BULLETIN
SKIP

2
2010

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Rozhovor

O revitalizaci Klementina a dostavbě Centrálního depozitáře v Hostivaři

Rozhovor s Mgr. Pavlem Hazukou, generálním ředitelem Národní knihovny ČR

Téměř přesně po roce se redakce Čtenáře a Bulletinu SKIP opět rozhodly připravit společný rozhovor s představitelem velké knihovny. Tato kolegiální dohoda tentokrát vychází z prozaického důvodu - ze snahy o co nejširší záběr otázek týkajících se tématu rekonstrukce a revitalizace Klementina a dostavby Centrálního depozitáře v Hostivaři, tedy problematiky zajímající podstatnou část knihovnické, ale i laické veřejnosti, která dění kolem Národní knihovny dlouhodobě sleduje.
Zajímala nás proto dostupnost nejnovějších informací k revitalizaci Klementina, protože jsme při přípravě na toto setkání zjistili, že některé podklady jsou pro běžného člověka těžko vyhledatelné (např. investiční záměr z roku 2008 Rekonstrukce a revitalizace Klementina - zhotovitel NeXa - byl nalezen na web4arch.cz, oznámení o zadání zakázky na projekt - pouze na portálu Informační systém o veřejných zakázkách).

Pane řediteli, nebylo by proto vhodné pro efektivní komunikaci s veřejností zpřístupňovat všechny tyto dokumenty na webu NK ČR v příslušné sekci, kde jsme je marně hledali?

Na nových webových stránkách pracujeme už od března, chtěli bychom všechny dokumenty, které se týkají revitalizace Klementina a výstavby Centrálního depozitáře v Hostivaři (CDH) umístit do jednoho místa tak, aby byly zveřejněny, protože i tím se vyhneme mnoha kolujícím dohadům. Aby tam zájemce našel informace o tom, jak probíhala výběrová řízení a všechny schvalovací doložky, jichž je 14 až 16 pro každou část, kterou provádíme. Byl bych rád, aby byla během léta webová prezentace NK hotová a řekněme v září mohla fungovat. Mezi tím už budou totiž probíhat další výběrová řízení, která by měla být snadno dostupná. Souhlasím s vámi, že teď tomu tak není.

Článek v Hospodářských novinách z 23. 4. 2010 vás kritizuje za to, že nekomunikujete s komisí odborníků, kterou jste sestavil a která měla dohlížet na rekonstrukci Klementina. Můžete se k tomu vyjádřit?

Komise odborníků byla sestavena s úmyslem zapojit do rozhodování o architektuře budoucího areálu širší okruh odborníků. Velmi brzy se nicméně ukázalo, že žádné zásadnější architektonické zásahy nám ze strany památkářů nebudou umožněny. V tomto okamžiku ztratila existence komise odborníků smysl. Veškeré kroky, které při revitalizaci provádíme, provádíme prakticky v permanentní koordinaci s Národním památkovým ústavem. Jediným zásahem do současné podoby areálu, který nám NPÚ podle výsledků dosavadních jednání umožní, bude vybudování hlavního vstupu do knihovny přes Machoňovu halu - přičemž i umístění tohoto vstupu bylo památkáři konkrétně určeno.

Rádi bychom se ještě vrátili k zmíněnému investičnímu záměru na rekonstrukci a revitalizaci Klementina z roku 2008. Jestli jsme to správně pochopili, tak tento záměr byl připravován s tím, že se počítalo s výstavbou nové budovy na Letné. Zajímá nás tedy, jestli byl aktualizován a nám to uniklo, nebo jestli se "jede" podle něj?

