BULLETIN
SKIP

3
2006

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

CO NOVÉHO VE SKIP

Z REDAKČNÍ DÍLNY

TÉMATA PRO BUDOUCNOST KNIHOVEN

Nejen čeští knihovníci se zamýšlejí nad svou budoucností. Dokládá to sborník Strategie pro evropské knihovny, který vyšel jako 22. svazek edice Aktuality SKIP v červnu 2006. Zahrnuje strategické materiály týkající se knihoven v pěti evropských zemích (přeložil je dr. Zdeněk Matušík) a Koncepci rozvoje knihoven na léta 2004-2010 vypracovanou v České republice.

Co je pro tyto dokumenty společné? Především asi vyjádření názoru, že další osud knihoven závisí na jejich schopnostech reagovat na změny ve společnosti.

Obecněji zaměřená studie nizozemské profesorky Hendriky Marie Langeveld nabízí dva odlišné scénáře v pohledu na budoucnost: aktivní společnost a společnost zdrženlivou. V obou scénářích rozvíjí vizi knihovny jako kulturního centra - "velká budova, v níž se toho mnoho odehrává", ale "v žádném případě není místem masového rozptýlení". Cestu, jak posílit význam knihoven, spatřuje v intenzifikaci knihovních funkcí - základních úkolů, které charakterizuje jako "digitální a nedigitální integrovanou nabídku znalostí, informací a kultury zpracovaných ke zpřístupnění".

Oficiální rozvojová strategie finských veřejných knihoven vychází z velmi podobných formulací: "V informační a znalostní společnosti dneška jsou knihovny chápány jako místa, kde znalosti a kultura jsou volně k dispozici, jsou protilátkou proti selektivní nabídce masových médií a vzdělávacího systému." Pro informační společnost bude typická hybridní knihovna, v níž se prolínají tradiční knihovnické služby se službami digitálními, webovými či virtuálními a kde hlavní formou služby je asistence. K tomu bude nezbytný kvalifikovaný personál. Špičková odbornost a průběžné vzdělávání knihovníků je jedním ze stěžejních bodů této koncepce.

Strategické materiály se často zabývají vztahem knihoven a vzdělávacího systému. Kdo má například zajišťovat výuku dovedností potřebných pro zvládání informací? Školy k tomu mohou využít stávající knihovní sítě, není potřeba budovat nové organizace a vytvářet nové činnosti - zdůrazňuje se ve finské strategii. V německé strategické koncepci se význam knihoven pro celoživotní vzdělávání objevuje pod bodem rozvoj knihoven jako součást iniciativy v oblasti vzdělávací politiky, zatímco v rakouském dokumentu je knihovna charakterizována jako středisko vzdělávání, kultury, informací a sociální integrace.

Rovnost příležitostí, rovnost v přístupu k informačním technologiím, otevřenost pro všechny, odstraňování bariér, knihovny jako místa setkávání - to je další téma, které prostupuje všemi dokumenty ve sborníku. Nejobsáhlejší a nejpropracovanější koncepce Velké Británie a Severního Irska je má vetknuto hned do bodu 1 úvodní části: Knihovny "jsou přístupny každému a mají být ku prospěchu nejvíce těm, kdo si nejméně mohou dovolit soukromé opatření" takových statků, jako jsou odborná a krásná literatura a další zdroje. Z britského dokumentu dýchne příjemné ovzduší tradicionalismu. Přes termíny, jako je digitální občanství (souvisí například s on-line přístupem ke státní správě nebo s on-line kulturou), se v něm setkáme se dvěma stěžejními tématy, která dávají smysl knihovnictví od prvopočátku: to první jsou knihy, čtení a studium, to druhé obec a občanské hodnoty. To první souvisí s tvorbou knihovních fondů, to druhé s tvorbou komunity a místa. "Komunita je těžko uchopitelný, nehmatatelný předmět. (...) Knihovny pomáhají vdechnout tomuto pojmu život."

Mezi strategickými cíly českého knihovnictví je na prvním místě uvedeno formování knihovního systému, a je tím míněn jak systém knihoven a informačních institucí, tak systém knihovnických činností. Dokument přidává k již zmíněným tématům také ochranu a zpřístupnění kulturního dědictví. Důraz na tuto oblast právě v naší, domácí koncepci možná souvisí s úspěchy, jaké v ČR zaznamenává digitalizace historických knihovních fondů.

Zdeněk Matušík měl v roli překladatele a rovněž editora sborníku šťastnou ruku. Předložené dokumenty dávají nejen nahlédnout do knihovnické strategie vybraných zemí, ale navzájem se doplňují a poskytují přehled zásadních témat pro budoucnost oboru.

Jiří Mika, Středočeská vědecká knihovna v Kladně