Akce a projekty > Přehled akcí běžného roku > Nabídka vzdělávání pracovníků knihoven | ||||||||
Kontakty Sekretariát SKIP IČO: 407 65 407 Předseda SKIP Místopředsedkyně Výkonný tajemník SKIP Hospodaření Organizační záležitosti Čestná předsedkyně SKIP je členem
| Nabídka vzdělávání pracovníků knihoven Unie zaměstnavatelských svazů (UZS), jejímž členem je také Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP), získala z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost téměř 30 mil. Kč na projekt vzdělávání pracovníků v kultuře na dobu 30 měsíců, prakticky tedy rok 2010 a 2011. Oficiální název projektu je "Zvýšení adaptability zaměstnanců podniků v profesních oborových a odvětvových sdruženích". Významnou cílovou skupinou tohoto vzdělávání jsou také knihovníci (menší skupinu tvoří pracovníci galerií, divadel a orchestrů). Cílem projektu je zvýšit adaptabilitu zaměstnanců knihoven a zlepšit konkurenci schopnost knihovnických a informačních služeb v době probíhající ekonomické krize. Vzdělávací program, respektive jednotlivé kurzy mají inovativní charakter a jsou zaměřeny zejména na management knihoven, jazykové a komunikační dovednosti, dovednosti v oblasti informačních technologií a na aktuální trendy v oblasti knihovnický a informačních služeb. Vzdělávací program má několik specifik, které vyplývají z celkového zaměření příslušného dotačního programu a také z toho, že vzdělávací projekt garantuje UZS, která ho také bude řídit. 1. Komu je vzdělávací projekt určen Všechny vzdělávací aktivity jsou určeny pracovníkům v oblasti kultury, tedy zaměstnancům knihoven a institucí (např. muzeum, kulturní centrum), které jsou sdruženy jako institucionální členové SKIP, případně v jiném svazu, který je členem UZS. Vzdělávací program je určen pro knihovny, případně jiné instituce (např. muzeum, kulturní centrum), které mají právní subjektivitu. Individuální členové SKIP se tedy mohou kurzů zúčastnit pouze jako zaměstnanci institucionálních členů SKIP. Výjimky a pravidla:
2. Obsah a tematické zaměření kurzů Viz samostatná příloha Charakteristika nabízených kurzů 3. Místo konání kurzů Místo konání kurzů bude určeno na základě počtu zájemců o jednotlivé kurzy. Bude podporován princip, aby vzdělávání probíhalo co nejblíže od bydliště uchazečů. Kurzy knihovnického vzdělávání bude možno absolvovat v příslušných krajských knihovnách. Jazykové kurzy budou (dle možností) organizovány v místě působení knihovny, případně v obcích s rozšířenou působností. Manažerské kurzy a kurzy IT budou organizovány ve více místech v závislosti na počtu účastníků. 4. Ceny kurzů a náhrada cestovného Všechny kurzy budou poskytnuty bezplatně. Bude možno také hradit cestovní náklady. Rozsah hrazení cestovních nákladů bude určen dodatečně v závislosti na objemu dostupných finančních prostředků. Přednostně se bude hradit ubytování, případně jízdné. Projekt byl předložen na základě tzv. výzvy, pro kterou platí režim veřejné podpory. Proto každý subjekt, který bude v rámci projektu podpořen (jehož zaměstnanci budou vzděláváni), se do režimu veřejné podpory dostane a budou pro něj platit pravidla de minimis. Nezbytnou podmínkou pro poskytnutí veřejné podpory v režimu de minimis je předložení čestného prohlášení ze strany daného subjektu o výši dosud obdržené veřejné VP de minimis za poslední 3 roky a splnění podmínky o celkové možné výši této podpory. Částka de minimis činí 200 000 EUR, tj. cca 5 mil. Kč. Co je to de minimis, viz samostatná příloha 2 "Co je to veřejná podpora". 