BULLETIN
SKIP

2
2010

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Co nového ve SKIP

Zahraniční styky

Výsledky výběrového řízení na studijní pobyt v rakouských knihovnách

Komise SKIP pro zahraniční styky oznamuje, že ve výběrovém řízení na studijní pobyt v rakouských knihovnách, provedeném na základě pověření předsednictva VV SKIP, se na prvním místě ve svých kategoriích umístily následující kolegyně:

veřejné knihovny:

Mgr. Hana Šimonová, (ředitelka Městské knihovny Hodonín), region Velká Morava

vědecké knihovny:

Mgr. Gabriela Filipová, (vedoucí oddělení doplňování knihovního fondu, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě), region Moravskoslezského a Olomouckého kraje

Poznamenáváme, že výsledky, zejména ten v části pro vědecké knihovny, byly velmi těsné. Na jedné straně bylo pozitivní, že letos se přihlásilo více uchazeček a uchazečů než v předchozích letech, na druhé straně je škoda, že mnozí zájemci z dalších regionů (kromě jednoho), kteří v průběhu jara projevili zájem o účast, nakonec přihlášky nepodali. Chtěli bychom věřit, že v budoucnu dojde k širšímu regionálnímu zastoupení uchazeček a uchazečů.

SKIP na zasedání Rady EBLIDA

Dne 6. května 2010 se ve finském hlavním městě Helsinky konalo 18. zasedání Rady Evropské kanceláře knihovnických, informačních a dokumentačních sdružení (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations - EBLIDA http://www.eblida.org/index.php?page=helsinki-2010), kterému předcházela schůzka členů Skupiny expertů pro informační právo této organizace.

Zasedání Rady následovala 7. května výroční konference EBLIDA uspořádaná ve spolupráci s Forem Národní instance pro veřejné knihovny v Evropě (National Authorities on Public Libraries in Europe - NAPLE Forum http://www.naple.info/) na téma "Zrušit bariéry : úloha knihoven ve vývoji Evropy".

SKIP na těchto jednáních zastupoval Z. Matušík, předseda Komise SKIP pro zahraniční styky.

Zástupci SKIP na knihovnickém kongresu ve Vídni

UTVÁŘET BUDOUCNOST - PŘÍLEŽITOST: KNIHOVNY

Pod mottem Utvářet budoucnost - šance pro knihovny pořádal Svaz veřejných knihoven (Büchereiverband Österreichs - BVÖ http://www.bvoe.at/), za spolupodílu Sdružení rakouských knihovnic a knihovníků (Vereinigung österreichischer Bibliothekarinnen und Bibliothekare - VÖB http://www.univie.ac.at/voeb/php/) v hlavním rakouském městě ve dnech 26. - 28. května 2010 Mezinárodní knihovnický kongres http://www.bvoe.at/kongress/index.html; v závěrečný den jednání se také konala 35. valná hromada BVÖ.

Mezi účastníky z několika evropských zemí (Německa, Švýcarska, Itálie, Nizozemska) byli také tři zástupci SKIP - jeho předseda Dr. V. Richter a dále Dr. L. Kurka a Dr. Z. Matušík.

Předehrou ke kongresu se stalo slavnostní udílení Ceny televize za vzdělávání dospělých, a to v pozoruhodném prostředí společenského sálu zřízeného v kupoli vídeňské Technické univerzity http://www.bvoe.at/kongress/album/slides/DSC_0002.html. - Cena je jednou z aktivit, jež jsou nesporně společensky v pozitivním smyslu závažné, "přesto" však nejsou stranou mediální pozornosti a současně se uskutečňují za aktivní účasti představitele knihovníků: Gerald Leitner, jednatel BVÖ, je členem jury Ceny.

Jednání vlastního kongresu se konalo v "Aule věd" http://www.meshed-conference.com/2010/location/, v nedávno adaptovaných raněbarokních, svého času reprezentačních prostorách vídeňské univerzity, v jejímž hlavním sále jezuité pořádávali divadelní představení. V tomto zařízení Rakouské akademie věd se nyní pořádají vědecké konference i jiná setkání.

V našem prostředí vcelku správně žije vědomí toho, že knihovnictví je v zahraničí, a zejména v jazykově německých zemích, výrazně rozčleněno podle linie veřejné - vědecké knihovny. Nicméně, pokud jde o vystupování vůči veřejnosti, o úsilí o uplatnění zájmů uživatelů knihoven jako celku, tam se dovedou knihovníci v Rakousku i Německu (ale i ve Spojených státech, ve Velké Británii a jinde) spojit. Zamysleme se nad tím, jakou odpověď bychom si na otázku po schopnosti knihoven a knihovnických korporací v Česku vystupovat v základních otázkách společně mohli dát.

Rakouští knihovníci by ovšem na odpověď na obdobné tázání mohli pohlédnout s uspokojením, jak ostatně dosvědčila i přednáška G. Leitnera na konferenci u příležitosti 7. valné hromady SKIP v Praze v červnu t. r., v níž se uvádělo, že do akce "Rakousko čte - sejdeme se v knihovně" http://www.oesterreichliest.at/ se zapojily celé 4 tisíce rakouských knihoven, od vesnických či farních veřejných, přes univerzitní a další vědecké až po Rakouskou národní knihovnu. Důležitým momentem současné interakce (nejen) rakouské knihovnické obce s orgány veřejné moci je úsilí o přijetí knihovního zákona. Jak ovšem ve svém vystoupení na kongresu G. Leitner zdůraznil, nejde jen o knihovní zákon sám o sobě, ale především o zákon jako výraz vůle k jednání, vůle přijímat a uskutečňovat opatření k zajištění přístupu k informacím, znalostem a kulturním hodnotám pro všechny členy společnosti.