Investiční záměr na probíhající revitalizaci Klementina musel být aktualizován, protože v tom roce 2008 se ještě uvažovalo (a ani na úrovni vlády nedošlo tenkrát k zásadní změně) s výstavbou nové budovy NK. Bylo však jasné, že Klementinum potřebuje revitalizaci, ale o tom bylo rozhodnuto už na jaře v roce 2006. Vláda se tehdy rozhodla vyčlenit částku 10 miliard korun z Fondu národního majetku, který k 31. 12. 2005 ukončil svoji činnost. Tato částka byla určena na opravu nebo záchranu národního kulturního dědictví ČR, konkrétně Národního muzea, Národní knihovny, Uměleckoprůmyslového musea a ještě dalších dvou institucí. Přímo na revitalizaci Klementina připadla jedna miliarda a ve státním rozpočtu se v červnu 2006 poprvé objevily dvě miliardy, které byly směřovány na výstavbu nové budovy NK. V podstatě až v letošním roce, 18. ledna, skončil rozhodnutím vlády záměr postavit na Letné knihovnu. A ty zmiňované dvě miliardy, které se od roku 2006 překlápí z roku na rok do státního rozpočtu pod kapitolkou Novodobé fondy Národní knihovna ČR, byly přiděleny na další část revitalizace Klementina a na výstavbu CDH. My jsme s tím už vlastně počítali a v průběhu minulého roku jsme se na to připravovali.

Takže v minulém roce proběhla aktualizace toho původního záměru z roku 2008?

Přesně tak.

Můžete nám sdělit, kolik a kteří účastníci se kromě vybraného Metroprojektu přihlásili do výběrového řízení o veřejnou zakázku na zpracovatele projektové dokumentace pro revitalizaci areálu Klementina?

Toto výběrové řízení inicioval ještě můj předchůdce Vlastimil Ježek. Bylo vypsáno přesně 29. 9. 2008 přes informační systém o veřejných zakázkách a podklady k tomu připravoval projektový manažer z firmy ARVEN. V čele výběrové komise, která z přihlášených uchazečů vybírala, byla, pokud vím, Ing. Jana Vohralíková, která pracovala na Ministerstvu kultury ve funkci vrchní ředitelky pro EU fondy. Ovšem jako absolventka stavební fakulty ČVUT měla k členství v komisi tu nejlepší specializaci.
Na projektování revitalizace a rekonstrukce Klementina se měl možnost přihlásit kdokoliv, jakákoli architektonická skupina. Bohužel některé renomované kanceláře nad tím mávly rukou, snad proto, že rekonstruovat Klementinum za jednu miliardu nestojí za to. Pořád se totiž všichni soustřeďovali spíš na objekt na Letné. Sám pan architekt Kaplický hovořil o tom, že by chtěl, aby s ním projekt realizovala firma znalá českého prostředí. Vím, že se už předběžně dohadovali s panem architektem Cíglerem.

Ale vraťme se k předchozímu. Takže mnohé architektonické kanceláře do výběrového řízení nešly a od loňského roku až doposud mi říkají, že to Metroprojekt nezvládne, že to neumí apod. Já jim odpovídám - vždyť jste se mohli přihlásit, mohli jste vyhrát, proč jste to neudělali? Odpovídají mi, že to byla tenkrát jiná situace, takže spolu teď vedeme takový tichý podzemní boj.

Nemám žádný důvod, abych vypověděl kancelář, která dělá to, co dostane v zadání, nehledě na to, že k jednostrannému vypovězení smlouvy se váže tak vysoké penále, že bych si to ani netroufl.

A Metroprojekt se přihlásil jako jediný?

To v žádném případě, podle mě bylo uchazečů snad až pět, ale jak říkám, nebyl jsem u toho, takže to přesně nevím.

Nemohlo se stát, že důvodem malého zájmu o zmíněné výběrové řízení ze strany architektů bylo právě to, že se nejednalo o architektonickou soutěž, která má zcela jiné parametry?

To je možné, ale já jsem o tom hovořil s paní ředitelkou Národního památkového ústavu N. Goryczkovou, protože jsem měl trošku obavy, jestli jsme něco neopomenuli. Řekla mi, že to bylo v souladu se zákonem, i když bylo samozřejmě možné architektonickou soutěž na projektanta vypsat. Byly to především časové důvody, které rozhodly o tomto postupu. Víme dobře, jak u nás dopadají architektonické soutěže, výsledky se většinou zpochybní a než se dojde k výsledku, uplyne i několik let. To jsme si nemohli dovolit, protože by se nakonec mohlo stát, že přijdeme o finanční prostředky, které, jak jsem se už zmínil, se přelévaly z roku na rok a v ekonomické krizi, kterou procházíme, mohly být použity k jinému účelu.

I na revitalizaci Klementina, tedy na stavební práce, byla vypsána v říjnu 2009 veřejná zakázka, z níž jako vítěz vyšel Metrostav. Můžete uvést kritéria zadání?

