BULLETIN
SKIP

1
2009

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Čtenářství

"Společnost a četba"- téma konference Kniha ve 21. století

Slezská univerzita v Opavě spolu s regionálním výborem SKIP 10 pořádala v únoru 2009 již šestý ročník knihovnické konference Kniha ve 21. století. Zájem byl mimořádný, přihlásilo se přes sto účastníků a zaznělo 28 příspěvků. Příští ročník budeme proto pořádat konferenci v aule; učebna M8 s kapacitou 80 míst se ukázala malá. S organizací konference pomáhal tým studentů, kterému se spolu s pořadateli podařilo vytvořit skvělou atmosféru. Příspěvky byly erudované a velmi zajímavé, rovněž doprovodný kulturní program, který zajistili studenti kulturní dramaturgie Ústavu bohemistiky a knihovnictví, se vydařil. Z příspěvků, které zazněly první den 4. února, vybíráme tyto: Jako první vystoupil doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc., s příspěvkem "Četba českých literátů". Ačkoliv spisovatelské umění nezávisí pouze na kvantitě toho, co autor ve svém mládí nebo v dalším životě přečetl, přece jen může mít zaměření četby vliv na další umělecké směřování u většiny spisovatelů. O některých literátech přesně nevíme, co četli, u jiných se výjimečně zachovaly osobní neboli příruční knihovny, takže z těchto publikací lze podat obraz jejich zájmů. V referátu se autor zmínil o Oldřichu Šuleřovi, Vladislavu Vančurovi, Jaroslavu Vrchlickém a zvláště o Petru Bezručovi, jehož knihy jsou uloženy v Památníku Petra Bezruče v Opavě. Velmi zajímavé vystoupení si připravila Mgr. Zlata Houšková, která čerpala ze studijní cesty do nejzajímavějších veřejných nizozemských knihoven. Městské knihovny v Haagu, Delftu, Amsterdamu a Heerhugowaardu jsou koncipovány jako místa setkávání, jako "obývací pokoj" města. Pohodlí a spokojenosti návštěvníka a klienta je zde podřízeno vše - od bohatého univerzálního fondu tradičních i moderních informačních pramenů přes vybavení nejmodernějšími produkty ICT pro uživatele v adekvátní kvantitě, četné netradiční aktivity a projekty, automatizaci rutinních činností, která uvolňuje personál pro informační, konzultační a další individuální služby, až po obrovský prostor a absolutní pohodlí, otevřenost a vstřícnost vysoce estetického prostředí. Obdobné parametry vykazuje, i když se specifiky danými odlišným posláním a cílovou skupinou, také Univerzitní knihovna v Utrechtu, poslední z navštívených knihoven. Všechny navštívené knihovny jsou zároveň mimořádnými architektonickými počiny. Na příspěvek s tematikou nizozemských knihoven navázala PhDr. Eva Křivá, která seznámila posluchače s výukou čtení v Nizozemí včetně ilustrativních ukázek knižních literárních textů. Výuka čtení se realizuje pomocí metodiky AVI (Analýza individuálních forem), která se používá v Holandsku a Belgii od 70. let 20. století. Výukový proces je rozčleněn do devíti úrovní a pro každou z nich je limitována délka slov a délka vět. Slabikář a čítanky jsou nahrazeny literárními texty různých žánrů (pohádky, dobrodružné příběhy, detektivky atd.) v knižní podobě, které jsou speciálně vytvořeny pro konkrétně stanovenou úroveň čtení.

