Co nového ve SKIP

Hrst postřehů z plzeňského regionu i něco o předsedkyni RV SKIP

V Plzeňském regionu na návštěvě redakce Bulletinu SKIP nebyla. Ale protože Mgr. Hana Hendrychová, předsedkyně RV, byla služebně v Praze, odehrál se rozhovor o činnosti a plánech regionu v MKP. Hana Hendrychová pracuje po celý svůj život v plzeňské vědecké knihovně, aby zde postupně vystřídala funkce metodika, bibliografa, akvizitéra, knihovnice za pultem, nyní je opět metodikem. Rozhovor o činnosti SKIP a dokonce i o jejích koníčcích se odehrál 20.4. Za redakci (R) jako vždy kladl otázky Ladislav Kurka.

R: Jak se připravuje Plzeň na rok 2015, kdy se stane evropským městem kultury?

H: Ve městě se staví nová galerie, připravuje se i stavba nového divadla, ale rozpaky budí majitel budovy Domu kultury Inwest, který chce na jeho místě postavit velké obchodní centrum. I když léta Plzeňáci říkají objektu "dům hrůzy u Radbuzy", bude to pro město znamenat citelnou ztrátu, protože se zde pořádají zajímavé koncerty, plesy, konference, vyřazení absolventů škol, po povodni v roce 2002 zde bylo znovuobnoveno Divadlo Miroslava Horníčka atd. Plzeňské knihovny zahrnou akce pro kampaň Plzeň - evropské město kultury na první místo své činnosti, ale hovořit teď konkrétně, na to je příliš brzy.

R: Tak teď už ke SKIPu. V RV máte 13 členů, není to mnoho?

H: Není, máme členy ze všech bývalých okresů, a to je praktické - hlavní roli ve výběru hrály KONTAKTY. V průměru se scházíme asi 8x ročně, kvůli dopravnímu spojení vždy v Plzni.

R: Jak máte rozděleny funkce, mají funkci všichni členové?

H: Funkce má jen několik z nás. Vedle mne paní Maixnerová - jednatelka, paní Hájková - pokladník, paní Kotroušová se stará o náš web, i když není členkou výboru, a paní Sobotová, která se stará o dokumentaci činnosti RV.

R: Máte poměrně bohatou exkurzní činnost. Jak toho dosahujete?

H: To je tak. Jednu jednodenní exkurzi pořádáme samostatně, v roce 2010 to bylo do NTK a pobočky MKP (mohou se zúčastnit i nečlenové SKIP), jednou to je odborný zájezd univerzitní knihovny ZČU za podpory RV - v roce 2010 to bylo do SVK Hradec Králové. A ještě jsme loni jeli na happening do Turnova. Letos už jsme byli znovu - pro velký úspěch - v NTK.

R: Ve SKIP jsou asi jen dva regionální výbory, které spolu pravidelně spolupracují - ten Váš s jihočeským. Jak to funguje?

H: Oba regiony se střídají v pořádání známé Literární Šumavy. Jde o třídenní literárně vlastivědný seminář pro knihovníky a přátele knihoven z obou regionů s pestrou programovou náplní. Loni bylo cílem Netolicko, letos je připravováno setkání v Klatovech na téma Šumava jako výtvarná inspirace s konkrétním zaměřením na zdejší sklářskou tradici. V přípravách a organizaci akce se RV střídají, letos je to na nás, za Jihočechy s námi spolupracují kolegyně Lída Švíková a Dana Wimmerová.

R: Ve zprávě o činnosti regionu za rok 2010 uvádíte, že jste program regionální valné hromady doplnila prezentací Knihovny v Torontu objektivem fotoaparátu. Můžete to čtenářům přiblížit?

H: Při výletech a dovolených se zájmem navštěvuji knihovny a tak tomu bylo i v Torontu, kde jsem byla na pozvání své kamarádky a spolužačky. Knihovny tam jsou zajímavé architektonicky, technickým vybavením i nabídkou fondů, služeb (pro minority, handicapované, imigranty) a také širokou provozní dobou i během víkendu. Chtěla jsem vidět také knihovny v Montrealu, ale na to už čas opravdu nestačil, tady dostaly přednost památky.

R: Víte, co mne napadá? Nedala byste dohromady zvláštní číslo Bulletinu SKIP Kanadské knihovnictví?

H: To už je veřejný příslib a do toho se mi moc nechce, přece jen tu pro mne existuje určitá jazyková bariéra co se týče angličtiny, francouzsky se mluví jen v Quebecu. Ale pošlu Vám na ukázku pár fotek z torontských knihoven, jednu byste mohl přidat k našemu rozhovoru.

R: Mne napadá ještě něco. Co kdybyste jako zahřívací kolo napsala příspěvek do Bulletinu SKIP. Dr. Richter kritizuje časopis, že je tam málo příspěvků o zahraničních knihovnách, tak ať se polepšíme.

H: Ráda napíšu.

R: Máte velmi čilé regionální klubko dětských knihoven.

H: To máte pravdu. Je potěšující, že počet členek regionálního Klubka Plzeňska postupně narůstá. Nyní jich máme 20? (ověřit). Podněty a informace čerpáme z konference Andersen, ale také účastí na celorepublikových aktivitách a setkáních, ta jsou silným impulsem pro přípravu vlastních akcí, jako je např. regionální kolo projektu Kde končí svět s pestrým programem pro děti včetně návštěvy představení a zákulisí loutkového divadla Alfa, TV studia ZAK a Knihovny města Plzně.

R: Tipuji, že k Vašim koníčkům patří literatura a četba.

H: Tipujete správně. Byla jsem knihomol od dětství, teď už nemám tolik času, ale na oblíbené autory (Dick Francis, Betty MacDonaldová, Karel Čapek), na humor, historii i romantiku v knihách si čas najdu. Dovolenou bez knížky si neumím představit.

R: A jsou ještě další koníčky? Když jsem hovořil s Dr. Bouzkovou, přiznala se k cyklistice. Přiznáte se také k nějakému sportu?

H: Pěstujeme v rodině kanoistiku. Trávíme na vodě řadu víkendů, ale sjížděli jsme i řeky na Slovensku, v Rakousku, ve Slovinsku, nezapomenutelná je divoká Soča, v Chorvatsku zase romantická Korana. Jsme rádi, že vášeň pro vodu chytila i syna - my jezdíme na kanoi, on na kajaku.

R: Tak to Vám přeji pěkné knížky a klidnou plavbu a dík za rozhovor.