Český komitét Modrý štít

Mezinárodní výbor Modrého štítu

Deklarace přijatá v Radenci účastníky semináře o ochraně kulturního dědictví v naléhavých případech a ve výjimečných situacích

Z iniciativy Mezinárodního výboru Modrého štítu (Comité Internationale du Bouclier Bleu - CIBB) a za podpory UNESCO se v Radenci (Slovinsko) uskutečnil ve dnech 12.-16. listopadu 1998 seminář, jehož se zúčastnili představitelé UNESCO, čtyři nevládní organizace, které se sdružují v CIBB (Mezinárodní výbor archivů - CIA, Mezinárodní výbor muzeí - ICOM, Mezinárodní výbor pro památky a sídla - ICOMOS a IFLA), jakož i zástupci kulturních institucí z následujících zemí: Belgie, Bosna-Hercegovina, Chorvatsko, Francie, Maďarsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Slovinsko a Švédsko.

Účastníci semináře, u vědomí těžkých ztrát, které kulturní dědictví utrpělo v posledních letech v důsledku válečných konfliktů i přírodních katastrof, ale také u vědomí úsilí vynaloženého na mezinárodní úrovni s cílem odvrátit tyto ztráty, studovali zkušenosti a podmínky jednotlivých zemí v oblasti zmírňování negativních důsledků katastrof.

Účastníci semináře se shodli na následujících principech:

1. Kulturní dědictví zahrnuje movité i nemovité statky, jejich ztráta se dotýká nás všech, jejich ochrana a šetrný přístup k nim - v době klidu i ve výjimečných situacích - se musí stát pravidlem politiky a obsahem programů na mezinárodní, národní, regionální i místní úrovni.
2. Každá instituce, která se zabývá kulturním dědictvím, a všechny úřední orgány, které za ně zodpovídají, by měly zahrnout příslušná bezpečnostní a preventivní opatření do své politiky zaměřené na eliminaci ztrát a předcházení škodám v době klidu i ve výjimečných situacích.
3. Cílem je zabránit ztrátám nebo poškození kulturního dědictví ve výjimečných situacích, a to zlepšováním preventivních opatření, bezpečnostních plánů, vlastních zásahů a obnovovacích prací. Pro dosažení tohoto cíle je třeba rozvíjet a realizovat takové strategie, které:
• vyhodnocují a redukují možná rizika,
• zlepšují hodnotu provedeného zásahu,
• zajišťují spolupráci všech zúčastněných stran při provádění opatření v konkrétní naléhavé situaci na místní, národní i mezinárodní úrovni.

K dosažení těchto strategických cílů je možno využít obecných politických záměrů a programů, jejichž cílem je:

• spojit síly zainteresovaných stran pro vytvoření trvalých sítí,
• vypracovat a uvést do souladu bezpečnostní plány stanovující jasně potřeby a priority
• vypracovat programy informování široké veřejnosti a orgánů, které mají rozhodovací pravomoci,
• vzdělávat pracovníky a rozvíjet jejich dovednosti.

Konkrétně to znamená přijmout a realizovat následující opatření:

• zajistit si nezbytné financování jakož i další zdroje,
• uzavřít se sesterskými institucemi dohody o spolupráci týkající se personálu, specifických zařízení a dočasných útočišť,
• rozvíjet dobré pracovní vztahy se službami pověřenými zasahovat v naléhavých případech,
• udržovat informovanost personálu například zpracováním příruček vysvětlujících bezpečnostní opatření, informujících o vnitřních a vnějších zdrojích,
• organizovat ve spolupráci s partnery pravidelná školení zahrnující výcvik a simulování procedur spojených s výjimečnými situacemi,
• ustanovit mezi partnery smíšené výbory pro zajištění spojení,
• vytvořit detailní a přesný inventář sbírek v instituci, stanovit jejich hodnotu, vypracovat přehled jejich lokalizace a zajistit uskladnění náhradních exemplářů /bezpečnostních kopií/ v jiném místě,
• soustředit příslušná zařízení a specifické zdroje nezbyté pro zajištění ochrany v případě výjimečné situace,
• prosazovat přijetí a realizaci mezinárodních konvencí týkajících se kulturního dědictví,
• rozvíjet s pomocí příruček a učebních pomůcek dovednosti pracovníků účastnících se zásahů v případě katastrof,
• rozvíjet síť dobrovolníků s přihlédnutím k nezbytné různorodosti jejich kvalifikací.
4. Berouce do úvahy zvláštní případy, jako jsou ozbrojené konflikty, účastníci potvrdili váhu základních principů ochrany a respektování kulturního dědictví, tak jak jsou formulovány v Haagské konvenci a dalších dohodách týkajících se ochrany kulturního dědictví, které byly přijaty pod záštitou UNESCO, stejně jako hodnotu preventivních opatření jako jsou příprava inventárních soupisů, rozvoj a realizace technických opatření, přijetí legislativy a národní politiky v tomto směru.

Účastníci, povzbuzeni příkladem jednotlivých zemí, včetně takových, jako je např. Srí Lanka, se mimo jiné dohodli na pokračování vzájemných výměn zkušeností a na spolupráci v rámci Mezinárodního výboru Modrého štítu s cílem rozvíjet iniciativu na národní, regionální a místní úrovni pro eliminaci ztrát na kulturním dědictví.

Přijato v Radenci, Slovinsko, 16. listopadu 1998.

Účastníci semináře se rozhodli:

• přijmout deklaraci z Radenci o ochraně kulturního dědictví v případech přírodních katastrof i katastrof způsobených člověkem,
• přijmout všechna nezbytná opatření pro rozšíření informovanosti o Haagské konvenci z roku 1954 o ochraně kulturního dědictví v případě válečných konfliktů, stejně jako o dalších mezinárodních dohodách o ochraně, zajištění a respektování kulturního dědictví přijatých pod záštitou UNESCO,
• požadovat, aby čtyři nevládní organizace - CIA, ICOM, ICOMOS a IFLA - předaly deklaraci generálnímu řediteli UNESCO a aby zajistily rozšíření deklarace,
• poděkovat UNESCO a vládě Slovinska za jejich účast na semináři a za jeho financování,
• zvláště poděkovat Mezinárodnímu ústavu pro archivní vědu v Mariboru za vynikající organizaci semináře a pracovníkům Ústavu a Oblastního archivu v Mariboru za vřelé přijetí v Radenci a ve Slovinsku, což významným dílem přispělo k úspěchu semináře.

Přeložila:
PhDr. Anna Machová

Původní dokument Blue Shield Seminar on the Protection of Cultural Heritage in Emergencies and Exceptional Situations.

22.01.2003