BULLETIN
SKIP

4
2008

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

40 let SKIP

Tak to máme za sebou... dlouho připravované, dlouho očekávané... 40. výročí založení spolku

Slavnostní setkání u příležitosti 40. výročí založení SKIP spojené s konferencí "Profese: knihovník" proběhlo ve Velkém sále Městské knihovny v Praze dne 20. listopadu 2008.

Pro ty, kteří nebyli "při tom", přináším několik postřehů, útržků a výseků z běhu událostí.

První bod programu nesl název "Minulost, přítomnost a budoucnost SKIP". O minulosti pohovořila jedna ze zakládajících členek, PhDr. Jarmila Burgetová; PhDr. Vít Richter vytváří velkou současnost. Budoucnost je spojována mimo jiné i s osobou historicky prvního zaměstnance SKIP, jímž se stane od 1. ledna 2009 PhDr. Roman Giebisch, PhD., který převede tuto instituci "z roviny virtuální do roviny reálné"... zatím na poloviční úvazek.

Všem "matkám a otcům - zakladatelů" onoho prvního Svazu knihovníků a informačních pracovníků z roku 1968 byly předány pamětní listy, knižní a květinový dar. Sešlo se jich přes 40 pamětníků ze všech koutů republiky.

Cena českých knihovníků byla udělena kolegyni Mileně Kodýmové za její zásluhy o sekci veřejných knihoven, soutěž Knihovna roku a mnoho dalších.

V následující konferenci s názvem Profese: knihovník zazněla spousta zajímavých referátů, především zahraničních lektorů (Knihovník nebo robot, vývoj profese v 21.století - Alain Massuard, Francie; 21 podnětů pro dobré knihovny - příspěvek Goethe-institutu k odbornému dialogu a vzájemné výměně ve Střední Evropě - Sabine Reddel-Heymann, Německo; Knihovník ako dobrovoľník - Tribute to Library Organizations - Silvie Stasselová, Slovensko, která mimo jiné řekla o SKIPu: "...jedna z nejúspěšnějších knihovnických organizací ve střední Evropě s excelentními výsledky.").

My, kteří paní Sylvu Šimsovou známe jen jako dopisovatelku časopisu "Čtenář", jsme ji mohli vidět "na vlastní oči". Z jejího vystoupení s názvem Zamyšlení nad budoucností knihovnické profese v Británii mám několik poznámek do pranice:

• mají knihovny poskytovat služby, které vyžadují uživatelé, nebo ty, které předpokládají, že by uživatelé požadovat měli?
• mají knihovny vzdělávat nebo bavit?
• v současné době se knihovníkem stává ten, kdo se neuplatní v jiné profesi...
• knihovníci mají pocit, že je svět nechápe...

Všichni napjatě očekávali vystoupení ředitele Městské knihovny v Praze RNDr. Tomáše Řeháka, který před několika lety šokoval knihovnickou veřejnost prezentací "Existují dva druhy knihoven: ty, které se změní, a ty, které zaniknou". Tak nějak se nabízelo, že bude v této tendenci pokračovat a jeho další vystoupení by se mohlo jmenovat: "Existují dva druhy knihovníků: ti, kteří se změní, a ti, kteří zaniknou"... Ale pan doktor Řehák opět nezklamal a přišel s prezentací Šerpa nebo periférie k počítači? Byl to takový pokus o katalogizaci knihovníků. Dle "Řehákova MDT" existují 4 třídy:

• knihovník žába na prameni - on rozhoduje, kdo se z pramene informací napije...
• knihovník jako periferie k PC - má problémy i takové, které nikdy neexistovaly, a soustřeďuje se pouze na svůj osobní boj s technikou...
• knihovník Saturninem - touží po dotazech (a úkolech) neobvyklého druhu...
• knihovník šerpa - vždy s uživatelem, s úsměvem zvládá své řemeslo a ví, že na vrchol musí vylézt uživatel. Je tu, je oporou, pomocníkem, průvodcem...

Ale ještě stále nebyl konec. O ten se neobvyklým způsobem postarali studenti informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity Brno. V jejich představení Kdo je víc než knihovník? se sešli Aristoteles, Cassiodorus a Casanova, aby společně s moderátorkou pátrali po historické úloze knihovníka i po tom, jaké povědomí o knihovnictví má současná veřejnost.

Raut a exkurze v Městské knihovně v Praze byly doplněny neutuchajícími diskusemi knihovníků všech věkových skupin.

Přidejte si k tomu perfektně zvládnutou organizaci (včetně výdeje a sběru sluchátek pro příspěvky v cizích jazycích), charismatického a usměvavého předsedu SKIP a jako vždy vtipnou a profesionální moderátorku Zlatu Houškovou. Všem dík!

Kateřina Hubertová