a každý exponát byl prý opatřen komentářem, co by si o něm zvířata asi myslela. Takové zátiší s kostmi…) V oblasti recitačních soutěží zařadit navíc přednes básně v cizím jazyce, anebo ve znakové řeči. V oblasti dětského čtenářství besedy, kvízy a soutěže o knížkách, jazycích a lidech reálných i fantastických světů, o státech Evropy, o Zemi, o Vesmíru… Číst příběh posluchačům se zavřenýma očima a jeho jednotlivé postavy postupně nahrazovat vůněmi nebo zvuky, uhádnout draka i princeznu po dotyku předmětů s různě drsnými povrchy. Vyzkoušet s dětmi experiment s jazykem podle pozoruhodné knihy Bohuslava Blažka Zprávy z babylónské věže (Albatros 1984). V oblasti výtvarné se třeba vydat na pole písma, vymyslet vlastní obrázkové písmo, rozluštit písmo tajné, vyhlásit soutěž v krasopisu, kromě ilustrací si zkusit kaligramy, zapátrat, jestli mají slova barvu. Předávat zprávy morseovkou, pomocí kouřových nebo světelných signálů. Nebo být v komunikaci prudce moderní, najít si sponzora mezi prodavači mobilních telefonů a vypsat klání o nejkrásnější "esemesku". Mailovat. Chatovat. Zorganizovat seminář pro knihovníky na téma "komunikace s dětským čtenářem". Pozvat si lingvistu, spisovatele, psychologa. Využít tématu na cestě k sobě i k druhým - k výchově k toleranci i k sebepoznání. Fantazii knihovníků se meze nekladou. Nač chodit daleko? Vždyť už sama "četba pěkné knihy je nepřetržitým dialogem, v němž kniha mluví a naše duše odpovídá". (André Maurois)

Jiří Žáček

KOLIK ŘEČÍ UMÍŠ

Náš Rek se dal
do učení cizích řečí -
a teď mňouká,
řehtá,
kokrhá
a mečí.

Mručí na mě:
- Každý zmoudří věkem.
Kolik řečí umím,
tolikrát jsem Rekem!

A já žasnu,
nestačím se divit -
počítám jen, kolik Reků
budu muset živit.

(ŽÁČEK, Jiří: Pro slepičí kvoč. Praha, Albatros 1986.)

Pavel Volf

MLUVÍ JAK UMÍ

Jestli každý pravý Španěl
mluví španělsky,
měl by mluvit kokršpaněl
kokršpanělsky.

Když však ale kokršpaněl
potká někde člověka,
ať je to Čech nebo Španěl,
tak na něho zaštěká.

(Mateřídouška, r. LII, 1996, č. 4, s. 6.)

Jiří Žáček

KAŽDÝ MLUVÍ TAK, JAK UMÍ

Každý mluví tak, jak umí,
když se pustí do řečí -
žluva mluví řečí žluví,
prase řečí prasečí.

Každý mluví, jak ho těší,
jak se komu uráčí -
blecha mluví řečí bleší,
tučňák řečí tučňáčí.

Každý mluví tak, jak musí,
jak mu jazyk dovolí -
husa mluví řečí husí,
buvol řečí buvolí.

Každý mluví tak, jak umí,
jak se učil odmala -
hlavně když se dorozumí
člověk, pes i žížala!

(ŽÁČEK, Jiří: Slabikář. Praha, Alter 1992.)

Miloš Kratochvíl

ČÁP

Jeden čáp z okolí Hřenska
Chtěl mít družku ze Slovenska.
Tak na radu svého táty
Rozeslal tři inzeráty:
"Mladý čáp z okolí Hřenska
chce čapicu ze Slovenska."

Jak to dopadlo s tím flirtem?
Dostal tři čepice s kšiltem!
O faktu, že slovenština
má některá slova jiná,
neměl ten čáp ani zdání!
Tam jsou čápi bociani!

(Mateřídouška, r. LII, 1996, č. 6, s. 6.)

Miloš Kratochvíl

CIZÍ ŘEČ

"Každý kluk by měl umět vždycky
mluvit s dívkami romanticky,"
řekla Jouzovi Olina,
když ji chtěl pozvat do kina.

Jouza z toho už tři dny brečí:
"Proč máme mluvit cizí řečí,
když jsme oba dva z Bechyně
a já plavu i v češtině?!"

(Mateřídouška, r. LVIII, 2002, č. 1, s. 7.)

Fotoalbum

10.08.2004