BULLETIN
SKIP

Stránky se neaktualizují, živá verze viz http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bulletin.htm

3
2010

Aktuální číslo Archiv Obsah

Lounská knihovna

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

RSS

Atlas

AtlasMěstská knihovna Soběslav

Město Soběslav uvedlo od 1. září 2010 do provozu městskou knihovnu v nově zrekonstruovaném severním křídle městského gotického hradu - jedné z nejvýznamnějších památek v Soběslavi (www.knihovnasobeslav.ic.cz). Hrad byl vystavěn ve 14. století jako součást městského opevnění a patřil k významným sídlům rodu Rožmberků. Měl pohnutou historii, v roce 1394 zde byl vězněn český král Václav IV., v době husitských válek byl hrad dvakrát vypálen. V průběhu času sloužil nejrůznějším účelům od sídla soběslavských hejtmanů přes prostory měšťanského pivovaru až po sklad ovoce a zeleniny. Po odstranění dřevěných konstrukcí a střechy v 80. letech 20. století hrad zchátral a většina vnitřních konstrukcí byla zničena. Zůstalo zachováno pouze obvodové zdivo a část sklepních prostor. Obnova hradu začala v roce 1993 statickým zajištěním zdiva a obnovením krovu a střešní krytiny. V roce 1999 byla vypsána soutěž na využití hradního paláce a v roce 2001 byl vybrán ze čtyř návrhů vítězný od Ing. arch. Jaromíra Kročáka, který navrhl vestavbu knihovny. Od roku 2002 byly prováděny na hradu práce s použitím finančních prostředků z Programu regenerace městské památkové zóny a následně z Programu záchrany architektonického dědictví. Bylo provedeno vyklizení sutin, další statické zajištění dochovaných konstrukcí, zastřešení sklepů a ztužující železobetonová deska. Následně byla opravena věž Hláska a provedena terasa nad bývalými pivovarskými sklepy. Rozsáhlá, finančně a technicky náročná obnova hradního paláce mohla být plně realizována především díky podpoře z Evropského regionálního rozvojového fondu. V roce 2008 bylo město úspěšné v získání finanční dotace ve výši 36, 2 mil. Kč z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad a mohlo být přikročeno k vestavbě knihovny do hradního paláce. Celkové náklady v rámci tohoto projektu realizovaného v letech 2009 a 2010 dosáhly finanční částky ve výši téměř 45 mil. Kč.

Soběslav

Autor projektu "Záchrana gotického hradu - Soběslav" Ing. arch. Jaromír Kročák vycházel při svém návrhu řešení z myšlenky konvergence původního objektu s novými konstrukcemi tak, aby stávající dochované konstrukce byly zasaženy co nejméně a aby nové funkční celky působily bezkolizně na co nejvyšší technické a estetické úrovni, odpovídající nárokům dneška i budoucnosti. Všechny stupně projektové dokumentace byly opakovaně konzultovány s odbornými pracovníky památkové péče. Objekt paláce je zachován ve stejném rozsahu a tvaru, navenek nedoznává změn a interiér budovy navazuje na stávající kamenné zdi a impozantní prostory hradního paláce. Nově je pojednáno pouze západní vstupní průčelí z parku s minimální prosklenou hmotou se schodištěm a osobním výtahem. Z vchodové prosklené přístavby hradního paláce je umožněn přístup do nárožní věže - Hlásky. V suterénu Hlásky jsou vystaveny části nalezených kamenných fragmentů hradního paláce. V patře ve volném prostoru palácového křídla je umístěn prosklený kontejner s vloženým mezipatrem pro městskou knihovnu. Z knihovny je tak umožněno vizuální vnímání celého povrchu vnitřku hradu. Každý návštěvník na první pohled spatří, jak se vrstvily jednotlivé slohy, jakými vývojovými etapami hrad procházel.