Samozřejmě rozhodující byla nejnižší nabídková cena, i když jsme vzhledem k výjimečnosti objektu žádali ministerstvo financí o rozšíření podmínek, ale neuspěli jsme. Dalším kritériem bylo, aby zájemce o zakázku složil 100 milionovou garanci, což pro některé stavební firmy mohl být problém. Do výběrového řízení se jich nakonec přihlásilo devět, z nichž vybírala sedmičlenná komise jmenovaná ministrem kultury. V jejím čele stál první náměstek ministra Ing. Stanislav Karabec, dále v ní byli další dva pracovníci tohoto ministerstva, jeden z Ministerstva financí a tři z Národní knihovny. Tato komise tedy sestavila pořadí firem podle nejnižší cenové nabídky, ovšem ukázalo se, že u dvou uchazečů byly cenové kalkulace tak poddimenzované, že by se z toho v první etapě pravděpodobně vyměnila okna a spravila střecha. Ale abychom předešli pochybnostem, požádali jsme odborníky z Vysokého učení technického v Brně a ČVUT v Praze, aby podle rozsahu stavebních prací, které si první etapa revitalizace Klementina vyžádá, posoudili reálnost těchto nabídek. Tito odborníci skutečně zjistili poddimenzovanost, proto byla vybrána v pořadí třetí firma, a tou je Metrostav.

Stejným způsobem - tedy vypsáním veřejné zakázky na projektanta se postupovalo i u nové budovy depozitáře v Hostivaři?

Ano, naprosto stejně.

Vybrána byla ATREA spol. s r. o. Kolik firem se do výběrového řízení přihlásilo a v jaké fázi se stavba nachází?

Pokud vím, vybíralo se z osmi studií. Co se týče samotné dostavby budovy CD, čekáme na stavební povolení, které bychom měli obdržet v příštích dnech. V polovině června chceme vypsat výběrové řízení na zhotovitele - generálního dodavatele stavebních prací. Naše představa je taková, že když to všechno dobře dopadne, v listopadu letošního roku by se mohlo začít stavět. Pracovat se může i v zimních měsících, zakládání pilotů až do hloubky 25 metrů mráz nevadí. Do konce prosince 2011 by měla být stavba hotová a stěhování by přišlo na řadu v průběhu roku 2012.

Jak byste shrnul hlavní principy stavebního programu pro revitalizaci Klementina?

To je velmi složitá otázka, ale pokusím se na ni odpovědět. Původně jsme chtěli jít modernějším směrem, chtěli jsme zřídit hlavní vchod do areálu Klementina z Platnéřské ulice, která měla být podle předběžné dohody s magistrátem pěší zónou. A mělo také dojít k zastřešení Divadelního nádvoří, což by spolu vytvářelo působivý vstup do knihovny. Ovšem Národní památkový ústav, který velmi přísně hlídá a posuzuje všechno, co se v Klementinu připravuje a následně provádí, tuto variantu striktně zamítl. Po mnoha jednáních se jako schůdná ukázala varianta, jejíž první etapu jsme začali realizovat. Práce začaly na budově vpravo od současného vchodu do areálu Klementina, tedy na rohu Mariánského náměstí a Platnéřské ulice, ale především na revitalizaci Zrcadlové kaple, Barokního sálu a Astronomické věže.

Druhá etapa bude pokračovat budovou, kde dnes sídlí vedení NK, dále v traktu do Křižovnické ulice, kde je galerie Klementinum a trezorové místnosti. Tam by měly vzniknout nové studovny a i tady, kde teď sedíme (ředitelna - pozn. red.), plánujeme intimní studovnu pro badatele, opatřenou kamerovým systémem, protože vedle budou uloženy rukopisy a rané tisky. Po celkové rekonstrukci a revitalizaci by se měl v Klementinu zvýšit počet studijních míst z dnešních 536 na rovnou tisícovku.

Opravdu si myslíte, že se sem vejde tisíc čtenářských pracovních míst? Je to skoro neuvěřitelné... A kolik knih bude ve volném výběru?

O počtu pracovních míst nepochybuji, určitě jich bude tisíc. Ve volném výběru budeme mít přibližně 200 000 knih a 2,5 milionů knihovních jednotek bude uloženo ve skladovacích prostorách Klementina.

