BULLETIN
SKIP

Stránky se neaktualizují, živá verze viz http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bulletin.htm

3
2008

Aktuální číslo Archiv Obsah

Po knihovnách na kole

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

RSS

Informační servis

Krátké ohlédnutí za šedesáti ročníky časopisu Čtenář

Kulatá výročí všeobecně svádějí k rekapitulacím minulého, výhledům a přáním do budoucna, a také k oslavám. V naší dvoučlenné dámské redakční posádce jsme se rozhodly slavit netradičně: listovat jednotlivými ročníky "proti proudu času", a připomenout naše předchůdce podílející se na obsahu a nepřetržitém vydávání časopisu (viz Čtenář 7-8/2008). Obdivuhodné je, že se jim přes různé politické zvraty podařilo zaznamenat vzestupy a pády knihovnického oboru, v jistém smyslu vytvořit jeho kroniku.

Rozhodnutí vydávat knihovnický časopis padlo v květnu roku 1948 na 1. sjezdu českých a slovenských knihovníků, který se konal v Brně. První číslo, vlastně dvojčíslo 1-2, vyšlo na začátku roku 1949 a jeho vydavatelem byl na krátkou dobu Masarykův lidovýchovný ústav v Praze. Historie pojmenování časopisu je zajímavá, ale trochu komplikovanější, proto se zmíníme o tom nejdůležitějším: Čtenář: měsíčník pro práci se čtenářem převzal název a bezprostředně navázal na čtrnáctideník vydávaný Městskou knihovnou v Praze (od 1. 9. 1948 do 15. 12. 1948). Ovšem před ní, v roce 1930, stejnojmenný časopis vydával třebíčský knihovník František Křesťan...

Čtenář

Dalo se očekávat, že nejméně "zábavné" budou ročníky z padesátých let, kdy časopis připomínal spíše politickou brožuru s návody jak prostřednictvím "správné" literatury vychovávat nového, socialistického člověka, jak "vyčistit" fond od nežádoucích knih, soutěžit o vzornou knihovnu, Fučíkův odznak atd. Přesto se i v této době objevovaly na stránkách Čtenáře články odbornějšího charakteru, například o potřebnosti meziknihovní výpůjční služby, o problémech práce s dětskými čtenáři a dospívající mládeží. Objevuje se také rubrika Jak na to, velký prostor je věnován vzniku Ústřední knihovnické rady a jejím úkolům, 2. celostátnímu sjezdu československých knihovníků a přípravě zákona o jednotné soustavě knihoven, nebo třeba i zvyšování odborné úrovně školních knihoven.

Nutno podotknout, že v průběhu desetiletí se několikrát změnil podnázev časopisu, což do značné míry určovalo jeho obsahové zaměření. V roce 1956 to byl měsíčník pro práci vesnických knihoven, v roce 1962 měsíčník pro práci knihoven, o čtyři roky později měsíčník pro práci s knihou. Ten si ponechal až do poloviny roku 1998, kdy se proměnil na měsíčník pro knihovny, s nímž vychází dodnes.

Z původního názvu časopisu a jeho určení vyplývalo, že se bude cíleně věnovat literatuře (zpočátku především sovětských autorů), později - v šedesátých letech - se na jeho stránkách začínají objevovat přehledy světových literatur, například americké prózy z  poválečných let, moderní italské literatury, latinskoamerické literatury, norské literatury poválečných let atd. Jsou otiskovány rozhovory se známými spisovateli (například s Josefem Škvoreckým, Vladimírem Páralem, Jaroslavem Foglarem, Ladislavem Fuksem) nebo je tvorba českých a světových autorů představována formou krátkých ukázek z jejich díla (např. k  šedesátce Jana Wericha, k výročí Karla Čapka, F. X. Šaldy, Charlese Baudelaira). Oblíbené byly přílohy portrétů spisovatelů.

