BULLETIN
SKIP

2
2009

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Rozhovor - 60 let a PhDr. Vít Richter

Také Vám to nejde dohromady? Ale je to tak. Dne 11.června oslavil náš předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků šedesátku. A já byl naveden jako šéfredaktor Bulletinu SKIP, abych Víta představil jinak než jako knihovníka, a že mi k tomu pomůže jeho žena, PhDr. Alena Richterová (Ri). Tak čtěte.

Známe Víta jako klidného a usměvavého člověka. Jak ho znáte Vy?

Ri: Doma je můj muž zpravidla hodně klidný a většinou usměvavý. Já mám ale spíše impulzivní povahu a tak někdy dojde - mým nechtěným přičiněním - u Víta k výbuchu, protože v mém popichování neodhadnu dobře hranici a pak se divím. Ale když se doopravdy hodně hádáme, tak je to jen o politiku. A to je pak skoro až "Itálie"!

Nemohla byste aspoň jeden jediný výbuch popsat?

Ri: Mohla, ale naše domácí rozpory jsou skutečně jen o politiku, takže nijak zajímavé. Zpravidla vrcholí kolem voleb, kdy se oba snažíme manipulovat toho druhého k výběru správného volebního lístku podle svého vlastního přesvědčení, samozřejmě neúspěšně. V zápětí pak oba vyzvídáme, jak se ten druhý rozhodl a při vyhlašování volebních výsledků se pak na sebe díváme se vzájemnými výčitkami. Na jeden výbuch na veřejnosti si ale dobře vzpomínám: jednou se tak pohádal v malé vršovické samoobsluze, že ho vyvedla ochranka. Protože Vítek ani v rozčilení nepoužívá vulgární slova, tak jim při té slovní přestřelce nadával do komunistů. Pak jsem tam chodila nakupovat už jen já. Preventivně jsem také raději chodila na třídní schůzky do školy naší dcery. Tušila jsem totiž, že by nejspíš nezvládl nereagovat na tupost několika typických představitelek tehdejšího socialistického školství.

Oba jste knihovníci. Řešíte doma knihovnické problémy?

Ri: Ani ne. Jen výjimečně Vítek u mne zjišťuje reakci na svá rozhodnutí, aby se ubezpečil, že se rozhodl dobře a zjistil, jak bude reagovat okolí.

Jaké má Vít koníčky?

Ri: Poezii, současnou českou beletrii, klasickou a rockovou hudbu, pěší turistiku.

Nemohla byste být méně stručná?

Ri: Jezdíme rádi na výlety spojené s pěší turistikou, zrovna teď v neděli jsme byli na Kokořínsku. Dovolené také trávíme v horách, takže nepatříme k "plážovým" typům. A oba jsme si oblíbili Dolomity, kam letos už po třetí pojedeme na dovolenou - rádi se vracíme na stejná místa. Vítek by se v horách odvážil i na hodně nebezpečné úseky, ale já ho trošku brzdím svými závratěmi. Při zdolávání obtížnějších úseků mi vždycky velmi galantně pomáhá, jistí mě a dodává odvahy. Doma Vítek za nejkrásněji prožité chvíle určitě považuje čtení dobré knížky při poslechu krásné hudby, někdy si ji pouští docela na "plné pecky." Rádi navštěvujeme výstavy, shodneme se i ve výběru našich oblíbených umělců, nijak se nebráníme ani dílům hodně avantgardním. V tom je Vítkův vkus velmi moderní, stejně jako v současném interiérovém designu. Při společném zařizování bytu tak dospíváme k oboustranné dohodě a myslím, že ku prospěchu věci. Hodně si užíváme divadelní představení a koncerty klasické hudby. Shodneme se také v oblibě určitých děl i autorů, ale v čem to u nás trošku skřípe, jsou přípravy: zatímco já se před odchodem do divadla nebo na koncert chystám dlouho s pečlivou důkladností a jsem ráda, když z domu vycházíme s větší časovou rezervou, Vítek nechává vše na poslední chvíli.

Z několika společných služebních cest vím, že má Vít rád dobrá jídla. Jak je to doma? Vaří také někdy?

Ri: To máte pravdu, Vítek si hodně potrpí na dobrá jídla a také na dobré pití. V zahraničí rádi zkoušíme místní speciality, ale myslím si, že s domácí kuchyní v mém podání je spokojen. Já ráda vařím tradiční česká jídla, i když jsou dost pracná a časově náročná, ale nedávno jsme si koupili parní hrnec a vařit v něm Vítka tak moc baví, že mně k tomu ani nepustí. Snad nejraději v něm připravuje ryby všeho druhu a na všechny možné způsoby. Rád si občas dopřeje sklenku dobrého vína, už má několik svých oblíbených značek, ke kterým se tu a tam vrací. Co je ale jeho skutečná vášeň, to je čaj - a to nejen jeho popíjení a vychutnávání každého doušku, ale také láskyplná příprava, včetně záliby v různých typech konviček, mističek a hrnečků i čerpání informací z odborných knížek i časopisů. Takže v tomto oboru už je myslím docela dobrý znalec.

Prozraďte, zda a jak jste vybírali z TOP 100

Ri: Já sice vím, jak Vítek hlasoval v prvním i druhém kole, ale nejsem si jistá tím, zda to mohu na něj takto prozradit. No třeba se na mně nebude zlobit, když to zároveň řeknu i na sebe: Vítek hlasoval pro Tajuplný ostrov a já pro Babičku. Do ankety jsme zapojili také celou naší rodinu a široké příbuzenstvo. Je zajímavé, že každý z nás dal svůj hlas úplně jiné knize, takže teď všichni napjatě čekáme, jak dopadnou naši favorité. A docela dost to prožíváme.

Vít zastává funkce předsedy SKIP, předsedy ÚKR a ředitele Knihovnického institutu Národní knihovny. Má některou nejraději a na kterou občas nadává?

Ri: Tak to Vás zklamu. Žádné nadávání doma neslyším. A všechny ty funkce snad má rád a myslím, že jejich vykonávání mu dělá dost dobře. Jen v poslední době občas naznačuje, že SKIP by už potřeboval v čele někoho mladšího.

Tak to snad ani abychom nepublikovali a raději s rozhovorem skončíme. Dík za rozhovor a Vítovi o něm nic neříkejte, ať si to přečte až černé na bílém.

Ri: A jejej, to jsem si zase pustila pusu na špacír...