Bilance a výhledy

Rozhovor

Ústřední knihovnická rada (ÚKR) vedená Dr. Richtrem zpracovala ve spolupráci s řadou odborníků dokument Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 20112 - 2015 včetně internetizace knihoven. Koncepci před pár týdny schválila česká vláda. ÚKR napsala otevřený dopis řediteli Národní knihovny Ing. Böhmovi kvůli pochybnostem o správnosti některých kroků, které podniklo či podniká vedení této knihovny. Dr. Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny, je předsedou SKIP a na začátku února oznámil úmysl odejít na valné hromadě SKIP v roce 2013 z této funkce. Tak to je spousta důvodů k rozhovoru. Vedl ho za redakci Bulletinu SKIP Ladislav Kurka (K).

K: Je jen pár týdnů po Novém roce, takže můžeme ještě pořád bilancovat. Jak hodnotíš uplynulý rok?

R: Byl to rok očekávání - na Koncepci rozvoje knihoven, novelu autorského zákona, i na to, jak to bude pokračovat s e-knihami a jejich půjčováním. Byl to také rok zklamání, tím myslím především výběr dodavatele na projekt Národní digitální knihovny.

K: Ale Koncepci už česká vláda schválila. Co z ní považuješ za nejdůležitější?

R: Jednak způsob, jakým vznikala - jako výsledek intenzivních diskusí v Ústřední knihovnické radě a ve spolupráci se širokým okruhem odborníků, a jednak to, že ukazuje směřování českým knihovnám. Knihovny se musí soustředit na využití informačních technologií pro zlepšení svých tradičních služeb i na vytvoření zcela nových služeb v digitálním prostředí.

K: Máš na mysli nějakou konkrétní perspektivní službu?

R: Mám na mysli především vytvoření silného centrálního portálu, který soustředí všechny důležité informace o nabídce českých knihoven a umožní veřejnosti přímý přístup ke všem službám knihoven. Každá knihovna by měla působit jako rozhraní pro vstup do celého systému knihoven a každý knihovník by měl být schopen poskytnout komplexní službu nezávisle na tom, zda působí ve velkém městě či na malé vesnici.

K: Rozdělme ten úkol na dva kroky: první - vytvoření portálu, a druhý - každý knihovník... Jak je to s přípravou prvého kroku?

R: Vytvořením portálu se zabývá tým odborníků pod vedením ředitele Knihovny Akademie věc ČR Ing. Martina Lhotáka, který v první fázi formuluje zadání pro vytvoření portálu a řeší dílčí problémy, jakými jsou například jednotná identifikace uživatelů v systému nebo provádění online plateb za služby.

K: A jak dlouho bude trvat ten druhý krok - příprava knihovníků?

R: Příprava knihovníků nemůže být časově limitována. V následujících letech chceme vybudovat takový systém celoživotního vzdělávání knihovníků, který by pohotově reagoval na změny oboru. Jde nám o to, aby v knihovnách pracovali lidé, kteří veřejnosti zprostředkují všechny nabízené služby a budou schopni nabídnout podporu při vyhledávání informací.

K: Vedle Koncepce jsme nedávno dostali další úřední akt - standard s dlouhým jménem, podle mého názoru velmi zdařilý. To se moc dobře říká, protože Ty jsi byl hlavním spoluautorem. V čem vidíš jeho význam?

R: Standard veřejných knihovnických a informačních služeb - jak já to vidím - nastavuje laťku pro činnost "dobré" knihovny. Jeho cílem je motivovat pracovníky knihoven a zřizovatele či provozovatele knihoven, aby vytvořili podmínky pro poskytování široké palety kvalitních služeb.

K: Ale výstavbě a vybavování se týká další standard, který je nyní v připomínkovém řízení.

R: Nový standard - pracovně metodický pokyn MK pro stavby, rekonstrukce a vybavování knihoven - nahradí typizační směrnici z roku 1986, která je silně zastaralá, například se zde ještě nevyskytují počítače. Měla by to být jakási kuchařka při přípravě nových knihoven a interiérů od zadání, přes stavební program a projektovou dokumentaci až k realizaci.

K: Věřme, že stovky knihoven budou potřebovat takovou kuchařku. A až budou hotové a v plné činnosti, měly by se mezi sebou porovnávat, co se které knihovně daří více či méně.

R: Zde už nám od roku 2006 pomáhá projekt Benchmarking knihoven. Loni bylo do projektu zapojeno 190 knihoven a pro letošní rok připravujeme vstup knihoven ze Slovenska a možnost porovnávání ekonomických parametrů v Euro.

K: Před několika týdny jsi vyzval v konferenci knihovny, aby popsaly svoji ekonomickou situaci. Jaký jsi zaznamenal ohlas?

R: Nic moc z toho nebylo, přišlo málo ohlasů a naštěstí rozporných.

K: Jak to myslíš?

R: Dopady ekonomické krize nelze obecně vztáhnout na všechny knihovny. Ukázalo se, že financování knihoven úzce souvisí s ekonomickou situací obce či města, kde knihovna působí. Takže někde dochází k redukci činnosti a jinde nezaznamenávají žádné problémy. V Praze a Brně jsou to poklesy velké, ale třeba Olomouce a celé řady dalších míst se to prakticky nedotklo.