Pestřejší a zajímavější jsou i odborná knihovnická témata: patrný je odklon od dlouhých ideologických úvodníků, objevují se dokonce texty kritizující formalismus a špatnou práci knihovníků, články z návštěv zahraničních (a to i západních!) knihoven, mezinárodních sympózií, zasedání IFLA, diskuse kolem vzniku a obsahu stanov Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). V roce 1969 je dokonce na stránkách Čtenáře otištěno Memorandum Státní knihovny ČSR k výstavbě nové budovy!

Politické klima sedmdesátých let zanechalo na Čtenáři znatelné stopy. Změny se sice objevovaly plíživě, zato kritika "do vlastních řad" za jednání v minulém období nenechala na sebe dlouho čekat. Změnilo se obsazení redakční rady (odešel J. Cejpek, J. Burgetová, L. Kurka), mnozí autoři přestali publikovat. Časopis se pomalu, ale jistě pod taktovkou dlouholeté vedoucí redaktorky Jarmily Houškové, "znormalizoval".

ČtenářPočátek devadesátých let přinesl do časopisu samozřejmě obsahové změny, na nichž se po svém návratu do redakce podílela - mezi knihovníky dodnes známá - redaktorka a posléze šéfredaktorka Hana Jirkalová. Rovněž se vrací řada autorů a spolupracovníků časopisu, jejichž přínos českému knihovnictví je nezpochybnitelný. V roce 1990 vychází ve Čtenáři příloha Zvláštní fondy (seznamy, které sloužily k vyřazování knih v padesátých a sedmdesátých letech), objevují se články o samizdatové literatuře s portréty jejich autorů apod. Činnost obnovuje SKIP, což dostává na stránkách časopisu značný prostor, stejně jako v roce 1992 vznikající Sdružení knihoven ČR (SDRUK).

V průběhu tohoto desetiletí se ve Čtenáři hojně diskutuje o transformaci knihoven, o úsilí vytvořit nový knihovní zákon i o současném stavu a úloze knihoven ve společnosti. Stále rozsáhlejším tématem se stává automatizace knihoven, představují se knihovnické systémy a možnosti jejich využití. Služby a informační zdroje, které někteří z nás považují za samozřejmé, jsou představovány ve svých počátcích. Objevují se příspěvky zaměřené na management a public relations v knihovnách, nová témata se prolínají s těmi "věčnými" (školní knihovny, podpora dětského čtenářství, "návštěvy" jednotlivých knihoven či literárněvědná tematika). Po odchodu akad. malíře a ilustrátora Miloslava Jágra, který třicet sedm let vytvářel jeho grafickou podobu, a po nástupu mladé, nadané grafičky, se razantně mění i tato stránka časopisu.

V současné době se Čtenář snaží přinášet nejnovější odborné poznatky z oboru knihovnictví, z teorie a praxe shromažďování a zprostředkovávání informací čtenářům a uživatelům veřejných a odborných knihoven. Obsahuje reportáže ze zahraničí, příspěvky o využívání moderních informačních technologií v knihovnách, aktuální zprávy z domova i ze světa, recenze odborných publikací a mnoho dalších zajímavostí. V době, kdy se do stále více klade důraz na celoživotní vzdělávání jedinců v různých profesích, může sledování knihovnických časopisů k tomuto trendu přispět i v našem oboru.

ČtenářLetošní šedesátý ročník jsme "oslavili" i účastí a prezentací na několika akcích (např. setkání ředitelů krajských knihoven v Ústí nad Labem, Polabský knižní veletrh, Knihovny současnosti 2008, Knihovnický happening v Kutné Hoře).

Na začátku roku byla spuštěna elektronická verze časopisu (http://ctenar.svkkl.cz/), což považujeme za velmi důležitý okamžik. Předplatitelům tak nabízíme dvě možnosti, jak si Čtenáře co nejpohodlněji přečíst. A co chystáme do budoucna? Uvažujeme o rozšíření počtu stránek, připravujeme nové rubriky a rádi bychom navázali užší spolupráci i s ostatními typy knihoven (muzejní, školní archivní.). Doufáme, že se vše podaří zrealizovat a Čtenář bude slavit další a další výročí.

 Lenka Šimková - Olga Vašková

Obsah

 

SKIP