Informační servis

Muzejní knihovny v Českém Těšíně

Jsou události, které ač se pravidelně opakují, neztrácejí na důležitosti ani na významu. Připomínka jejich existence tudíž nemusí působit vyčpělostí či zastaralostí. I setkání, jehož průběh se zde pokusím popsat, jistě patří do této kategorie. Letošní 35. seminář knihovníků muzeí a galerií se pořádal v Českém Těšíně. Už ta číslovka na počátku stojí za pozornost. Vždyť kolik knihovnických akcí u nás se může pochlubit tolikerým opakováním. Je nutno přiznat, že těch účastníků, kteří pamatují první desítku akcí, není mnoho a pravděpodobně by je dnešní podoba semináře překvapila. Zejména reakce na velké změny knihovnické profese v počátku devadesátých let byla příčinou radikální proměny těchto, do té doby vcelku poklidných, setkávání.

Letošní, které probíhalo pod elegantní taktovkou Mgr. Gabriely Chromcové (Knihovna Muzea Těšínska), již mohlo být ozdobeno adjektivem "mezinárodní", neboť mezi přednášejícími byli účastníci z Polska i ze Slovenska. Ale ta hlavní změna, která trvá od zmíněných devadesátých let, je v odborném náročném programu vždy sestavovaném tak, aby zachytil a pro účastníky zpřítomnil nejaktuálnější problémy a změny knihovnické profese. Vždyť muzejní a galerijní knihovny jsou většinou knihovnami veřejnými. To je nutné vždy znovu zdůraznit a silně připomenout, jelikož tato skutečnost není bohužel příliš známá nejen v řadách veřejnosti, ale často i v řadách profesionálních knihovníků. Proto byl první velký okruh přednášek věnován koncepci rozvoje knihoven pro léta 2011-2014. Tak jako na mnoha jiných setkáních i pro nás základní koncepci představil PhDr. Vít Richter. Na jeho přednášku navázala PhDr. Jarmila Okrouhlíková s podrobnějšími závěry přímo pro muzejní knihovny. PhDr. Šedo pak vyzval k těsnější spolupráci se SKIPem, knihovnickou organizací představující záruku a jistotu budoucího vývoje v tom směru, který byl právě předřečníky nastíněn.

Další významné téma, které se probíralo a které stále nabývá na důležitosti, bylo téma digitalizace sbírek. I když řada muzejních knihoven se díky programům VISK 6 a 7 do procesu digitalizace úspěšně zapojila a dnes lze konstatovat, že se v problematice orientuje, pro muzea sama je bohužel tento proces stále velkou neznámou, anebo, což je horší varianta, jej zredukovala na snímání digitálním fotoaparátem a vložení fotografií do karet systému DEMUS. Existují samozřejmě světlé výjimky, zvláště mezi těmi největšími muzei. Proto byl s nadějí očekáván příspěvek zástupce Ministerstva kultury o novém programu ISOb na podporu digitalizace sbírek. Jelikož vyšlo najevo, že účast v programu je podmíněna zpracováním celoústavní koncepce, doplněné vnitřní směrnicí dle pokynů MK, většina zástupců knihoven dala najevo své zklamání, neboť na splnění této podmínky má pramalý vliv.

Obří projekt Národní digitální knihovny byl představen PhDr. Bohdanou Stoklasovou a mezi muzejními knihovníky našel příznivý ohlas a naději, že i oni se budou moci se svými bohatými historickými fondy na projektu podílet. Zklamání účastníky teprve čeká, neboť jen zástupci, přítomní na konferenci Knihovny současnosti 2011 se dozvěděli, že Národní digitální knihovna prozatím nebude obsahovat historické zdigitalizované fondy v rámci projektu VISK6, tzv. Manuscriptorium.

Odpolední program byl věnován srdeční záležitosti muzejních knihoven, což jsou historické sbírky. A jelikož je Těšínsko se svojí komplikovanou historií přímo předurčeno k mezinárodní spolupráci, zazněly zde referáty především polských kolegů o jejich historických knihovnách s velmi bohatými bohemikálními sbírkami. Zasvěceně o tom také hovořila PhDr. Anežka Baďurová, náš přední znalec na uvedenou problematiku.

Z přednášek, které nebylo možné zařadit do některého ze zmíněných bloků, můžeme připomenout poutavé vyprávění Mgr. Hany Bartošové o projektu olomouckého Muzea umění Kniha 20. století, jehož katalog Listování získal dokonce nejvyšší ocenění v soutěži o nejkrásnější knihu roku 2009 v kategorii Katalogy. To, že malé muzeum tak výrazně uspělo v silné konkurenci profesionálních nakladatelství, stojí určitě za připomenutí, a tak ještě jednou dodatečně kolegyni blahopřejeme. Jistě nezapadl ani referát dvou mladých a nadějných kolegyň z knihovny pražského UPM Mgr. Jitky Pelikánové a Mgr. Lucie Chrástové o velkém projektu Oborová brána ART. Kdo má představu o velikosti a možnostech muzejních knihoven, musí ocenit tento projekt, který zpočátku vytvářely pouze 4 knihovny (první grant na vytvoření souborného katalogu byl z r. 2004). Postupně se přidalo dalších 5 muzejních knihoven a dnes je to třetí oborová informační brána, která je veřejnosti k dispozici.

Podnětné a přínosné diskuze, popovídání i pouhá setkávání během přestávek a při večerních akcích bylo zdrojem vítaných informací, předávání zkušeností i milého seznamování. Všichni se těšili z vřelého přijetí v Českém Těšíně, z perfektní organizace a bohatého občerstvení, které nám bylo nabízeno během všech tří dní. Poslední den byl věnován návštěvě polského Těšína a především jeho bohatým a zajímavým knihovnám. Všichni obdivovali velkorysé uchování a zaopatření historických knihoven. Netýkalo se to jen té nejslavnější Šeršnikovy, ale ke všem bylo přistupováno s potřebnou péčí a úctou.

Účastníci si vedle čerstvých informací odváželi jistě i příjemné dojmy z obou Těšínů a současně s doznívajícími vzpomínkami na uplynulé setkání se ozývalo očekávání nového semináře v Uherském Hradišti. Tak naplnili tu mnohokrát řečenou přísloví o tom, že cosi končí, aby mohlo začínat nové.

Ila Šedo