5. Kdy budou probíhat kurzy Zahájení prvních kurzů se předpokládá v prvním čtvrtletí roku 2010. Ukončení vzdělávacích aktivit je stanoveno na rok 2012. Přesné termíny kurzů budou ohlášeny s dostatečným předstihem. Do konce roku 2009 bude proveden průzkum poptávky na jednotlivé kurzy a potom se uskuteční výběrová řízení na dodavatele kurzů. 6. Informace o projektu Bude zprovozněn specializovaný portál UZS se všemi informacemi, součástí bude on-line verze formulářů apod. V současné době zasílejte dotazy na: zlata.houskova@nkp.cz 7. Jak bude možno přihlásit pracovníky do kurzů V excelovské příloze naleznete poptávkový dotazník, který musí instituce se zájmem o účast svých zaměstnanců vyplnit (bude se týkat všech 13 nabízených typů kurzů). Dotazník je rovněž k dispozici v on-line podobě. Bude nutno zabezpečit ochranu osobních údajů, proto každá knihovna dostane své heslo, které bude jedinečné pro vstup do této databáze UZS! Tato základní informace slouží jednak k výpočtu výše veřejné podpory dle požadavku MPSV, jednak pro správné nastavení výběrových řízení na jednotlivé kurzy. Vlastní jmenné přihlašování na Vámi vybrané kurzy bude také on-line, ale bude řešeno až v okamžiku, kdy budou kurzy po organizační a obsahové stránce připraveny. Na tuto skutečnost budete upozorněni e-mailem, novinky bude možno sledovat v budoucnu i na webové stránce projektu http://projekty.uzs.cz/ Postup pro organizace vysílající účastníky kurzů Pro přijetí veřejné podpory ve formě nákladů na proškolení svých zaměstnanců musí zaměstnavatelé (organizace vysílající účastníky kurzů), kteří mají na podporu nárok (nepřečerpali v letech 2007-9 limit de minimis), učinit následující:
Unie zaměstnavatelských svazů ČR Zároveň s tímto potvrzením o veřejné podpoře zašlete vytištěný poptávkový dotazník s podpisem a razítkem. V případě odlišností je pro UZS směrodatný nahlášený stav k 3.11.2009, dílčí změny po dohodě s MPSV budou v průběhu projektu možné. Dne 13.11.2009 bude upravený projekt se všemi potvrzeními předán MPSV k závěrečné kontrole. Centrem pro poskytování informací je Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR: zlata.houskova@nkp.cz. PŘÍLOHA 1 Charakteristika nabízených kurzů
Co je veřejná podpora? Veřejná podpora je nástroj veřejné správy pro podporu organizací, které vyvíjejí tzv. ekonomickou činnost na volném trhu. Není důležité, zda se jedná o neziskové organizace, organizace zřizované veřejnou správou či samosprávné organizace. Pod pojmem ekonomická aktivita je třeba rozumět jakoukoli činnost, která je nabízena na příslušném konkurenčním trhu. Nehraje roli, zda příjemce nabízí plnění zákazníkům s cenou zahrnující předpokládaný zisk či naopak zcela bezplatně. Podstatný je charakter nabízeného plnění, tedy odpověď na otázku, zda je či není nabízené plnění předmětem hospodářské soutěže. Aktivity, které byly dříve považovány za výlučnou doménu státu, jsou v současnosti čím dál více zabezpečovány soukromým sektorem a stávají se předmětem hospodářské soutěže. Nelze proto vyloučit poskytování veřejné podpory ani v oblastech, jejichž potřeby jsou z největší části zabezpečovány veřejnou sférou. Příkladem je poskytování zdravotnických služeb či sociálních služeb atd. Ekonomickou aktivitou pak zásadně nebude výkon veřejné správy, školství zahrnuté do národní vzdělávací soustavy pod regulací a dohledem státu11 či charitativní činnost. Podstata regulace poskytování veřejné podpory Evropskou unií spočívá v myšlence existence volné hospodářské soutěže co možná bez finančního ovlivňování jednotlivých soutěžitelů ze strany států a jimi kontrolovaných subjektů. Státní zásahy způsobují nerovné postavení soutěžitelů neodůvodněné jejich vlastním počínáním. Svobodná volná a státy nezasažená hospodářská soutěž je ze své podstaty nejlépe schopná ochránit zájmy občanů EU. Podpory poskytované v