BULLETIN
SKIP

2
2009

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Atlas

Rekonstrukce Městské knihovny v Lokti nad Ohří

Loket nad Ohří Hrad, historické středověké město, městská památková rezervace, 3200 obyvatel (z nich 500 čtenářů knihovny), mateřská, základní a střední škola, žádný výrazný podnik či továrna, za prací se většinou dojíždí, okrajové markety blízkých větších měst polykají pomalu ale jistě malé živnostníky.

Knihovna. Městská, plní funkci knihovny základní, je organizační složkou města. Mezi rozhodnutím o jejím stěhování a samotnou realizací, mezi přesunem z jednoho konce náměstí na druhý, stály dva roky, rozmezí let 2006-2008. Z přízemí gotického rohového domu se knihovna rozhodnutím zastupitelstva, které její stávající prostory potřebovalo využít pro jiné účely, přestěhovala do přízemí barokní radnice. Původní záměr zřizovatele, stěhování provést prostým přesunem regálů, byl naštěstí shledán jako nevhodný. Zahájily se práce na studii proveditelnosti, sloužící jako podklad samotnému stavebnímu projektu. Studie řešila budoucí uspořádání knihovny a její vybavení. Z rozhodnutí města se mělo stát součástí knihovny i Muzeum umělecké knižní vazby, které do té doby v radnici fungovalo pod velice vágním režimem. I toto "vplynutí" studie prostorově řešila. Její realizací byl pověřen Ing. Tomáš Zadražil z Karlových Varů. Požadavky města i knihovny se mu podařilo po půlročních jednáních, kompromisech a nacházení možných řešení sladit do výsledného tvaru. Projekt vytvořila projekční kancelář společnosti KV engineering, s.r.o. z Karlových Varů - Ing. Petr Rokůsek, zastřešení atria projektoval Ing. arch. Jiří Janisch. Na základě výběrového řízení byla jeho realizací pověřena stavební firma ISSO ze Sokolova. K vybavení interiéru byla vybrána firma INTEBO Šebek ze Zvole u Prahy, pro zabezpečení knihovního fondu firma 3M Česko, spol. s r.o. Praha. Po této přípravě začala samotná rekonstrukce, kde hodnota stavební části činila 8 800 000 Kč a vybavení interiéru 2 358 000 Kč. Město využilo 4 mil. dotace z programu ISPROFIN Ministerstva pro místní rozvoj.

Po měsíci a půl příprav, kdy proběhla revize knihovního fondu (14 600 sv.) i jeho označení bezpečnostními magnetickými pásky, stěhování a rozmísťování, se knihovna 1. srpna 2008 otevřela veřejnosti. Změn, které nový provoz přinesl, bylo několik.

Knihovně přibylo nové oddělení - expozice umělecké knižní vazby - jehož provozní režim si vyžádal změnu doby otevření pro veřejnost i personální navýšení. Celotýdenní provoz včetně sobot a nedělí zajišťují 3 pracovnice. Expozice umělecké knižní vazby je stálou celoroční výstavou, která prezentuje práce současných českých i zahraničních knihařů a představuje i knižní vazbu historickou. Její součástí je vybavená knižní dílna. V atriu knihovny, které se zároveň využívá pro přednášky, projekci a další kulturní akce, se během roku konají další termínové výstavy výtvarníků, knihařů, studentů. Záměrem knihovny je prezentovat na nich knihaře, ilustrátory, knižní designery, klauzurní práce studentů škol věnujících se knize, typografy - vše, co se "točí" kolem knižní kultury.

Srdcem samotného provozu knihovny o rozloze 413 m2 se stal centrální pult v přístupové hale. 

Součástí oddělení pro dospělé je čítárna nabízející kolem 50 docházejících periodik. Veškerý fond je volně přístupný, knihovna má pouze příruční sklad o rozloze 17 m2. Skladové prostory bude muset knihovna řešit v následujících letech.

Aktivity knihovny se v novém provozu rozšířily o nově založený herní klub. Nabízené hry zatím využívají především děti.

Provoz je plně automatizován knihovním systémem Clavius firmy LANius Tábor.

V hale knihovny je pět přístupovým míst pro veřejný internet, v dětském oddělení jedno, v celém prostoru je wi-fi signál. Počítačová síť se v nové knihovně rozrostla z původních sedmi na 13 počítačů

Knihovna od roku 2004 využívá grantu PIK a internet pro veřejnost je zdarma. Jeho rychlost je však bohužel naprosto nedostatečná a pro stávající síť nevyhovující. Houština společnosti O2 je neproniknutelná a výsledek ročního jednání a korespondence je tristní. Škoda takové státní zakázky i naší téměř stotisícové investice do nového hardwaru.

Uživateli knihovny jsou jak stálí obyvatelé Lokte, tak jeho především sezónní návštěvníci. Knihovna se snaží být všem maximálně otevřená nejenom počtem provozních hodin, ale také přístupem ke svým uživatelům. Plně se osvědčuje její sobotní a nedělní provoz. Číselně hodnotit a srovnávat budeme až ke konci roku 2009, ale už teď je jasné, že knihovna je živoucí organismus v centru svého města.

Marcela Hadravová, vedoucí knihovny