SKIP v posledních letech
Ku příležitosti 15. výročí znovuobnovení SKIP

S kolegyní dr. Burgetovou jsme se dohodli, že každý z nás se pokusí rekapitulovat období svého předsednictví a tak mi úvodem dovolte, bych velmi stručně a bez nároků na úplnost zmínil to, na co jsme se od roku 1998 soustředili a co se nám povedlo:

• Osobně za největší úspěch považuji to, že se nám podařilo v poslanecké sněmovně změnit knihovní a autorský zákon - oba tyto zákony vymezily základní prostor, ve kterém se knihovny mohou pohybovat.
  
• Formulovali jsme a prosadili program VISK
  
• SKIP měl výrazný podíl na prosazení programu podpory regionálních funkcí - oba tyto programy přinesly a přinášejí do knihoven stamilionové částky a výraznou měrou podpořily rozvoj knihoven a přispěly ke stabilitě knihovního systému
  
• Ovlivňování strategických materiálů - SIP, SIKP, SIPVZ, Kulturní politika, Koncepce rozvoje knihoven.

Důležitým prvkem v činnosti bylo navázání kontaktů a spolupráce s představiteli státní správy a samosprávy a chtěl bych zvlášť zdůraznit, že prvenství v tomto patří Jihočeskému regionu. Do určité doby jsme se profilovali pouze ve vztahu k Ministerstvu kultury, ale dnes máme velmi dobré kontakty s dalšími ministerstvy jako je MI a MMR, s poslanci a senátory a také se starosty a dalšími zastupiteli. Na druhé straně se nám stále nedaří vytvořit silnější vazby k představitelům správy a samosprávy na úrovni krajů.

V posledním období na půdě SKIPu vznikla a rozvijí svou činnost celá řada nových sekcí, klubů a neformálních iniciativ. Vytvořili jsme platformy pro uplatnění různých zájmů a řešení problémů i prostor pro diskusi a demokratické rozhodování. Příkladem může být:

• Klub školních knihoven
  
• Klub pracovníků vysokoškolských knihoven
  
• Frankofonní klub
  
• Sekce vzdělávání
  
• Klub seniorů moravsko - slezského regionu
  
• Zaměstnavatelská sekce - sloučení s Asociací knihoven
  
• Sekce muzejních knihoven při Asociací muzeí a galerií

Stojí za zmínku, že tyto a další odborné sekce nekopírují struktury knihovnických činností nebo strukturu IFLA, ale že se SKIP soustřeďuje na oblasti, které nejsou pokryty činností jiných institucí, ať už tím myslíme Národní knihovnu či další knihovnická sdružení.

Další velkou oblastí aktivit SKIP je propagace činnosti knihoven a v nejširším slova smyslu knižní kultury a četby. K Týdnu knihoven, který se narodil v sekci Veřejných knihoven, se přidružily takové akce jako jsou:

• Soutěž a cena "Knihovna roku", která je dnes státní cenou
  
• Březen měsíc internetu
  
• Noc s Andersenem
  
• Kde končí svět
  
• Velké říjnové společné čtení
  
• Provázkiáda
  
• Ankety "Moje kniha" a "Magnesia litera"
  
• Plakáty na propagaci četby "Přečti si to dřív než Hollywood"

Jedná se o aktivity, do kterých každý rok vstupují stovky knihoven.

V posledních letech jsme iniciovali spolupráci s dalšími paměťovými institucemi jako jsou archivy a muzea. Nelze říci, že by spolupráce s archivy a muzei byla něco úplně nového, ale novým je zcela jiný rozměr, který tato spolupráce může dostat v období využívání ICT. Letos po šesté připravujeme konferenci "Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě", která se stala uznávanou platformou pracovníků ze všech paměťových institucí. SKIP se stal jedním ze zákládajících členů českého komitétu "Modrý štít", který se zabývá otázkou prevence krizových situací a ochranou kulturního dědictví. Velmi aktivní je spolupráce se Sekcí muzejních knihoven při AMG.

Velmi dobře také spolupracujeme s firmami. S firmou Anopress se nám podařilo vytvořit první české konsorcium pro uzavření licence na databázi TAM-TAM. S řadou dalších firem, jako jsou LangMaster, GOPAS, CEIBA, Autocont, Triada, spolupracuje na společných projektech, které přinášejí profit celé knihovnické komunitě.