jakékoli formě státy nebo ze státních prostředků, které narušují nebo hrozí narušit soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak. Veřejná podpora je poskytována v mnoha formách. Nejčastěji se jedná o přímé poskytování veřejných prostředků (dotace a příspěvky), daňové úlevy, státní záruky, prodej nemovitostí za nižší než tržní cenu, zvýhodněné úvěry, zvýhodněné nájmy, budování infrastruktury, prominutí cla, prominutí plateb za sociální či zdravotní pojištění, prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně a prominutí penále, kapitalizace pohledávek či kapitálové injekce. Předchozí výčet forem veřejné podpory je pouze demonstrativní a neustále se objevují formy nové. Z textu ustanovení čl. 87 odst. 1 Smlouvy lze zjistit jednak znaky veřejné podpory, ale i skutečnost, že ne každá veřejná podpora je neslučitelná se společným trhem a tudíž zakázaná. Výjimky ze zákazu poskytování veřejné podpory upravuje Smlouva ve svých článcích 87 a 88. Těmito výjimkami jsou:
Režim de minimis je tzv. veřejnou podporou malého rozsahu. Podmínky poskytování podpory dle pravidla de minimis, která sice není veřejnou podporou, ale svým charakterem se jí blíží, stanovuje nařízení komise (ES) č. 1998/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis. Celková výše podpory de minimis poskytnuté jednomu ekonomickému subjektu nesmí v kterémkoli tříletém období přesáhnout částku 200 000 EUR. Před poskytnutím podpory de minimis je poskytovatel (v našem případě MPSV) povinen příjemci podpory de minimis (zaměstnavateli) písemně sdělit její výši s upozorněním na charakter podpory de minimis a s citací názvu nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 a citací jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Příjemcem poskytnuté veřejné podpory se stávají organizace vysílající své zaměstnance např. k účasti na vzdělávacích aktivitách hrazených z prostředků OP LZZ. Příjemcem veřejné podpory však nejsou samotní zaměstnanci podpořených organizací. Je tedy nutné sledovat, finančně vyčíslit a vykazovat rozsah veřejné podpory poskytnutý těmto subjektům, nikoli jednotlivým zaměstnancům. Veřejná podpora je jejímu příjemci poskytnuta dnem vzniku právního nároku na veřejnou podporu. Za den poskytnutí veřejné podpory je u příjemce podpory považován např. den vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo jiného právního aktu, na základě kterého byly příjemci poskytnuty prostředky OP LZZ. Veřejnou podporu může příjemce využít pouze na úhradu způsobilých výdajů, tak jak jsou definovány v Příručce pro způsobilé výdaje. Překročení limitu de minimis má za následek povinnost vrácení poskytnuté podpory do státního rozpočtu. Vrací se nejen podpora přesahující limit, ale podpora celá. Při porušení pravidel výše zmíněných pravidel, které označí Řídící orgán (MPSV) za tzv. nesrovnalost, neproplatí poskytovatel příjemci výdaje, kterých se nesrovnalost dotýká. Porušení pravidel při nakládání s prostředky OP LZZ je považováno za porušení podmínek dotace (resp. příspěvku) a jako takové je porušením rozpočtové kázně podle § 44 a 44a zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla. Porušení rozpočtové kázně řeší místně příslušný finanční úřad. Co není veřejná podpora Poskytování veřejné podpory je pečlivě monitorováno a její poskytovatel musí vždy příjemci oznámit, že mu veřejnou podporu poskytuje. Proto za veřejnou podporu nejsou považovány příspěvky organizacím zřizovaným veřejnou správou, dotace, granty (např. z programu VISK, PIK, Knihovna 21. století) či prostředky z evropských fondů. Jejich poskytovatel by musel organizaci výslovně oznámit, že se o veřejnou podporu jedná. 05.11.2009 |
||||
|
|
||||