V dalších úvodních vystoupeních, jež udala jednání tón, vystupující formulovali úkoly knihoven v rozvíjení sociálněintegračních procesů, ale i v podmínkách změn či výzev ke změnám, jež do jejich činnosti vnášejí nová média. V tomto úvodním bloku vystoupila i hvězda evropských knihovnických setkání současnosti - ředitel knihovny DOK. http://www.dok.info/index.php?cat=pagina&pagina_id=110 v nizozemském Delftu Eppo van Nispen tot Sevenaer http://www.tedxrdam.nl/2010/04/eppo-van-nispen-tot-sevenaer/. Hrdě se hlásil k atributu "nejmodernější knihovna na světě", který mu již po dobu několika let přisuzují některé knihovnické weby. Zda je na tom aspoň něco, jistě zájemcům sdělí účastnice studijního knihovnického zájezdu do Nizozemskav roce 2008, neboť DOK Centrum v Delftu byla jednou ze zastávek na jejich cestě. Požadavky na činnost knihoven, jež mají mít budoucnost (multimediální záběr služeb, knihovna jako místo [pro příjemný pobyt, setkávání], zapojení do sociálních sítí), uvedené v jeho vystoupení snad mnoho čtenářů nepřekvapí, jeho efektní prezentace ovšem mohla oslovit i ty z přítomných, kteří o tom zcela přesvědčeni nebyli.

V dalším jednání se knihovníci z veřejných a vědeckých knihoven rozdělili. První se rozešli do tří skupin, podle toho, jak se zaregistrovali při přihlašování na kongres. Ve workshopech, pravda, s počtem účastníků na workshop poněkud větším, formulovali své pohledy na předestřené problémy. Workshopy byly také jistým metodickým návodem, jaké formy lze při takových příležitostech užívat - jak naznačí i videoprezentace jednoho z nich - http://www.youtube.com/watch?v=SBKZdA9iaA8. (Základní otázka: "Abychom byli jako knihovna úspěšní i po 20 letech, co musíme tváří v tvář novému, digitálnímu mediálnímu světu v našich zařízeních bezpodmínečně zachovat, čeho se vzdát, co změnit?")

Souběžně probíhající sekce vědeckých knihoven obsahovala několik zajímavých momentů, o nichž bych chtěl informovat širší knihovnickou obec. Zde jen poznamenávám, že mě upoutaly informace o naskenovaných katalozích v některých rakouských knihovnách http://www.bvoe.at/kongress/vortraege/muehlberger.pdf (včetně využití součinnosti uživatelské veřejnosti při retrospektivní katalogizaci), jakož i o nové právní úpravě povinného ukládání publikací v knihovnách http://www.bvoe.at/kongress/vortraege/recht.pdf (včetně publikací síťových http://www.bvoe.at/kongress/vortraege/kann.pdf), jež vstoupila v platnost v roce 2009, a to v podobě, o níž si knihovnická obec v Česku může (zatím?) jen nechat zdát.

V závěrečný den celého jednání se konala 35. valná hromada Svazu veřejných knihoven Rakouska. Bylo na ní zvoleno představenstvo http://www.bvoe.at/index.php?ArtikelId=36, jehož složení se výrazně obměnilo. Novým předsedou se stal Dr. Helmut Windinger, ředitel Městské knihovny v Salcburku http://www.stadt-salzburg.at/internet/themen/bildung_forschung
/bibliothek/t2_85182/p2_283984.htm (ta se stala známou svou moderní, v roce 2009 otevřenou budovou hlavní knihovny).

Kongres doprovázel také společenský program. Starosta Vídně, který nad kongresem převzal - vedle ministryně školství, umění a kultury - čestný patronát, pozval účastníky na "heurige" do zemědělské usedlosti na okraji Vídně. Rozsáhlý komplex pojal dvě stovky knihovníků do jediného z celé řady prostorů určených pro pohostinství v rurálním stylu. V celém průběhu kongresu jsme měli příležitosti setkávat se s kolegy z dalších zemí. Na doprovodné firemní výstavě zaujala tentokrát výrazné místo, vedle tradiční nabídky nábytku a knihovních systémů, řada samoobslužných skenerů http://www.i2s-digibook.com/produits.asp?gamme=2030&sX_Menu_selected
ID=leftV_2030_GEN pro uživatele knihoven http://www.book2net.net/en
/book-scanner/book2net-kiosk/book2net-kiosk.html.

Zcela na závěr třídenního pobytu ve Vídni, již po skončení kongresu, se dostalo dr. Kurkovi, senioru skupiny SKIP, možnosti opět navštívit Velkolepý sál Rakouské národní knihovny http://www.onb.ac.at/siteseeing/prunksaal/ v Hofburgu, tentokrát, s rozsáhlým výkladem odborného knihovníka, včetně pohledů nejen do řady cenných svazků z knihovny Evžena Savojského (z celkem asi 200 tisíc svazků uložených v tomto sále, z něhož se průběžně expeduje), ale i do "tajných komůrek" za fasádou barokních regálů a na autora tohoto článku vybaveného nosítky na přenášení svazků.

Z. Matušík