BULLETIN
SKIP

2
2007

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

OTÁZKA PRO...

Ve své přednášce na konferenci Knihovny.CZ v Olomouci 21.6.2007 jste několikrát použil termín hybridní knihovny. Můžete pro čtenáře Bulletinu SKIP odpovědět na otázku

Co je to hybridní knihovna?

S termínem hybridní knihovna jsem se poprvé setkal v článku publikovaném v D-Lib Magazine v roce 1998, který ji definoval jako místo, kde jsou elektronické a tištěné informační zdroje užívány souběžně. s tím, že nejde o přechodnou fázi mezi tradiční a digitální knihovnou, ale naopak je jí míněna místo, kde jsou různé technologie propojeny do funkčního celku směřujícího k integrovaným systémům nabízejícím současně služby v elektronickém a tištěném prostředí.

To, co se na začátku jevilo jako deklarace s tím, že ji lze označit za samozřejmou či nesmyslnou (podle zaměření konkrétního knihovníka), dostávalo s dalším osobním profesním vývojem a prudkými změnami v oblasti informačních technologií obecně konkrétní podobu, a to ve více oblastech.

Při přípravě podkladů pro architektonickou soutěž se ukázalo, že masivní nástup elektronických informačních zdrojů a obecně informací dostupných na Internetu, který souběžně přináší masivní nasazení počítačů v knihovnách - ať již v roli rozhraní pro přístup k nim či v roli pouhého pracovního nástroje pro jejich zpracování či vytváření - má výrazný dopad na způsob řešení budov knihoven. A to jak na dispoziční řešení (do kterého se promítá výrazně rušnější prostředí počítačových sestav a potřeba promyšleného řešení oddělení míst s PC od klidných studijních míst), tak v některých případech na samotný způsob konstrukce budov (a to v případě, že se architekt rozhodne řešit vytápění či větrání pomocí tzv. komínového efektu).

Posun k hybridní knihovně se ovšem neprojevuje jenom na pojetí vlastních knihovních prostor, ale především u nabídky knihovních služeb. Integrální součástí knihovny se již neodmyslitelně stala její prezentace na webu, a to jak v oblasti efektivní nabídky klasického knihovního fondu - prostřednictvím OPACu a jiných knihovních softwarů typu portálů a link serverů - na straně jedné, tak v oblasti digitálních knihoven zprostředkovávajících plné texty zdigitalizovaných knihovních jednotek na straně druhé. Tyto dva typy on-line služeb názorně ukazují provázanost klasické a elektronické části knihovny, resp. tištěných a elektronických fondů, i jejich vzájemné doplňování se ve výslednou ucelenou nabídku.

Potvrdil se zcela původní předpoklad, že k plnohodnotnému fungování klasické knihovny je nezbytné její rozšíření o plnohodnotnou nabídku služeb na webu. A co více - bez této nabídky je řádná činnost knihovny v dnešní době již v podstatě nemyslitelná. Nabídka služeb na webu postupně prochází proměnou, zjevný je posun k interaktivitě a do budoucna lze očekávat doplnění o nabídku elektronických knih. Přesné komtury vývoje knihoven v této oblasti lze ve střednědobém horizontu jen stěží přesně předjímat, nicméně lze důvodně předpokládat, že u služeb knihoven i nadále půjde o kombinaci služeb na síti a v místě samém. Otázkou pouze zůstává, v jakém poměru. Další otázkou pak zůstává další vývoj nabídky služeb v místě. Nicméně již nyní můžeme o veřejných knihovnách říci, že mají charakter knihoven hybridních.

Mgr. Tomáš Gec, Slezská univerzita Opava