BULLETIN
SKIP

4
2009

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Co nového ve SKIP

Zahraniční styky

Studijní zájezd SKIP do knihoven Dánska a Švédska

Ve dnech 26.-29. října pořádal SKIP zájezd do knihoven Švédska a Dánska. Po loňských zážitcích z nizozemských knihoven jsme věděli, že je na co se těšit. Severské země nejsou tak častým turistickým cílem Čechů, takže jsme doufali, že poznáme i něco málo z těchto zemí. Zájezd byl ale především knihovnický, takže na prohlídku měst, které jsme navštívili, moc času nezbylo. Něco málo jsme se dověděli od paní Zuzany Helinsky, Češky žijící už 40 let ve Švédsku, která s námi po knihovnách jezdila a mnohdy doplňovala nejen informace o knihovnách, ale také o životě ve Švédsku a Dánsku. Určitě jí patří veliký dík za čas, který s námi strávila a za všechny poskytnuté informace.

Program zájezdu byl rozdělen podle typu navštívených knihoven na knihovny veřejné a specializované, my můžeme psát pouze o veřejných, ve kterých jsme byli. Některé společné znaky měly všechny navštívené knihovny. Samozřejmě víme, že jsme navštívili ukázkové knihovny, které se měly čím chlubit, ale bylo vidět, že je zde všude kladen důraz hlavně na prostor, světlo, vzdušnost, otevřenost a hravost. Ať už jsme navštívili knihovny malé  (tzn. knihovnu městské čtvrti nebo menšího města) či velké (městské knihovny), byly místem nejen pro nabývání informací, ale hlavně místem setkávání, a to pro všechny generace. Neviděli jsme knihovny rozdělené na jednotlivá oddělení, většinou šlo o otevřený prostor, kde si každý mohl najít své místečko ke studiu, čtení, hře, popovídání či příjemnému posezení. Ve všech knihovnách bylo mnoho posezení v podobě barevných, hracích a oddechových míst, která na sebe volně navazovala. Téměř všechny knihovny působily velmi vstřícným dojmem, otevřeností a přístupem pro všechny. Ani jednou jsme se nesetkali se zákazy mluvení, pití či jídla. V každé knihovně byla kavárna, možnost se občerstvit.

Všechny navštívené knihovny měly plně automatizovaný provoz, self-checky pro čtenáře. Každý návštěvník si tak může vybrat, zda si chce projít knihovnou sám a obsloužit se, či potřebuje asistenci knihovníka. Knihovník zodpovídá dotazy, školí, dbá na celý chod. Ač má knihovník významné postavení ve společnosti, není za pultem, ale převážně stojí vedle čtenáře jako rovnocenný partner. Podporují systém face to face. Ve Švédsku i Dánsku je provoz knihoven placen z daní, takže návštěvník má služby zdarma. Platí pouze za poplatky z prodlení či případnou ztrátu.dokumentu Čítárny mají pohodlná křesla bez stolků. V žádné navštívené knihovně jsme neviděli přecpané regály, všude jsou především nové knížky. Pokud knihovna nemá konzervační funkci, fond aktualizuje a nečtené dokumenty vyřazuje. Skandinávské země zdůrazňují potřebu světla, proto je každý regál osvětlen. Dostatek světla je vidět všude ať přímého či umělého. Knihovny fungují i jako informační centra obce, je samozřejmostí, že v každé jsou k dispozici informační materiály města, dalších kulturních institucí místa, někde i formuláře pro úřady. V některých knihovnách nabízí i možnost předvyplnění úředních formulářů.

Co vše jsme tedy viděli? V pondělí jsme pouze cestovali a ubytovali se až navečer v Kodani. Bohužel nás uvítal déšť, takže večerní prohlídku města mnozí z nás absolvovali s deštníkem a doufali jsme, že to nebude trvalé počasí. Večerní Kodaň byla zajímavá, procházeli jsme si ji individuálně podle vlastních zájmů.