Zajímalo by nás, jak bude po revitalizaci Klementina pamatováno na zázemí zaměstnanců? Počítá se například s čajovými kuchyňkami, které dnes už patří k standardnímu vybavení zrekonstruovaných nebo nových knihoven?

Po přestěhování asi 150 zaměstnanců do nové budovy CD v Hostivaři, kde bude pracovat celkem 250 lidí, jich v Klementinu zůstane asi 200. Pochopitelně klementinské zázemí bude zmodernizované tak, aby pracovníci měli vyhovující prostředí. Jenom pro upřesnění - v Klementinu bude sídlit Slovanská knihovna, Knihovnický institut, služby a akvizice.

Chcete oddělit akvizici od zpracování fondu? Vždyť trend směruje k tomu, mít všechno pod jednou střechou... Máte představu, jak takové rozdělení bude fungovat?

Samozřejmě jsem o tom uvažoval, my jsme dělali organizační změnu struktury teď na jaře, probíral jsem to se všemi odborníky. Není možné, abychom v historickém Klementinu měli zpracovatelské linky. Sami dobře víte, že zpracování je dnes malá továrna. V kalendářním roce přijde do NK přibližně 100 000 knih, které se pak stejně většinou uloží do skladu v Hostivaři. Do Klementina přicházejí i zásilky z ciziny, sem nosí povinné výtisky nakladatelé, tak je nasnadě, že tady nové přírůstky převezmou pracovníci akvizice a předají na zpracování.

Nebojíte se, že tento postup bude neekonomický? Jsou vyčísleny náklady za převozy knih mezi Klementinem a Hostivaří?

Oddělení akvizice, teď mám na mysli přímo její vedoucí, která je velmi zkušená odbornice s dlouholetou praxí, doporučuje tento postup a já si nechám poradit. Je možné, že až navržený systém začne fungovat v praxi a ukáže se, že je neefektivní, akvizici přestěhujeme do Hostivaře.

Jestli dovolíte, navázali bychom ještě na předchozí téma. Bude mít revitalizace Klementina vliv na strukturu dalších odborů a jak jsou na to připravováni zaměstnanci?

Myslím, že organizační změny, které už proběhly, jsou zatím dostačující. Nevidím teď potřebu, abychom další úseky nebo odbory měnili.
K druhé části vaší otázky mohu uvést, že jsem byl například pozván na jednání odborové organizace, kterou máme v NK. Tam jsem se snažil vysvětlit postup revitalizace a dostavby CD a všechno, co s tím souvisí, a i to, co od toho mají zaměstnanci očekávat. Chápu, že mnoha pracovníkům se nelíbí přesun z centra města do Hostivaře, mnozí z nich totiž dojíždějí do Prahy i ze vzdálených míst. Tomu odpovídal i bouřlivý průběh setkání a nejsem si jist, jestli argumenty, které jsem vznesl, byly přijaty. Ale nebráním se kdykoliv znovu přijít na jakékoliv setkání a hovořit o všem, co zaměstnance NK zajímá.

Ještě malá poznámka: s pražským Dopravním podnikem jsem dohodl zřízení autobusové zastávky přímo u CDH (teď je vzdálená přibližně 300 metrů - pozn. red.).

V jaké fázi je třetí, čtvrtá a pátá etapa revitalizace Klementina?

Třetí a čtvrtá etapa je vlastně takovým srdcem knihovny a je v projektové přípravě. Chtěli bychom některé prostory stavebně upravit, avšak zatím nejsme tak daleko, abychom především s památkáři našli shodu. Jedná se například o halu služeb architekta Machoně, ovšem už je to památkově chráněný objekt, musíme proto vycházet z této skutečnosti.

Můžete upřesnit, kde bude nově hlavní vstup do Národní knihovny? V Machoňově budově? Můžete zpřesnit 3. a 4. etapu rekonstrukce?

