BULLETIN
SKIP

3
2009

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Portály

Zpracování regionálních informací je už tradicí pro 21. století

Tvorba a zpřístupňování regionálních informačních databází patří mezi činnosti krajských knihoven definované knihovním zákonem. Zřejmě všechny krajské knihovny tak skutečně činí a dávají tím najevo svůj blízký vztah k regionu i k uživatelům, kteří se o region zajímají.

Tato činnost má svou tradici. Ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně, která vznikla z původně spolkové a městské knihovny, došlo k jakémusi regionálnímu zacílení poprvé v roce 1940. Snad to bylo v reakci na válku, kdy byly ničeny české knihy a kdy bylo potřeba podporovat místní kulturu. V rámci příruční knihovny vzniklo tehdy zvláštní oddělení s knihami kladenských autorů, od kladenských vydavatelů a o Kladně.

V 60. letech se knihovna změnila na krajskou a její působnost se rozšířila na celý tehdejší Středočeský kraj. Také regionální fond se začal vytvářet ve středočeském měřítku. K jeho tvorbě přispělo získání práva na povinné výtisky knih a periodických publikací. Bibliografická činnost se soustředila na vydávání ročenek Středočeský kraj v tisku a informační pracovníci shromažďovali regionální informace v podobě výstřižků a různých kartoték. To byly základy, z nichž se na počátku 90. let zrodily skutečné databáze. Kromě článkové bibliografie to byla především databáze regionálních osobností REOS, kterou pro kladenskou knihovnu vytvořil v prostředí CDS/ISIS externí programátor a která se pak rozšířila do řady dalších knihoven.

Přesně před deseti lety (připomínáme si tedy malé výročí) bylo v knihovně rozhodnuto, že dosud samostatné databáze s regionálním obsahem budou integrovány do knihovního systému. Jednalo se o bibliografickou databázi článků, která vznikala excerpcí především regionálních periodik, soubornou databázi regionálních dokumentů, do níž přispívaly knihovny z celého kraje, a o faktografické databáze regionálních osobností, památek a místopisu. Ukazovalo se totiž, že faktografické databáze vznikají duplicitně se soubory autorit vytvářenými pro katalog a naopak že bibliografické databáze by bylo účelné s těmito soubory autorit propojit, nehledě k tomu, že pro ně byl připraven příslušný modul knihovního systému.

Začleněním regionálních databází do jednoho systému spolu s katalogem celé knihovny se z  věcného hlediska příliš nezměnilo, po formální stránce však bylo třeba zvyknout si na jednotná katalogizační pravidla a jednotnou strukturu dat (tehdy formát UNIMARC). Záznamy regionálních osobností byly sloučeny se záznamy autorit personálních jmen, záznamy památek se záznamy autorit korporací a záznamy regionálního místopisu (obcí, měst, přírodních celků) byly začleněny do souboru autorit geografických jmen. Aby byla umožněna kooperace s ostatními knihovnami a zejména s agendou národních autorit, byly záznamy personálních, korporativních a geografických autorit rozděleny na dvě části. Jedna obsahuje standardní pole daná příslušným formátem, druhá další pole, do nichž jsou v případě regionálních autorit ukládány faktografické údaje. Podobným způsobem teď postupují pracovníci muzeí a galerií, když připravují modifikaci národních autorit pro potřeby sbírkových institucí (viz například informace o paměťových institucích na portálu Národní autority ČR.

Knihovní systém jednak umožnil propojení regionálních informací s informacemi z katalogu, z bibliografie i navzájem mezi sebou, jednak byl relativně snadnou cestou k jejich zpřístupnění na internetu (viz Katalog SVK).

Představme si hypotetického uživatele, který se během letošního podzimu vydal do Kladna na bienále věnované industriálním památkám. Je to již několikátý ročník akce nazvané Industriální stopy a zkušený návštěvník by si rád prohloubil znalosti o průmyslovém dědictví města a vypůjčil si ve Středočeské vědecké knihovně nějakou knihu k tomuto tématu. Stejně jako dříve je mu i dnes k dispozici regionální fond, ale knihy si samozřejmě může vybrat a objednat předem pomocí on-line katalogu.

Zjednodušme si naznačený příklad na jednu konkrétní knihu. Drobná publikace Krásná, černobílá Poldi vyšla v roce 2007 u příležitosti minulého bienále Industriální stopy a pojednává o působení vídeňského architekta Josefa Hoffmanna na počátku 20. století v Poldině huti. Pokud uživatel našel její záznam v elektronickém katalogu a  pokud příliš nespěchá a prohlédne si jej pozorněji, může si sám pomocí vazeb v systému nebo dalších dotazů najít řadu užitečných informací. Jsou to informace, které by mu dříve snad poskytl pracovník bibliograficko-informačního oddělení ze svých kartoték, výstřižků a izolovaných databází, dnes je má k dispozici ještě před návštěvou knihovny.
V záznamu huti Poldi ze souboru korporativních autorit, respektive regionálních památek, nebo v záznamu Josefa Hoffmanna ze souboru personálních autorit, respektive regionálních osobností, nalezne stručné faktografické nebo biografické údaje. Protože však pracuje s knihovním systémem, budou tam dále především bibliografické informace: citace základní literatury k tématu, odkazy na záznamy dalších knih z fondu Středočeské vědecké knihovny nebo z jiných středočeských knihoven, odkazy na záznamy článků z regionálního tisku, odkazy na související faktografické záznamy, případně na webové stránky či fotografie.
Po desetiletém užívání se stává i tento systém tradicí a je nutné uvažovat o jeho dalším vývoji. Jeden z možných směrů, kam se dál ubírat, vyplývá z uvedeného příkladu. Pokud by náš hypotetický uživatel nebyl dost zvídavý a trpělivý, nejspíš by se spokojil se záznamem vyhledané knihy a za dalšími informacemi by se už nevydal.

Systém spoléhá na jistou samostatnost a iniciativu uživatelů. Ukazuje se však, že to nestačí. Pro dnešního uživatele je třeba, aby informace byly dostupné pomocí Googlu a aby se z "hlubin" databáze dostaly na "povrch" webových stránek a aplikací. To první už je částečně zajištěno, o to druhé se snažíme umísťováním vybraných odkazů (například v podobě kalendária osobností) na web knihovny. Snad je to zárodek nějakého regionálního portálu.

Jiří Mika