K: V úvodu jsi zmínil zklamání v souvislosti s Národní digitální knihovnou (NDK). O co se vlastně jedná?

R: Projekt NDK se připravoval řadu let. Nový generální ředitel NK Ing. Tomáš Böhm okamžitě po svém příchodu změnil vedení týmu a příprava i průběh výběrového řízení byl pod jeho dohledem zcela v režii nového vedoucího RNDr. Tomáše Svobody. Výsledkem byl výběr dodavatele (firma Logica a subdodavatel AIP Beroun), jehož nabídka je původním projektovým týmem a řadou odborníků hodnocena jako nevýhodná.

K: Touto problematikou se zabývala i Ústřední knihovnická rada, jaké jsou výsledky?

R: Způsob výběru dodavatele vyvolal řadu pochybností. Usilovali jsme především o to, aby byly zveřejněny všechny informace a mohlo dojít k nezávislému posouzení. To se bohužel nestalo, protože všechno podstatné zůstalo utajeno a pochybnosti dále přetrvávají. Výběrová komise byla, s výjimkou Ing. Petra Žabičky z Moravské zemské knihovny, složena z osob, které s problematikou masové digitalizace knihovních fondů a trvalého uchování digitálních dokumentů nemají žádné zkušenosti. Na hodnocení nabídek byl vypracován jediný znalecký posudek, ačkoliv se jednalo o zakázku ve výši cca 240 mil. Kč. Tento posudek vůbec nehodnotil tři klíčové systémové prvky nabídky: proces digitalizace (workflow), systém trvalého uchování (LTP) a systém zpřístupnění. Nabídky nemohli hodnotit ani členové projektového týmu. Výběrová komise bohužel neučinila nic jiného, než že potvrdila špatný znalecký posudek. Na kritiku partnera projektu, kterým je Moravská zemská knihovna, nebyl brán zřetel.

K: Co se bude dít dál?

R: Otevřeně vzato: nevím. Z NK v této souvislosti odešla řada mladých a perspektivních pracovníků, musela odejít i PhDr. Bohdana Stoklasová, která v minulých desetiletích iniciovala a uskutečnila projekty, které knihovnu posouvaly do budoucnosti. Na odchod se připravují další lidé. V příštích letech také v NK proběhne velká generační výměna, protože knihovna velmi rychle stárne. Pokud jde o ÚKR, usilujeme stále o objektivní hodnocení nabídek, ale je zřejmé, že samotnou realizaci projektu už nelze ovlivnit - smlouvy byly podepsány. Spíše jde o objektivní posouzení a obnovení důvěry.

K: A teď konečně k té naší nejzajímavější parketě. Jak hodnotíš činnost SKIPu v roce 2011?

R: Podle mne to byl obecně dobrý rok. Přínosem bylo pokračování spolupráce s firmou Skanska, která nám otevřela možnosti, jaké jsme dosud neměli - oceňování Městská knihovna roku, MARK, vydávání propagačních materiálů (plakáty, záložky aj.). Zdá se, že činnost SKIP asi není nezajímavá, stále, byť pozvolna, nám roste členská základna. Jsme schopni reagovat na nové potřeby a zájmy - vždyť jen v poslední době vznikly tři nové sekce či kluby: trenéři paměti, tvořiví knihovníci a sekce služeb osobám se specifickými potřebami. Obnovila se činnost sekce školních knihoven, dobře si vede nedávno založený Klub lékařských knihoven. A hlásí se ještě jedna nová aktivita - SEX čili Sekce EXperimentálního knihovnictví.

K: A co SKIP v roce 2012?

R: Začali jsme na výkonném výboru SKIP v Pardubicích s přípravou valné hromady, která proběhne v červnu 2013. Čeká nás připomínkové řízení k novele autorského zákona a každý region a odborný orgán má svoje představy a plány.

K: Ohlásil jsi v Pardubicích odchod z funkce předsedy právě na valné hromadě. Jsi přesvědčen o správnosti tohoto rozhodnutí? Výkonný výbor tu informaci přijal, abych tak řekl, apaticky, bez komentáře.

R: Budu už funkci vykonávat 15 let. A vždy je dobré pro chod organizace, když přijde někdo nový, s novými nápady a s jiným přístupem. Budu dál pracovat ve SKIP, ale už ne s takovou mírou odpovědnosti a s takovým nasazením.

K: A co budeš dělat s časem, který Ti přibude?

R: Budu moci více dělat to, co mě opravdu baví a také víc číst, víc se věnovat turistice, více navštěvovat divadla a koncerty.

K: Teď vstupuji na nepevnou půdu. Jak hodnotíš Bulletin SKIP?

R: Zvláštní výhrady nemám. Slyším kolem sebe občas výtky, co by se mělo, ale s konkrétní představou nikdo nepřichází. V posledním období jsme výrazně zlepšili grafickou podobu Bulletinu a také jeho distribuci. Máme novou webovou prezentaci SKIPu, používáme kvalitní redakční systém a to by nám mělo otevřít cestu ke zlepšení elektronické verze Bulletinu.

K: Úkolů je před Tebou (i před námi) ažaž. Tak ať se Ti daří a dík za rozhovor a ještě jednou gratulace k ceně Ministerstva kultury.