BULLETIN
SKIP

4
2009

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Směr

E-knihy

Seminář Národní technické knihovny s názvem "eBooks on Demand - vzácné knihy elektronicky. Proč ne?" znovu oživil téma elektronické a papírové knihy.

Doprovodná výstavka elektronických čteček na bázi tzv. elektronického inkoustu, kterou si pro účastníky připravil propagátor elektronických knih projekt Gutenberg, zaujala nejen návštěvníky samotné akce, ale i návštěvníky knihovny.

Elektronický inkoust

V čem spočívá kouzlo tohoto nového elektronického fenoménu? Přednosti elektronického papíru jsou zřejmé: elektronický papír spotřebovává energii pouze při změně zobrazeného obrazu, což vede k jeho nízké spotřebě. Displej na bázi e-inku nevyzařuje světlo jako displej na bázi LCD, ale pouze jej pasivně odráží a jeho využití tak není limitováno například ostrým sluncem, při kterém na běžném LCD lze číst již jen s obtížemi. Fakt, že současná technologie elektronického inkoustu umožňující stále ještě produkovat pouze černobílý obraz, pak pro čtení obyčejného textu není nijak na závadu.

Přes některé své dětské nemoci, mezi které patří např. pomalá odezva čteček, lze říci, že po mnoha letech experimentování s  PDA či mobilními telefony pro čtení elektronických textů, dává elektronický papír do rukou fandům moderních technologií opravdu důstojného protihráče papíru, jako dosud neohrozitelnému médiu tištěného slova. S klesající cenou a stále novými zařízeními na trhu se pak stávají čtečky zajímavými nejen pro fanoušky moderních technologií, ale v brzké době lze očekávat masivní rozšíření i mezi většinové čtenáře našich knihoven.

Kde je obsah?

Máme elektronický papír, ale co na něj? Technické zařízení umožňující pohodlné čtení e-booků je jednou stránkou mince, smysl má však pouze ve chvíli, kdy bude dostupný kvalitní obsah. Pomineme-li palmknihy.cz, jejichž obsah při bližším zkoumání nelze označit v celkové šíři za legální, stejně jako obsah rozrůstajícího se portálu gutenberg.cz, bohužel příliš možností pro aplikaci elektronických textů do e-četeček neexistuje. Navíc český Gutenebrg se jeví především komerčně, snaží se uživatele nalákat a tím připravit na nástup v obtížích se rodících placených e-booků z provenience českých nakladatelstvích.

Dalšími vlaštovkami snažícími se těžit z popularity e-booků jsou nepochybně projekty Městské knihovny v Praze: elektronické zpřístupnění  textů Karla Čapka, Boženy Němcové či příběhů Sherlocka Holmese od Arthura Conana Doylea.

Teprve čas ukáže, zda budou knihovny schopny plně využít příležitosti získat nové čtenáře zaměřením se na nové technologie, či zda podlehnou bouřlivému vývoji v komerční sféře. Určitou, byť v praxi velmi komplikovaně uskutečnitelnou inspirací, by mohly být knihovny, kterým se podařilo půjčováním e-booků nalákat zcela novou skupinu uživatelů mezi své čtenáře.

Václav Jiroušek