Machoňovu budovu využijeme jako hlavní vstup do knihovny, odkud se návštěvník dostane do chodby za letním refektářem, tam, kde je dnes knihami přeplněná všeobecná studovna. Měl by vzniknout impozantní vzdušný prostor, odkud se bude vcházet do všeobecné studovny a do dalších částí, budou tam například instalovány výtahy pro vozíčkáře, ale i pro přepravu knih. Máme projektově téměř dokončenou druhou etapu, do které jsou zahrnuty objekty kolem Studentského nádvoří a celé křídlo do Křižovnické ulice. Tato etapa, která by měla probíhat v letech 2011 a 2012, musí být koordinována s Magistrátem a Dopravním podnikem, protože její součástí jsou i rekonstrukce přípojek v Křižovnické ulici.

Můžete upřesnit, kde konkrétně bude sídlit Slovanská knihovna?

V budově, kde byla do loňského roku Státní technická knihovna.

Jaký byl vlastně důvod památkářů, že nepovolili zastřešení Divadelního nádvoří? Tím se vůbec historická památka nepoškodí, naopak dostává novou dimenzi. K podobnému řešení přistoupili například v Lipsku, ve Vídni, dokonce v Brně i Bratislavě...

Vím o tom, Univerzitní knihovnu v Bratislavě jsem dokonce navštívil a prostor, který tam tímto způsobem vznikl, je nádherný. Nám se to bohužel nepodařilo u památkářů obhájit, jejich odmítnutí v tomto konkrétním případě bylo striktní. Moc tomu nerozumím, protože tady vedle Klementina je historický objekt, který koupila jistá banka, a tam už je podobné nádvoří zastřešeno. Jsou před námi další etapy, takže se leccos může změnit. Chci říct, že se myšlenky zastřešení Divadelního nádvoří nebo-li hospodářského dvora nevzdávám.

Chceme, aby z prostor Klementina zmizel asfaltový povrch, který nahradí dlažba. Konkrétně na zmiňovaném nádvoří by měly být skládací lavice a v letních měsících tu mohou probíhat koncerty.

Vybouráním příček se výrazně promění dispozice vnitřních prostor Klementina, vzniknou například široké chodby do tvaru kříže, které jsou pro knihovnu dost netypické. Zajímá nás, jestli se zamýšlíte nad tím, nakolik revitalizace dokáže využít tento potenciál?

Chceme ho využít na sto procent. V Národní knihovně je uloženo množství překrásných knih, o nichž čtenář, který sem přijde za určitým cílem, ani neví. Máme nejenom faksimile, ale i zdařilé kopie, jako například Vyšehradský kodex, které můžeme třeba na těch chodbách vystavit.
Pro nás je důležité, abychom pro přibližně 10 milionů knihovních jednotek, které měly být uloženy v nové budově na Letné, vytvořili prostory v Hostivaři. Abychom měli alespoň na 50 let vystaráno.

V letech 2007 a 2008 jste pracoval v NK v týmu, který připravoval stavbu nové knihovny. Po krátkém působení v Památníku národního písemnictví jste se v září 2008 do NK vrátil s tím, že budete pokračovat v hledání možností, jak projekt Jana Kaplického realizovat. Není vám líto, že se to nepodařilo?

Budu upřímný, je mi to líto. A víte proč? Od svého nástupu až do prosince 2008 jsem se několikrát sešel s panem architektem Kaplickým. Poznal jsem, jaký to byl ohromný člověk. Byl velice realistický, sám říkal, že v situaci, která nastala, je Letná pro něj sice srdeční záležitost, ale už velmi komplikovaná. A to nemohl tušit, co víme dnes my, že by se tam stavět nedalo. Zaprvé proto, že došlo ke změně územního plánu a pozemek na Letné, na němž měla stát církevní či kulturní stavba, dnes už takové určení nemá, i když změna plánu by se možná dala v zastupitelstvu odhlasovat. Ale hlavně proto, že na plánovaném místě i kvůli stavbě tunelu Blanka se dalo do pohybu břidličnaté podloží.

Ještě za života Jana Kaplického jsem se snažil hledat v Praze jiný pozemek pro jeho návrh nové knihovny. Ale záhy jsem si uvědomil, že je téměř nemožné přestěhovat tak originální stavbu na jiné místo, než kam byla navržena. Kromě toho i události, které pak následovaly, jasně ukázaly, že se stavbou nové budovy nemůžeme počítat. Nezbývalo mi tedy nic jiného, než hledat východisko ze situace, v níž se Národní knihovna nacházela a nachází. A tím je revitalizace Klementina a dostavba Centrálního depozitáře v Hostivaři.

