BULLETIN
SKIP

Stránky se neaktualizují, živá verze viz http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bulletin.htm

2
2007

Aktuální číslo Archiv Obsah

Národní knihovna

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

RSS

GALERIE

Dr. Jaroslav Kunc

Dr. Jaroslav KuncPražská Městská knihovna vždy měla štěstí na vynikající pracovníky, kteří též byli pilnými publicisty - jmenujme namátkou Dr. Jana Thona a spisovatele Antonína Sovu.

Za ředitelování právě Dr, Jana Thona nastoupil v roce 1933 do pobočky v Malešicích Jaroslav Kunc. Narodil se 9.12.1912 v rodině, kde se jeho otec stal v roce 1920 dobrovolným knihovníkem Mladý Kunc nedostudoval práva, ale v roce 1931 absolvoval Státní knihovnickou školu. V malé malešické pobočce zůstal čtyři roky, poté nastoupil už jako.vedoucí do pobočky v Dejvicích, ale ještě v témže roce se stává vedoucím hlavní půjčovny na Mariánském náměstí. Po sňatku s paní Julií, která též pracovala v téže půjčovně, byl převeden do literárního oddělení, což byl vynikající Thonův personální tah.

Zde Kunc začal naplno rozvíjet svoji bibliografickou činnost, zaměřenou na českou literaturu. V letech 1939-1942 a 1945-47 redigoval vydávání časopisu knihovny Knihy a čtenáři (v letech 1942-45 nevycházel). Časopis nebyl sledován jen v knihovnických kruzích, což dokazuje přetištění Kuncovy práce Jak číst a psát jména cizích spisovatelů nejdříve v časopise Knihkupec a nakladatel v roce 1942 a její samostatné vydání Svazem českých knihkupců a nakladatelů.

V této době, v roce 1940, začíná Kunc pracovat na kartotéce českých spisovatelů a publicistů. Až do své smrti dokázal shromáždit více než 45 tisíc záznamů a vytěžit z nich přes deset více či méně rozsáhlých bibliografických soupisů.

Kuncův dělnický původ se nezapřel především v roce 1948, kdy se stal členem akčního výboru v Městské knihovně, jenž rozhodl mj. o odvolání ředitele Thona. Po krátkém ředitelování Jaroslava Freye se stal sám ředitelem, aby už v roce 1950 přešel do Národní knihovny. V Ústřední knihovně hlavního města Prahy tedy pracoval dlouhých 17 let, během nichž také vystudoval filozofickou fakultu UK. V Národní knihovně se po sedmi letech stal ředitelem a současně náměstkem ředitele Státní knihovny ČSR (1957). V těchto funkcích zůstal do roku 1970, kdy byl pro své "protisocialistické postoje" z obou funkcí odvolán. V Národní knihovně zůstal pracovat až do svého odchodu do důchodu v roce 1979. Umírá 5.5.1983.

Zatímco v Městské knihovně je činnost Jaroslava Kunce zaměřena především do této knihovny, v Národní knihovně dochází k obratu: jeho činnost má už celostátní význam. Jako ředitel NK se zasloužil o vydávání zvláštních sešitů národní bibliografie. Byl autorem některých z nich a třeba přiznat, že to byla autorství většinou poplatná době (např. soupisy překladů Marxe, Engelse, Lenina a Stalina, ale na druhé straně Gorkého a Gogola a také Aloise Jiráska). Pod jeho vedením vznikaly postupně další specializované řady České národní bibliografie (grafika a mapy, gramofonové desky, disertace) a také teoretický sborník Česká bibliografie, jejímž byl i devětkrát redaktorem).

Dnes už téměř neznámý je tento fakt: když ve Státním pedagogickém nakladatelství začala vycházet edice Národní knihovny, jejím prvním svazkem byl titul Obnovit paměť minulých dnů z nevydaných děl Aloise Jiráska uspořádaný právě Jaroslav Kuncem, a ještě něco: 7.-19. svazek této edice vydané v letech 1958 - 1970 redigoval rovněž Kunc.

Nicméně známý v knihovnických a také literárních kruzích se stal dvěma typy publikací: svými slovníky spisovatelů a Kdy zemřeli. Prvý ze slovníků - Slovník soudobých českých spisovatelů (Krásné písemnictví v letech 1918 - 1945) - vyšel ve dvou dílech hned po válce 1945 a 1946. Kunc zde zaznamenal více než 700 jmen. Druhý slovník -Slovník českých spisovatelů beletristů 1945 - 1956 vydal po 11 letech a zachytil téměř 500 jmen. Tyto literárně historické příručky byly tehdy ojedinělou prací, ale dlužno přiznat, že hodnocení autorů a jejich děl jsou poplatná době.

Na vydávání slovníků navázalo šest publikací Kdy zemřeli.?, které vyšly postupně v letech 1957 až 1979 a přinesly údaje o zemřelých českých publicistech v období 1935 až 1979. Zmíněná kartotéka umožňovala Kuncovi vydat i další bibliografické práce - slovníček pseudonymů Vlastním jménem (kol 2000 jmen) a rozsáhlou 4svazkovou Českou literární bibliografii na více než třech tisících st.ranách Obě práce vyšly jako zvláštní čísla Bibliografického katalogu ČSSR České knihy.

Pozornost však Jaroslav Kunc věnoval ve spolupráci s Jaromírem Jedličkou a Josefem Strakou i knihovnické literatuře. Důkaz? Bibliografická práce 15 let české knihovnické literatury 1945 - 1960, podávající plastický obraz o prvých 15 poválečných letech našeho knihovnictví. Pozůstalost Jaroslava Kunce je uložena v Literárním archivu Památníku národního písemnictví.

Sám nejsa bibliograf, půjčuji si z hodnocení recenzenta tohoto textu Františka Knoppa z Ústavu pro českou literaturu: " Kuncova Česká literární bibliografie 1945 - 1960 je cenná hlavně proto, že pokrývá bibliograficky nezpracovaná léta po roce 1945, nezachycená v Článcích v českých časopisech a v ročenkách Česká literární věda - Bohemistika. Neocenitelné je, že Kunc zaznamenává i referáty o divadelních inscenacích her českých autorů, filmových adaptacích a rozhlasových a televizních inscenacích."

Jaroslav Kunc byl tedy především bibliograf: teoretik, organizátor, redaktor, vydavatel a zpracovatel bibliografií nejrůznějšího druhu, ale zase především: na poli literárně vědné tematiky.

I tyto stručné řádky svědčí o širokém záběru Kuncovy celoživotní činnosti: bibliograf, knihovník, literární vědec, redaktor - a také usměvavý člověk, jak jsme ho poznali, když docházel za svou ženou do Městské knihovny.

Ladislav Kurka

Recenzoval: František Knopp, Ústav pro českou literaturu

Literatura:

  • Blumentrit, Roman: Jaroslav Kunc a jeho význam pro rozvoj české literárně vědné bibliografie. Diplomová práce. ÚISK 1987.
  • Winklerová, Helena: K sedmdesátinám dr. Jaroslava Kunce. Česká bibliografie 1984, str. 176 - 184.

Obsah

 

SKIP