V úterý jsme začali návštěvou Černého diamantu - Národní knihovny (http://www.kb.dk/da/nb), (http://librarybuildings.info/denmark/black-diamond-royal-danish-library). Nová budova národní knihovny dostavěná v roce 2000 je vlastně přístavbou ke Královské knihovně a archivu z roku 1920. Propojení původní a nové stavby bylo nenásilné a zajímavé. I prosklený most spojující obě budovy přes autostrádu byl zajímavým architektonickým prvkem. Skupina knihovníků z veřejných knihoven budovou pouze prošla, protože nás čekalo jednak povídání o Svazu dánských knihovníků, jednak další veřejné knihovny. Přesto i zde byl k vidění důraz na otevřenost, světlo, prostor, spojení současnosti a minulosti. Kdo měl zájem, mohl se do knihovny vrátit ve volném čase.

            O Svazu dánských knihovníků by se jistě dalo psát dlouho. Co nás zaujalo nejvíce? Že členy svazu jsou nejen knihovny a knihovníci, ale také politici a zřizovatelé, kteří tak přijímají zodpovědnost za provoz knihoven. A že členy svazu je přes 90% knihoven Dánska.

            Naší skupinu ale již čekal přejezd k další knihovně do jedné z čtvrtí Kodaně Vanlose do Vanlose Bibliotek (http://www.bibliotek.kk.dk/bibliotekerne/findbibliotek/van). Knihovna je součástí kulturního a obchodního centra, navazuje na multikulturní centrum. I zde byl otevřený prostor, samoobslužný provoz, nejrůznější místa k posezení či hraní pro děti. Dokonce i kanceláře knihovníků byly prosklené. Kontakt knihovníků a čtenářů tím byl velmi blízký. Knihovna má letní otevřenou čítárnu, která spojuje prostor s multikulturním centrem, vybavenou dokonce nábytkem vyráběným v Čechách. Byli jsme svědky kurzu šití pro maminky s dětmi, viděli jsme sály pro tvořivou činnost, pro kulturní či vzdělávací akce. To vše pod jednou střechou. Knihovna je také volebním místem, takže obyvatelé čtvrti ji znají a navštěvují.

Cestou do další knihovny jsme zvědavě prohlíželi město a navštívily také Malou mořskou vílu, abychom z té Kodaně také něco měli.

Odpoledne nás čekala Městská knihovna Kodaně Kobenhavns Hovedbibliotek (http://www.bibliotek.kk.dk/hovedbiblioteket). V knihovně právě probíhala rekonstrukce, takže jsme ji nemohli projít celou. Viděli jsme vstupní halu se službami, které fungovaly i během rekonstrukce, samoobslužné vracení knih a samoobslužné půjčování, např. i erárních deštníků. Hala byla vlastně uzavřené atrium, takže jsme přes pavlače mohli nakouknout i na další patra knihovny, která byla uzavřena z technických důvodů. Mohli jsme ještě nakouknout do uzavřeného dětského oddělení, kde jsme zase viděli důraz na otevřenost a možnost posezení. Knihovna měla výborný informační systém. Každé patro a oddělení má svou barvu, ve které je i světelné označení

Ve středu jsme vyrazili přes Oresundský most (8 km) z roku 2000 do Švédska. Čekalo nás město Malmö a Malmö stadsbibliotek (http://www.malmo.se/bibliotek, http://www.librarybuildings.info/sweden/malmoe-city-library) . Další otevřená knihovna, která se v koncepci nazvala Knihovnou miláčkem. Řídí se heslem your life, your dreams, your library (Tvůj  život, tvé sny, tvá knihovna). Knihovníci se snaží o maximální otevřenost a vstřícnost. Opět je zde navázaná nová prosklená budova na původní zděnou, opět jsou všude otevřené prostory a velice variabilní prostor. Byli jsme svědky přípravy na večerní akci, kdy zaměstnanci popovezli pojízdné regály do stran a na volném prostoru vytvořili pódium a sezení pro návštěvníky. Knihovna chce být opravdovým kulturním centrem. V době naší návštěvy tam probíhala živá debata na téma vyřazovaní zastaralých knih a aktualizace fondu, do které se zapojili i politici, veřejnost média a knihovníci. Všude nás udivoval úžasný prostor, volnost, pohodlí, velký "obývák města".