Opravdu si myslíte, že revitalizace Klementina a dostavba CDH na 50 let vyřeší problémy Národní knihovny?

Určitě na 50 až 60 let. Uvedu několik čísel: mezi roky 2007 až 2009 do NK přibylo na 190 000 knihovních jednotek, což je za rok kolem 95 000 až 100 000. Po rekonstrukci Klementina bude ve zdejších skladovacích prostorách uloženo přibližně 2,5 mil. svazků, nová budova CD v Hostivaři - její první část - bude mít kapacitu 5,15 mil. svazků, v níž bude uložen především Národní konzervační fond, ale i další publikace. Po dostavbě druhého modulu bude celková kapacita Hostivaře kolem 8 mil. svazků.
Zajímavé jsou i počty registrovaných čtenářů. Zatímco v roce 2007 jsme jich měli 25 000, na konci roku 2009 jejich počet vzrostl na 35 000! Stejně tak se zvýšil i počet návštěvníků klementinského areálu Národní knihovny: v roce 2007 sem přišlo 580 000 lidí, v roce 2009 už 670 000. Zájem o knihovnu tedy roste, lidé se sem naučili chodit, a proto si myslím, že si zaslouží prostředí daleko důstojnější, než je to současné.

Touto odpovědí jste nám nahrál na otázky týkající se čtenářů: zajímají nás klidové zóny, studijní místa, ale také prostory pro setkávání, doba, za jakou se požadovaná kniha dostane ke čtenáři. V nové budově se to počítalo na minuty, tady se bude v mnoha případech překonávat vzdálenost 15 kilometrů přes Prahu. Jste přesvědčen, že po revitalizaci Klementina a dostavbě depozitáře nabídne Národní knihovna ČR takový komfort, který je hoden národních knihoven v 21. století?

To je náš cíl. Chceme, aby se lidé tady mohli setkávat, měli si kam sednout, aby tady bylo všechno, co člověk v knihovně, kam přijde třeba studovat na celý den, potřebuje. Za důležité považujeme dostatek počítačů a zásuvek, ale také možnost občerstvení.

Samozřejmě, že vzdálenost mezi Klementinem a depozitáři v Hostivaři bude hrát při objednávce knihy svou roli, počítáme, že by ji čtenář mohl dostat do půl dne. Není to málo, ale ani moc. Dnes jezdíme do Hostivaře minimálně třikrát denně a počítáme, že to bude stejně nebo i vícekrát. Takže, když zájemce přijde ráno a objedná si knihu, odpoledne ji dostane. Můžou však nastat i objektivní příčiny, a v tom případě to bude druhý den.

Proslýchá se, že se uvažuje o Mariánském náměstí jako o klidové zóně. Jak byste v takovém případě řešili obslužnost Klementina?

Ano, také jsem o tom slyšel, ale podmíněno je to tím, že by se mělo pod náměstím vybudovat parkoviště. My bychom i v případě klidové zóny museli mít výjimku, jiná komunikace sem nevede.

Jaký je časový výhled pro dokončení obou projektů?

Už jsem říkal, že do depozitáře v Hostivaři se chceme nastěhovat na jaře v roce 2012. Je to pro nás velmi důležité i proto, že se nám podařilo z Investičního operačního programu získat zhruba 300 mil. korun na projekt Národní digitální knihovny a toto digitalizační pracoviště bylo plánováno právě do nové budovy CD. Co se týče druhého modulu depozitáře, ten by měl být hotov v roce 2013, a tím bychom mohli uvolnit Klementinum pro další etapy rekonstrukce a revitalizace, které by měly být ukončeny v roce 2015.

A teď, o co jde až na prvním místě? Tedy, jaké jsou předpokládané finanční náklady na dostavbu depozitáře a rekonstrukci a revitalizaci Klementina?

Celkové náklady představují částku 2915 mil., z toho na obě etapy centrálního depozitáře přijde 1031 mil. a na všech pět etap Klementina 1884 mil.

Děkujeme za rozhovor

Ladislav Kurka, Lenka Šimková, Olga Vašková
Foto Eva Hodíková, vizualizace NK a CDH Metroprojekt