Směr

Co provedou e-čtečky - tentokrát autorům (3. část ankety)

Nemít v časopise článek o e-knihách a e-čtečkách, to jakoby ten časopis neexistoval. V Bulletinu SKIP máme dokonce celoroční anketu na toto aktuální téma. V 1.a 2. čísle odpovídali knihovníci, v tomto 3. čísle odpovídají na otázku, co jim provedou e-čtečky, autoři. Nejdříve dostává prostor paní Vrbenská, úspěšná autorka žánru sci-fi a fantasy a současně pracovnice Národní knihovny, po ní následují dvě autorky dětských knížek, dále knihovníkům známý pracovník Ústavu české literatury AV a nakonec předseda Českého centra PEN klubu.

Františka Vrbenská
Gordický uzel kolem e-knih

Kultura postavená na psaném textu (s důrazem na jeho tištěnou formu) prochází radikální transformací. Stále více přijímáme informace v audiovizuální podobě: čím mladší generace, tím je tento posun výraznější a zásadnější. Mění se percepce komunikátu, sdělovaný obsah nabývá "klipovitého" charakteru; jeho platnost a užitnost se pohybuje v krátkodobém horizontu.

Nenalhávejme si, že nedochází ke kulturní diverzifikaci napříč sociálními vrstvami. Pro mnoho lidí ztrácí kniha v jakékoliv podobě význam. Pozornost se přesouvá k jiným médiím, vliv informačních technologií je nepopiratelný. Od druhé poloviny osmdesátých let se díky použití PC změnila technika a tím také styl literární tvorby. Zaujatí čtenáři si kupují vedle tištěných titulů také jejich elektronickou verzi, aby mohli fulltextově vyhledávat. Ještě nedávno pro e-knihy v barvě existovala technická a ekonomická omezeni; dnes se stávají běžnou realitou. Vývoj směřuje k multimediálnímu e-booku, aniž by musel nutně popřít přetrvání klasického svazku - přes fakultativní posuny v obsahové náplni a vnitřní struktuře díla, které postmoderní kultura ovlivňuje.

Pro rozšíření e-knih hovoří "skladnost" (řeší nedostatek prostoru či nové požadavky na jeho organizaci) a přenosnost - pro seniory, studenty a badatele, fyzicky handicapované osoby představuje neocenitelnou výhodu. Ani cena čteček už dnes neznamená problém. Komplikaci, která pro určité vrstvy potenciálních uživatelů omezuje využití e-knih, působí pro laika spletitý technologický systém. I znalec angličtiny, internetového prostředí a počítačů si neporadí tak snadno s nedostatečnou kompatibilitou mezi formáty, v nichž to či ono nakladatelství elektronicky publikuje, a s dispozicemi svého zařízení; pro příklad, e-knihy vydávané nakladatelstvím e-Reading a čtečka Kindle (svou roli hraje také Digital Rights Management - DRM).

Je nutno zmínit, že i dobrý čtenář zakoupí zhruba dvě knihy měsíčně. Produkce nových titulů stoupá v nepřímé úměře k počtu vydaných a především prodaných výtisků. Referenční potenciál knihy se snižuje, což při ekonomických limitech propagace negativně ovlivňuje odbyt díla i povědomí o autorovi (a tedy jeho "tržní hodnotu"). Tato skutečnost dopadá tvrději na tištěné knihy určené majoritnímu mainstreamovému čtenáři. Komunita čtenářských subkultur, zejména internetová fóra a skupiny soustředěné kolem e-knih, si vyměňují informace živěji. Přesto také oni volí oblíbené spisovatele. Nakladatel riskuje, pokud se snaží uvést na knižní trh nováčka.

Elektronická reedice již tiskem vydané knihy nebo přímé vytvoření e-booku populárnějšího autora může rentabilní. Nová díla méně známých jmen, přímo určená pro digitální formu, přijímají nakladatelé leckdy s tím, že případná odměna autorovi záleží na úspěšnosti titulu. Náklady na vydání e-knihy nelze snížit tak snadno: stále zahrnují honoráře tvůrcům, případně licenční poplatky, redakční práci, korektury, sazbu, distribuci. I když se rozvíjejí snahy o elektronický amatérský samizdat (v mezích zákona) nebo fan-fiction aktivity, český trh e-knih zatím zůstává poměrně malý...