Z Malmö jsme popojeli pouze kousek do Lommy, malého město na jihu Švédska (má 8 820 obyvatel). Lomma je moderní rozrůstající se město. Původní knihovna již nestačila požadavkům, takže město postavilo novou. Knihovna (http://www.librarybuildings.info/sweden/lomma-library) je hned u zálivu, výhled můžeme jen závidět. Vzhledem k blízkosti břehu byl zvýšen terén o 2 metry kvůli možným záplavám. Knihovna má rozlohu 1200 m čtverečních, je postavena z titanozinku. Opět otevřený prostor, automatizovaný prostor, skvělé počítačové vybavení, otevřeno 47 hod. v týdnu. V roce 2008 po otevření nových prostor byla o 30 % navýšena návštěvnost, o 8 % výpůjčky.

Dále na nás čekala zajímavost, pobočka Městské knihovny Lund v městské čtvrti Veberöd (http://www.lund.se/default____52610.aspx), která se chystala na provoz bez knihovníka. Pobočka byla i v současnosti otevřena třikrát týdně do 19.00 hod., plně automatizovaná, ale připravovali možnost navštívit ji denně do 22.00 hod. i bez přítomnosti knihovníka. Bohužel ještě neměli praktické zkušenosti, provoz zahajovali 7. listopadu. Určitě bude zajímavé časem zjistit, jak vše funguje. Čtenář měl mít možnost vejít do knihovny na základě průkazu a otisku prstu a sám se obsloužit. Pokud by měl problém, mohl by se přes přímou linku spojit s centrální knihovnou a vše vyřešit. Pokud by vše bylo v pořádku, vybral by si, přes self-check vyřídil výpůjčku a zase odešel. Zkušenosti snad budou. Abychom viděli alespoň něco ze Švédska, zastavili jsme ještě v univerzitním městě Lund a dostali čas na prohlídku místní katedrály i města.

Ve čtvrtek jsme zamířili směrem k domovu, ale cestou nás ještě čekala návštěva dvou knihoven. První veřejná knihovna Middelfart Library (http://www.middelfartbibliotek.dk/), úžasná moderní budova kulturního centra, doslova Kultura Island obsahuje městskou knihovnu, kino, restauraci, kavárnu a infocentrum. Tato knihovna byla zařizovaná architektem, což se trošku promítalo na vybavení. Knihovna byl kombinací bílé podlahy a stěn, černých regálů a zeleného sezení a značení. Na rozdíl od některých barvami hýřících knihoven, zde bylo dbáno více na estetický a umělecký dojem než na útulnost. Ale bylo zajímavé vidět i toto pojetí. Zážitkem byl vstup dětí mateřské školy po návštěvě kina. Děti do knihovny vběhly, každé si našlo svoje místečko a bez nějakého programu nebo vedení si začaly knihovnu užívat po svém. Bylo vidět, že je jim tam dobře a že to tam znají.

Poslední knihovnou na cestě byla městská knihovna - Kolding Library (http://www.koldingbib.dk/00040/?ref=off ). Moderní budova postavená na místě městského pivovaru, jehož historie se zde připomíná. Opět prosklené, prosvětlené a otevřené prostory plné studijních či čtenářských míst, spousta nejrůznějších "vychytávek" (tančící světýlka, skleněné mezistěny rozdělující prostor, studijní kóje, poslechová místa . Knihovna má rozlohu  9800 metrů čtverečních. Stavba je součástí  bytového komplexu. Provoz knihovny byl zahájen v roce 2007 a knihovna je zcela určitě jako komunitním centrem.

Máme za sebou hektické dny a návštěvy skvělých knihoven. Většina z nás si přivezla především inspiraci pro další práci a naději, že i u nás budeme jednou mít takhle krásné knihovny. Vždyť i u nás již rostou nové knihovny. Měla by nás těšit slova paní Zuzany: "My ve Švédsku můžeme tohle dělat díky podpoře a penězům z našich daní. Ale u vás umíte skvělé věci za minimum peněz. Co byste teprve zvládli s větší finanční podporou." Takže to berme jako povzbuzení a snažme se, ať se máme také čím chlubit.

Lenka Havrdová, Lída Švíková