BULLETIN
SKIP

Stránky se neaktualizují, živá verze viz http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bulletin.htm

2
2007

Aktuální číslo Archiv Obsah

Národní knihovna

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

RSS

CO NOVÉHO?

V regionech

Jihočeská regionální organizace SKIP a Městská knihovna v Pelhřimově vás všechny zvou na další pozoruhodné setkání knihovníků - seniorů pod heslem

 V ZDRAVÉM TĚLE - ZDRAVÝ DUCH

které se uskuteční 14. - 16. srpna 2007 v Pelhřimově a okolí

Akce se realizuje za finanční podpory Ministerstra kultury ČR

Další informace na: e-mail: Wimmerova.D@seznam.cz

Případné dotazy zodpoví také Věra Doskočilová (MěK Pelhřimov) vdoskocilova@knih-pe.cz

JIŽNÍ ČECHY HLÁSÍ

Jaro každoročně znamená pro jihočeské knihovníky výpravu za poznáním - cesta za novými zajímavými zkušenostmi v knihovnách jiných regionů. Stejně jako v loňském roce (Brno,Vídeň), tak i letošní cesta vedla přes Moravu, do blízkého zahraničí - tentokrát byly cílem knihovny ve Vsetíně, Žilině a Martině.

První poznávací zastávka byla v Masarykově veřejné knihovně ve Vsetíně. Vsetínskou knihovnu již Jihočeši na svých toulkách v minulosti navštívili, nyní však byli všichni zvědaví na novou knihovnu !!! Vlídnou průvodkyní po knihovně byla paní ředitelka PhDr. H. Gajdušková, kterou velmi ochotně doplňovaly další kolegyně. Jako vždy se tato knihovna ukázala pro všechny inspirativní - nejen krásným prostředím, ale také svou bohatou činností.

Další navštívená knihovna už byla v zahraničí. Krajskou štátnou knižnici v Žilině přiblížila zvídavým návštěvníkům její ředitelka Mgr. K. Šušoliaková. Vzhledem k tomu, že tato knihovna je "veřejná" a navíc plní "regionální funkce" pro knihovny v nedalekém okolí, byla to zajímavá možnost porovnat současnost v knihovnictví obou států. Mnohé problémy jsou podobné těm našim doma a tak bylo dost námětů k diskusi. Jisté podivení vzbudil fakt, že slovenské pověřené knihovny nezajišťují svým malým knihovnám "výměnné soubory" a že na Slovensku neexistuje grantový program, který by pomohl vybavit knihovny počítačovou technikou a napojit je na internet. Slovenské knihovny jsou nuceny shánět finanční prostředky každá samostatně.

V sobotu dopoledne se celá výprava přesunula do Martina. Návštěva Slovenskej národnej knižnice vzbudila u některých "pamětnic" vzpomínku na první setkání s kompaktními regály - mají je tam stále a dobře jim slouží dodnes.

S provozem i službami této knihovny "zahraniční kolegyně" seznámila PhDr. Darina Janovská. I když je knihovna uvnitř modernizovaná a automatizovaná, zvenku působí omšelým dojmem. Projevuje se zde nedostatek financí. Vše nahradily pohledy z okna studovny - panorama Tater a Malé Fatry.

Několik zájemců se ještě stihlo podívat do Turčianské knižnice v Martině. Pracovní podmínky slovenských kolegyň jsou nezáviděníhodné. Rekonstrukce knihovny probíhá po částech a za plného provozu - podle toho, jak se povede sehnat finanční prostředky. Přijetí však bylo vlídné a přátelské.

Následný program byl relaxační. Každý podle svých možností a schopností. Tak bylo možno spatřit knihovnice, jak se plaví po Váhu na pltích. Jiné zdolaly skalní masiv a "dobyly" hrad Strečno. Společně pak večer korzovaly nově zrekonstruovaným historickým jádrem Žiliny.

Krátké nedělní zastavení v Rajeckých Tepliciach, doplnilo letmý, ale velmi příjemný pobyt na Slovensku.

Daniela Wimmerová

STŘEDNÍH ČECHY

Vesnice roku - knihovny a internet

Již druhý rok jsem jako zástupce Svazu knihovníků a informačních pracovníků členkou krajské komise, jejímž úkolem je posuzovat úroveň obcí přihlášených do soutěže Vesnice roku (více o soutěži v krajském měřítku na http://www.kr-stredocesky.cz/regionalni-rozvoj/vesnice-roku, v celostátní měřítku na http://www.mmr.cz/index.php?show=001024006000.

Mohu jen poděkovat kolegyním, kterým se před lety podařilo prosadit zastoupení knihovníků v této komisi. V letošním roce se ve Středočeském kraji přihlásilo rekordních 49 obcí, což znamená 10 pracovních dní strávených cestováním po kraji a návštěvami jednotlivých vesnic a vesniček.

Příjemně mne překvapilo nasazení starostů a všech lidí podílejících se na aktivitách obcí, překvapilo mne obrovské množství práce a času věnovaných těmto aktivitám bez ohledu na odměnu, překvapila mne kvantita i kvalita akcí, kteří lidé pro sebe i své okolí umí připravit.

Také mne překvapil (a to už ne příjemně) přístup některých představitelů obce ke knihovnám. Pouze asi v polovině obcí jsem měla možnost nahlédnout do knihoven, jen v nepatrném množství z nich byl přítomen knihovník či knihovnice. Navštívila jsem i obce, kde knihovnu nemají (nejmenovaný starosta nejmenované obce zdůvodnil neexistenci tohoto zařízení takto: "lidé tu pracují do večera na poli a po práci si raději zajdou do hospody než do knihovny"). Navštívila jsem, bohudíky, i obce, kde je knihovna součástí společenského života.