Proto se možná u nás ještě nevyskytuje literární parazitní spam, který ve světě dravě útočí a získává ekonomické body. Tuzemskou specialitou jsou pirátsky stažené, naskenované či ne zcela legálně vyměňované tituly. Nejde o zisk, zdejší knižní zbojník je zpravidla veden touhou po knihách (ano, tak trochu jako hrdina Čapkovy povídky, který s láskou loupil kaktusy). Vyprodané/nedostupné tituly je těžké získat, kvůli různým důvodům pravděpodobně nevyjdou znovu. Velmi často jsou e-knihy stahovány jen jako ekvivalent prolistování vázaného exempláře, a poté smazány. Nejeden nakladatel se již smířil se skutečností, že svazky nových edičních počinů se po půl roce jako e-book objeví mezi literárními fanoušky; pro jiné, kteří prodávají svoji knižní produkci po desítkách výtisků ročně, je ovšem pirátství tohoto druhu stresující.

Je otázkou, do jaké míry rozvolněný přístup k elektronickým verzím publikací škodí ediční sféře: v každém případě se v ní angažují znalci a milovníci knih (vysvětlení spíše než omluva). V okamžiku, kdy bude snadné vyhledat konkrétní titul, literárně i redakčně kvalitní; zakoupit jej o 10-20% levněji než papírovou verzi; stáhnout přímo do čtečky a číst ji i v budoucnu na jakémkoliv modelu čtecího zařízení - pak teprve budou mít e-knihy otevřenou cestu k běžnému uživateli... a určitě ubude pirátů.

Petra Braunová
Elektronických čteček se nebojím

Elektronických čteček se nebojím, jsou praktické a pro současnou počítačovou generaci možná vstupenkou do literatury, nehledě na to, že jsou ideálním nosičem učebnic a skript. Já osobně si ji příležitostně určitě pořídím, i když nepředpokládám, že si ji zamiluju stejně jako rozškubané a ohmatané Kožíkovo Město šťastných lásek, s kterým ve stavu nouze usínám.

Ivona Březinová
E-knihy

Je e-kniha ještě vůbec kniha? Já věřím, že ano. Můj vztah k nim je OP-OP, tedy opatrně optimistický, dokonce bych řekla, že v ně vkládám velké naděje. Vidím v e-knihách možnosti, které by čtenářům mohly zajišťovat komfort, jakého tištěná kniha není schopná.

Mám na mysli výběr velikosti a typu písma. Jednoduchost pořizování "výpisků", podtrhávání důležitých pasáží a jejich snadné uspořádávání a vyhledávání, případně následný tisk či přímý přenos na papír například světelným perem. Schopnost okamžitého porovnání různých překladů a ilustračního doprovodu různých vydání. Možnost nastavit si při čtení zvukovou kulisu odpovídající charakteru a náladě právě čteného textu. Umím si představit, že některé texty mohou být naprogramovány tak, že se jednoduchou záměnou jistých vstupních dat čtenář stane součástí děje, příběh bude o něm a bude se odehrávat v jeho bydlišti. Začínající čtenáři by možná uvítali možnost přepnutí na souběžný hlasový výstup s volitelnou rychlostí čtení tak, aby čtenář sám stíhal číst text spolu s předčítajícím. Mohla by to být užitečná pomůcka pro nácvik čtení, kdy je třeba možné přepnout na modul "chvíli čteš ty, chvíli já".

Že jsem snílek? Ano, jsem. Ve výčtu vychytávek bych mohla dál pokračovat. Jenže všechno naráží na autorská práva. A tím na vzrůstající pořizovací cenu takové e-knihy. Sama jsem autor. Živím se psaním knih a doufám, že i nadále budu. Nebráním se tomu, aby moje texty bylo možné číst elektronicky, ale byla bych ráda, aby byly stanoveny takové podmínky, aby autor za svůj text dostal adekvátně zaplaceno. Strašák v podobě pořizování nelegálních kopií mě upřímně děsí. Svým způsobem jsem pyšná na to, že na internetu kolují přepisy několika mých knih, ovšem ráda bych se i nadále psaním živila. Věřím, že e-knihy si bezpečnou a důstojnou cestu od autora ke čtenáři vyšlapou. A těším se na to. Ale zároveň věřím, že existenci papírových knih to neohrozí. Držet v ruce knihu, listovat a šustit stránkami, je radost, kterou zná každý knihomol. A někde jsem četla, že papír jako médium je z hlediska svého trvání stále nejdokonalejší.

Jiří Trávníček

Já zatím žádnou nemám, takže nemám ani žádnou uživatelkou zkušenost. Minulý pátek jsem si na toto téma vyslechl na knižním veletrhu v Ostravě fundovanou přednášku jednoho mladého muže, ze které vyplynulo, že hlavním problémem čteček je otázka práva, licencí, vztahu mezi poskytovatelem a nabyvatelem.

Jiří Dědeček

Zatím o čtečkách jenom vím, ale s žádnou opravdovou jsem se ještě nesetkal. Asi bych ji ani neuměl správně použít. To ale neznamená, že jsem proti nim zaujatý, myslím, že zavrhovat je by bylo stejně bláhové jako odmítat počítač. Počkám si, až mi ji někdo dá k Vánocům.