BULLETIN
SKIP

3
2010

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Informační servis

Jak dál s novelou autorského zákona?

Poklidnou hladinu letních dovolených rozčeřila zpráva o připravované novele autorského zákona. Ministerstvo kultury vypustilo totiž jako podklad pro diskusi přehled navrhovaných změn, který unikl do médií. Jedná se o velkou novelu, která je už připravována delší dobu, a jenž obsahuje celou řadu velkých i drobných změn. Účelem tohoto příspěvku není podat podrobnou informaci o připravovaných změnách, ale poskytnout informaci o návrzích, které jsou z hlediska knihoven nejvíce kontroverzní a jsou předmětem debat v médiích.

Placení poplatků za kopírování na papír v případě, že tuto služby knihovna poskytuje za úplatu (v oficiálním znění bychom to asi nazvali "placení náhradních odměn za zhotovování tiskových rozmnoženin za úplatu"). Stávající režim je nastaven tak, že se za každou zhotovenou černobílou kopii odvádí částka 0,20 Kč (barevná kopie 0,40 Kč). Celková odváděná částka za zhotovené kopie se v případě knihoven potom krátí o 30 %, protože se předpokládá, že přibližně tato část jde na vrub kopií děl, která nejsou autorsky chráněna, například volná díla, rozmnožování úředních textů, formulářů apod.

Tento režim by měl být připravovanou novelou zásadně změněn tak, že by se neodváděly poplatky podle počtu zhotovených kopií, ale přešlo by se na paušální platby, které by zohledňovaly počet kopírovacích zařízení (kopírky, tiskárny a další zařízení) v provozovně (tento pojem není definován). Návrh zní následovně.

Odměna se hradí za každou provozovnu, kde je služba poskytována a činí:

a) v prostorách knihoven, muzeí, galerií, školských a vzdělávacích zařízení, v případě, že je v nich umístěn

b) v prostorách archivů, státních úřadů a úřadů územních samosprávnýchcelků a v prostorách jiných poskytovatelů rozmnožovacích služeb, v případě, že je v ní umístěn

Tento návrh vznikl jako společné dílo kolektivního správce Dilia a Asociace kopírovacích služeb a nebyl se zástupci knihoven, muzeí, archivů a dalších institucí konzultován. Navrhovatelé argumentují tím, že přechod na paušální platby odbourá administrativní náklady spojené se sledováním počtu zhotovených kopií a následným zúčtováním a také zlepší kontrolu dodržování zákona.

To že by knihovny nemusely sledovat, kolik zhotoví kopií, by bylo jistě příjemné, ale na první pohled je zřejmé, že by v novém systému musely platit několikanásobně vyšší poplatky, než tomu bylo doposud. Národní knihovna v průběhu léta vyzvala knihovny, aby prověřily, kolik kopií zhotovují a jaké poplatky odvádějí podle stávajícího systému a jaké dopady by pro jejich provoz měly nově navrhované paušály. Byly získány podklady od 125 knihoven. Až na ojedinělé výjimky platí, že ve všech oslovených knihovnách dojde k razantnímu navýšení poplatků za kopírování. Zcela běžné je navýšení například padesátinásobné, ale objevují se navýšení v řádu tisícinásobků. Navrhovatelé totiž vůbec nerozlišují to, že kopírky (ale také tiskárny) v knihovnách nejsou v principu určeny ke komerčnímu využití, tj. za účelem zisku, ale jsou zde k dispozici uživatelům pro běžnou příležitostnou službu. Potom dochází k tomu, že např. u menších knihoven je v průběhu měsíce na kopírce zhotoveno 100 placených kopií, ale musel by se odvést minimální poplatek ve výši 700 Kč, tzn. z každé kopie je odvedeno 7 Kč autorského poplatku. Ještě absurdněji vyznívají změny v případě tiskáren, kde se často tiskne placená kopie výjimečně, ale paušál se platí stejný jako za běžnou kopírku. Národní knihovna ČR i SKIP vyjádřily jak ve vtahu k Ministerstvu kultury, tak i Dilii zásadní nesouhlas s návrhem na změnu plateb za kopírování.

Druhým kontroverzním bodem navrhované novely autorského zákona je návrh na zvýšení poplatku za půjčování. Poplatek za absenční půjčování v knihovnách se platí od roku 2006 dle §37, odst. 2 autorského zákona ve výši 0,50 Kč za jednu absenční výpůjčku. Podstatné je, že tento poplatek neplatí ani konečný uživatel, ani knihovna, která poskytuje výpůjční služby, ale jeho placení zajišťuje Národní knihovna ČR ze státního rozpočtu. Výše celkového poplatku se vypočítává na základě statistických údajů o výpůjčkách.

Až doposud měl nárok na odměnu za absenční půjčování pouze autor (75 % získával autor textu a 25 % autor výtvarného díla). Návrh nově formuluje právo vydavatele na odměnu za půjčování a z tohoto důvodu se také navyšuje stávající platba z 0,50 Kč na 1 Kč. Účelem této náhradní odměny je kompenzovat nejen autorům, ale i vydavatelům to, že jim může aktivitami knihoven případně ucházet zisk. Tuto možnost umožňuje i Směrnice 2006/115/EC, která zakotvuje nárok "alespoň autorů" na odměnu v souvislosti s výjimkou z výlučného práva autora na půjčování.

Vzhledem k tomu, že poplatek za půjčování je placen ze státního rozpočtu, není jeho zvýšení ve vztahu ke knihovnám v nějakém zásadním rozporu. Domníváme se, že rozšíření práva na odměnu za půjčování i pro vydavatele je pozitivní v tom, že z dlouhodobého hlediska může otupit spory o tom, že půjčování v knihovnách vydavatele poškozuje. Lze ale předpokládat, že předmětem diskuze bude výše poplatku, protože se jedná o výdaj státního rozpočtu.

Podle původního legislativního plánu vlády měl být návrh novely autorského zákona předložen vládě do konce tohoto roku. Současné vedení Ministerstva kultury ČR se ale rozhodlo věnovat novele autorského zákona zvýšenou pozornost a některé návrhy případně přehodnotit. Příprava novely se proto výrazně posouvá. Podle nového legislativního plánu by se měla novela autorského zákona dostat do vlády až v prvním čtvrtletí roku 2012 a účinnost nového zákona se předpokládá od července roku 2013. Tím vzniká další časový prostor pro změny. Dne 24. 9. 2010 se uskutečnilo jednání Národní knihovny, SKIP a Dilia, na kterém bylo dohodnuto, že zástupci knihoven provedou nezbytné analýzy kopírovacích služeb v knihovnách a pokusí se připravit vlastní návrh na systém poplatků za kopírovací služby za úplatu.

Vít Richter