Častým tématem rozhovorů se starosty bylo ustanovení zákona 257/2001 Sb. v aktualizovaném znění týkající se umožnění přístupu k informacím na internetu. Tuto povinnost musí knihovna, resp. její provozovatel splnit nejpozději do 31. prosince 2007. Nestane-li se tak, bude zrušen její zápis v evidenci knihoven. V praxi to znamená, že zřizovatel musí zajistit bezplatný přístup k internetu pro občany obce, který by měl být umístěn v knihovně. Pouze v tomto případě bude knihovna nadále zapsána v evidenci MK ČR a bude moci využívat dotační programy státu a kraje a být příjemcem regionálních funkcí poskytovaných kraji.

Na otázku, zda by počítač umožňující bezplatný přístup k internetu umístěný jinde než v knihovně mohl být chápán jako veřejná informační služba ve smyslu § 4. odst. d zákona 257/2001 Sb., neznám odpověď. Z logiky věci vyplývá, že by mohl, co však na to zákonodárce? Najdeme včas adekvátní odpověď?

Věra Krajíčková, Knihovna Eduarda Petišky, Brandýs nad Labem -Stará Boleslav

MORAVSKOSLEZSKÝ A OLOMOUCKÝ KRAJ

Poznávací zájezd na Slovensko

Obnovenou tradicí zájezdů našich knihovníků za poznáním a poučením do bližších či vzdálenějších krajin byl letošní zájezd ke kolegům na východ. Po loňské cestě na jižní Moravu, předloňské do jižních Čecha i těch nejmenovaných předchozích, padl letos tip na knihovny na Slovensku. Na konci dubna (28. - 30. 4. 2007) vyrazil autobus plný knihovníků (ano, byli mezi námi i kolegové) a knihovnic ze všech koutů Moravskoslezského a Olomouckého kraje od úrodných hanáckých nížin přes beskydské vrcholy směr Kysuce.

V odborné části programu byla návštěva Žilinské knižnice a Městské knižnice Kežmarok. První zastávkou byla Žilinská knižnice (http://www.zilinska-kniznica.sk/), která plní funkci veřejné knihovny s krajskou působností. Kromě centrální knihovny, kterou jsme navštívili, má ještě deset poboček. Ředitelka knihovny Mgr. Katarína Šušoliaková s kolektivem se nám obětavě věnovala v sobotu po poledni, kdy už knihovna uzavřela své dveře veřejnosti. V polovině devadesátých let rekonstruovaná budova slouží veřejnosti nejen v Žilině, ale poskytuje služby dojíždějícím studentům středních i vysokých škol i čtenářům v blízkém okolí. Problémy, se kterými se knihovna potýká, jsou v mnohém podobné těm našim. Přesto knihovna poskytuje širokou školu služeb, které neustále rozšiřuje - například také květnovým (29.5.2007) otevřením Britského centra v knihovně.

Vstřícné a přátelské slovenské knihovnice nás uvítaly také v Městské knižnici v Kežmaroku (http://www.kezmarok.sk/kultura/kniznica/). Na rozdíl od žilinské je kežmarská knihovna v historické budově v poněkud stísněných prostorových i personálních podmínkách. Kromě zajišťování služeb ve vlastní knihovně docházejí knihovnice jednou týdně do dvou školních knihoven. Je obdivuhodné, jak knihovnice za podmínek, které mají k dispozici, dokáží poskytovat kvalitní služby pro širokou čtenářskou veřejnost. Obě navštívené knihovny, ačkoliv tak odlišné, měly společného jmenovatele - zapálené a obětavé knihovnice. Určitě nás potěšil zájem kolegyň o naše knihovny a zejména pak o knihovní systémy u nás používané. V Kežmaroku jsme měli ještě jednu mimořádnou možnost - navštívili jsme nejstarší dochovanou lycejní knihovnu Evangelického lycea (http://www.evanjelik.sk/node/379) s jejími unikátními sbírkami.

Poznávací turistickou část zájezdu jsme absolvovali v překrásné krajině Pieninského národního parku. První zastávkou byl Červený klášter, národní kulturní památka, obývaný nejprve kartuziánskými, poté kamaludskými mnichy. Díky prudké změně počasí ze sobotního letního na nedělní ledově chladné jsme v klášteře vymrzli natolik, že byla nutná vzpruha v podobě horkého čaje. A to nás ještě čekala plavba v "pltích" po řece Dunajci, kterou jsme si samozřejmě nemohli nechat ujít. Překrásnou přírodní scenérii jsme absolvovali pod kapkami deště. Zpáteční cesta domů byla rozšířena o krátkou návštěvu, spíše projížďku, Vysokých Tater. Pohled na kilometry lesů zničených větrnou smrští před dvěmi lety byl deprimující zejména pro ty z nás, kteří tyto malé velehory znali z dřívějších návštěv.

Žilina, Čadca a naše známé Beskydy. Autobus ještě rozveze účastníky zájezdu a jsme opět doma. Letošní zájezd SKIP 10 skončil, o dojmy se ještě podělíme s kolegy. Každé setkání přináší něco nového, možnost srovnání, poučení. A příští rok?

Pro případné zájemce na je adrese http://skip.samirportal.eu/ několik obrázků ze zájezdu.

Jana Leparová

Z ostatních regionů zprávy nedošly.


Obsah

 

SKIP