BULLETIN
SKIP

3
2010

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Atlas

Do knihovny jako domů...

Pobočka Hostivař Městské knihovny v Praze  zahájila1. 6. 2010 provoz v nových prostorách v Golfové ulici číslo 910, v Praze 15. Co tomu předcházelo?

Nejdříve trochu z historie...

První půjčovnou knih byl v Hostivaři na přelomu 19. a 20. spolek "Čtenářská beseda", jehož členem byl i významný hostivařský rodák Antonín Švehla. Veřejná knihovna v Hostivaři začala knihy čtenářům půjčovat v roce 1910, v roce 1919 měla knihovna ve svém fondu 520 svazků a otevřeno dva dny v týdnu. V roce 1921 se stala místní knihovna součástí sítě poboček Městské knihovny v Praze pod číslem 21 a od roku 2005 již jako automatizovaná pobočka plně sloužila svým čtenářům v ulici Herbenově v Praze 15.

V roce 2009 oslovil MKP Úřad MČ Prahy 15 s návrhem přestěhovat knihovnu do větších prostor v Golfové ulici. Nabízený objekt byl v sídlištní zástavbě, dopravně lépe dostupný, pro knihovnu z mnoha ohledů vhodnější.

Rekonstrukci objektu přislíbila MČ Prahy 15 provést na vlastní náklady, které nakonec dosáhly výše 4,2 mil. Kč. Na základě požadavků knihovny projekt stavební rekonstrukce vypracoval ing. Jan Roškot z firmy Milota a stavební práce se ve rozběhly. Ani knihovníci nezaháleli a v době, kdy se pracovalo na stavbě, se pilně scházeli i s architektkami z firmy Biblio nad návrhem interiéru.

Naším záměrem bylo poměrně malou knihovnu již v nových prostorách nabídnout čtenářům trochu jinak. V otevřeném obdélníkovém prostoru jsme postavili jednoduché řady regálů s nabídkou literatury tak, aby se čtenář rychle zorientoval. Beletrie, naučná literatura, literatura pro děti, naprosto jednoduché členění ve třech řadách. Vše je nabízeno ve volném výběru včetně placených rezervací a zamluvených knih, tzv. lokací. I nabídka mluveného slova se ocitla ve volném výběru na nižších "áčkových" regálech ve zvlášť navržených policích. V těchto regálech, které vždy řadu začínají a jsou mobilní, nabízíme i nové knihy. Regály jsou všechny světlé a na jejich boku jsou umístěny držáky na časopisy, které již nejsou nabízeny čtenářům na jednom místě, ale při pohybu čtenářů po knihovně se vyloženě vnucují k půjčení.

Zánovní výpůjční pult byl přestěhován celý z původní knihovny a umístěn proti vstupním dveřím. Za pultem je vstup do zaměstnaneckých prostor, kuchyňky a kanceláře. Je to jediný prostor, kam čtenář nemůže.

Jedním z dominantních prvků nové knihovny je množství míst k sezení. Kromě sedacích pytlů různé velikosti v barvách tmavomodrá, pistáciová, červená a bílá, jsou pro čtenáře k pohodlnému sezení připraveny i čtyři tmavomodré pohovky z IKEA, doplněné stojací lampou a malým stolečkem z plexiskla na odložení knihy nebo časopisu. V případě autorského čtení můžeme spisovatele usadit do pohodlného bílého křesla, pro poslouchající čtenáře je zde nabídka bílých žídlí v kombinaci s černými a oranžovými, které je podle potřeby možné umístit libovolně v prostoru knihovny. Pro děti byl poblíž míst k sezení navržen rozkládací stůl, kde se mohou konat besedy, výtvarné dílny, psát úkoly, číst, jak je libo. U stolu je pro malé návštěvníky připravena ke hře velká variabilní stavebnice.

V zadním prostoru knihovny jsou dvě internetová místa, která svým umístěním naplňují v dostatečné míře potřebu soukromí. I toaleta pro imobilní čtenáře získala novinku a tím je přebalovací pult pro malé děti.

Knihovna je vymalována bíle s použitím výrazné oranžové barvy na některých stěnách. Na jedné z nich nad pohovkou je umístěno velké zrcadlo, které opticky zvětšuje plochu knihovny. V kombinaci s velkými okny na obou stranách knihovny a zelení venku působí prostor velice příjemně. Pro optické rozdělení prostor i jako propagační plocha slouží čtyři pohyblivé paravány. A pokud je počasí příznivé, je možné se posadit k pohodlnému čtení na venkovní terase.

Ano, již jste uhodli, celá knihovna je svým pojetím takovým velkým obývacím pokojem. Místem, kam bychom chtěli pozvat veřejnost, aby odpočívala, četla, poslouchala, hrála si. Aby sem chodila jako domů.

Interiér pro knihovnu navrhl ateliér Biblio, nábytek vyráběla firma INTEBO Šebek. Tyto náklady hradila ze svého rozpočtu Městská knihovna v Praze v celkové výši 735 tis. Kč.

V době, kdy jsme knihovnu v nových prostorách slavnostně otevřeli, měla 16 000 svazků a 1 500 čtenářů. Při jedné ze svých návštěv jsem slyšela výrok jednoho z nich, asi dvanáctiletého kluka, který vstoupil do dveří a ke svým kamarádům pronesl: "Ty, to je fakt dobrý... " Přeji jemu i dalším návštěvníkům, ať se jim v hostivařské knihovně líbí.

Zdena Ciprová