Historie samotné městské knihovny v Soběslavi sahá do prosince 1900, kdy zde byla poprvé otevřena první velká veřejná knihovna. Častokrát změnila svoje sídlo a od roku 1960 sídlila v budově staré radnice na náměstí Republiky. Po 40 letech se knihovna letos dočkala snad již posledního stěhování. Do rožmberského hradu se symbolicky po několika staletích vrátily duchovní poklady lidského rodu - knihy, čímž došlo k naplnění odkazu posledního příslušníka rožmberského rodu Petra Voka.

Knihovnu v zachráněném gotickém hradu provozuje příspěvková organizace města Kulturní dům města Soběslavi se sídlem Jirsíkova 34, Soběslav (www.kdms.mypage.cz).

Samotná knihovna je dimenzována až na 35 tisíc svazků. V současné době čítá náš fond 27 tisíc svazků. Podlahová plocha knihovny se v porovnání s dříve užívanými prostory téměř zdvojnásobila a činí zhruba 800 m2. Je to dáno mimo jiné i tím, že knihovna má patrovou galerii. Samozřejmostí je bezbariérový přístup do všech částí knihovny, který v bývalé budově naši návštěvníci nejvíce postrádali. Při realizaci zbylo místo i na několik útulných zákoutí, která lákají k posezení. Kromě toho je v knihovně 8 míst s možností připojení k veřejnému internetu. V budoucnu plánujeme jejich počet ještě rozšířit.

Soběslav

V městské knihovně v Soběslavi je registrováno 1300 čtenářů, z toho 400 dětí do 15 let. Dosud byli naši čtenáři zvyklí půjčovat knihy ve dvou odděleních - pro děti a dospělé čtenáře. Toto rozdělení knihovny vzalo s přestěhováním do nových prostor soběslavského hradu za své. Nyní je čtenářům k dispozici jeden velký prostor, který je nesvazuje příslušností k určitému oddělení.

Podobně jako v našem předcházejícím působišti budeme i zde pořádat besedy se školami, setkání se spisovateli, autorská čtení, tvůrčí dílny a jiné akce. Chystáme nové projekty, ve kterých bychom chtěli dát prostor i ostatním organizacím města. Rádi bychom, aby naše knihovna plnila roli komunitního a informačního centra města a regionu. Interiér hradu nabízí nové možnosti realizovat také výstavy či koncerty. Je zde možno popovídat si s přáteli, začíst se do knihy, časopisu, a to ve vnitřních prostorách a za příhodného počasí i na venkovní terase na střeše bývalé pivovarské lednice.

To už ale začínáme psát novou historii soběslavské knihovny... Doufáme, že i ona bude stejně zajímavá a bohatá.

Realizací projektu záchrany gotického hradu došlo nejen k záchraně jedné z nejvýznamnějších staveb pozdní gotiky v jižních Čechách, ale město a region získaly hodnotný prostor pro kulturu, vzdělávání a poskytování informací. Přejeme si, aby se naší knihovně v nově zrekonstruovaných prostorách dařilo a aby si do ní našlo cestu co nejvíce spokojených čtenářů a návštěvníků.

Zvědavý šéfredaktor: Jak vidíte první den otevření?

Jestli berete výpůjčky knih, tak těch opravdu první den moc nebylo - zhruba 400 - a to jenom proto, že na to nebyl čas. Knihovna byla zaplavena lidmi, vůbec nedokážu odhadnout, kolik jich bylo, chodili až do 17 hod., kdy jsme chtěli zavřít a nebylo to možné. Od té doby je to hektické, dívala jsem se minulý týden na statistiku, máme ve srovnání s loňskými daty některé dny až trojnásobný počet návštěvníků knihovny. A to jsou jen registovaní čtenáři, kteří projdou systémem. Ty anonymní návštěvníky, kteří si přijdou knihovnu "jenom" prohlédnout, nestačíme moc sledovat. Ale to je dobře, kéž by to vydrželo.

Alena Fremrová


Obsah

 

SKIP