V odpolední sekci vystoupili především kolegové z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. PhDr. Petr Škyřík - vedoucí Kabinetu informačních studií a knihovnictví a PhDr. Michal Lorenz - asistent. Petr Škyřík vysvětlil, co znamenají "Čtenářské startupy v českém prostředí", a kolega M. Lorenz přednesl příspěvek na téma "Naše bezpapírová budoucnost: sociální ukotvení papírové a elektronické knihy". Příspěvek navrhuje postup zvyšující užitečnost a akceptovatelnost elektronické knihy. Kolega M. Lorenz si s kolegy J. Zikuškou a J. Skupou připravil ještě jeden referát pod názvem "Alternativní čtení Sněhu Neala Stephensona dle Y3K", ve kterém společně přiblížili činnost iniciativy Y3K, stručně shrnuli její manifest a představili postup tvorby kritérií pro potřeby evaluace kvality konferencí. V prezentaci zážitkově aplikovali vybrané myšlenky z knihy Sníh N. Stephensona. Z Filozofické fakulty Komenského univerzity v Bratislavě přijel do Opavy PhDr. Pavol Rankov, PhD., s příspěvkem "Slovenská veřejnost a čtení beletrie". Literárně informační centrum v Bratislavě od roku 2003 realizovalo čtyři reprezentativní kvantitativní výzkumy čtenářské kultury dospělé populace. Ve všech výzkumech byla věnována pozornost i čtení krásné literatury. Ukazuje se, že na Slovensku nepřetržitě klesá počet nejaktivnějších čtenářů krásné literatury. Kontinuální pokles počtu každodenních čtenářů u mužů už dosáhl kritické úrovně 1,5 % a zároveň u mužů stoupl počet nečtenářů krásné literatury. Ještě horší je stav čtení u nejmladší věkové kategorie 15-17 let. V této skupině úplně schází každodenní čtenáři umělecké literatury - 0 %. Pouze výsledky vysokoškolsky vzdělaných čtenářů se nezvyšují, ale ani nesnižují. Ukazuje se přímá souvislost s tím, že dospělé čtenáře utváří domácí prostředí a to, zda rodiče čtou dětem v dětství pohádky. Univerzitu v Hradci Králové zastupovala PhDr. Lenka Müllerová z Katedry českého jazyka a literatury s příspěvkem "Čtenáři a peritexty". Kniha je mnohovrstevnatým prostorem, v němž dochází ke koexistenci a vzájemné interakci dvou rozdílných typů textů - textu autorského (primárního) a textů účelových (sekundárních, paratextů). Sekundární texty vytvářejí kolem autorského textu jakousi průchodnou bariéru, práh, chodbu a významně ovlivňují čtenáře ještě před čtením primárního textu. Hlavní funkcí peritextů, tj. knižních paratextů, je informovat čtenáře o díle a organizovat komunikaci mezi tvůrcem díla a příjemcem textu. V příspěvku se autorka snažila popsat vztah čtenářů k peritextům díla, a to zvláště k těm nejfrekventovanějším. Mgr. Kateřina Homolová, Ph.D. - vyučující Ostravské a Slezské univerzity - hovořila na téma "Dnešní mladí lidé nečtou… Reflexe čtenářství dospívajících ve výzkumech minulých a současných." Příspěvek vycházel z obecné hypotézy, že dnešní mladí lidé nemají patřičný vztah ke knihám a k četbě; rozhodně ne takový, jaký jim přisuzují dospělí. Cílem příspěvku bylo stručnou sondou do výsledků provedených čtenářských výzkumů v minulosti a současnosti ukázat, že jde pouze o vžitou stereotypní představu.

Na obě sekce navázala k večeru studentská sekce, ve které vystoupila studentka Slezské univerzity Ústavu bohemistiky a knihovnictví Monika Petřeková s příspěvkem "Library 2.0, levně, rychle, kvalitně" a studenti Masarykovy univerzity v Brně Kabinetu informačních studií a knihovnictví pod vedením Bc. Olgy Biernátové (hlavní přednášející) Bc. Marek Vetchý, Bc. Eva Güntherová, Bc. Alena Tomečková, Bc. Eliška Sovová, Bc Eva Petrášová, Bc Hedvika Mikešová, kteří připravili příspěvek na téma "PROJEKT GUERRILLA READERS: každé knihovně její guerrillu!" Představili projekt Analýza a aplikace netradičních marketingových technik na podporu čtenářství.

PhDR. LIBUŠE FOBEROVÁ