V roce 2002 v době povodní jsme organizovali veřejnou sbírku "Pomoc knihovnám", ve které se podařilo soustředit 2 mil. Kč a rozdělit je mezi postižené knihovny. Po dlouhých a intenzivních diskusích se nám na valné hromadě v roce 2004 podařilo přijmout "Etický kodex knihovníka" a našli jsme také cestu k pravidelnému oceňování těch, kteří ve své knihovnické profesi dosahují mimořádných úspěchů. Od roku 2001 udělujeme pravidelně "Cenu českých knihovníků".

Pro téma naší poslední valné hromady, na které jsme se sešli loni v Jindřichově Hradci jsme vybrali "SPOLUPRÁCI" a návaznou odbornou konferenci jsme nazvali "Knihovny v pavučině spolupráce". Chtěli jsme tímto názvem zvýraznit nejen moderní aspekty spolupráce knihoven v pavučině světové informační sítě, ale také upozornit na to, že ve SPOLUPRÁCI se lze často i zamotat, uvíznout i těžce klopýtat.

Vše, co se ve SKIPu dělá a o co SKIP usiluje, je založeno na spolupráci. Jedním z velkých rizik budoucího vývoje demokracie je stav, kdy stále větší část komunity ztrácí zájem na úsilí o dosažení společných cílů a rezignuje na možnost volby. Současná společnost mnohem více podporuje osvobození individua a preferuje individuální cíle měřitelné především ekonomickým prospěchem. To ale na druhé straně oslabuje zájem o účast na společenských aktivitách, protože tyto aktivity jen málokdy přinášejí individuální prospěch s ekonomickými efekty.

Každý dnes disponujeme svou individuální svobodou, ale na to, aby náš hlas byl alespoň trochu slyšet, nestačí individuální hlas. V demokratické společnosti jsme schopni své zájmy prosazovat mnohem úspěšněji společně a k tomu by měl sloužit profesní knihovnický spolek. Není pochyb o tom, že si většinou všichni přejeme, aby knihovnický spolek byl tím, kdo reprezentuje naše zájmy a umí je prosadit ve víru společenského dění. Jak lze ale tušit, naplnění tohoto přání není tak úplně jednoduché, protože každý z nás má podstatně odlišné představy o tom, co jsou to "jeho" či "naše" zájmy a jak je možné je prosadit. Je proto naším věčným úkolem hledat na nalézat nějakou společnou vizi a volit správnou taktiku pro její uskutečnění. Musíme stále hledat a nalézt ty, kteří jsou ochotni se na uskutečnění společné vize podílet. Musíme vytvářet prostor pro spolupráci lidí a institucí různých typů a různých názorů a existující rozdíly využít pro vzájemné pozitivní ovlivňování. Musíme také vytvářet a kultivovat rozsáhlou síť neformálních kontaktů, na kterých je naše práce založena.

Řada aktivit a výsledků, které jsme v rámci činnosti SKIP dosáhli se stala součástí našeho běžného knihovnického života. Tak běžnou a samozřejmou, že někdy zapomínáme, kde je jejich původ a že jejich existence vyžaduje trvalé úsilí. Ve spolcích našeho typu je velmi odlišná míra a intenzita spolupráce. Někteří pouze platí příspěvky, někteří se často či méně často zúčastňují různých akcí, někteří tyto akce přímo organizují. Někteří se dokonce nechají zvolit jako funkcionáři a nakonec jsou zde ti, kteří na oltář SKIPu pokládají nezištně podstatnou část svého volného času. To co bylo řečeno o individuálních členech, platí i pro knihovny, které jsou institucionálními členy SKIP. Bez jejich podpory a spolupráce by SKIP nemohl existovat. Zvláštní dík v tomto případě patří Národní knihovně, která umožnila, aby se sídlem SKIP stalo Klementinum.

Na závěr bych chtěl upřímně poděkovat všem, kteří se na aktivitách SKIP v uplynulých 15 letech podíleli a podílejí, kteří ho podporují a pomáhají mu. Vážím si každého typu spolupráce a spoluúčasti na společných věcech, ale největší dík patří těm, kteří se po dlouhá léta pohybují na hrotu dění a vytvářejí jádro pozitivní energie, která rozhýbává celý spolek. V případě, že existuje nějaký knihovnický Pánbůh, potom je zřejmé, že tito hybatelé mají zajištěno velmi hezké a pohodlné místo v knihovnickém nebi.

16.5.2005
Vít Richter

03.06.2005