BULLETIN
SKIP

3
2006

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

SMĚR

KAMEROVÉ SYSTÉMY NÁS SLEDUJÍ NA KAŽDÉM KROKU, ANIŽ BYCHOM TO TUŠILI

Redakce Bulletinu SKIP přináší první ze série článků věnovaných problematice používání kamer v knihovnicví. O úvodní stať požádala redakce dealera firmy 3M.

Nejen v nejrůznějších reality show jsou lidé pod neustálým dohledem kamer. I ve skutečném životě se na mnoha místech dostáváme pod jejich dohled.

Co kamery všechno umí a jak vlastně fungují?

V dnešní uspěchané době, kdy se na nás ze všech médií hrnou témata krádeží, škod na majetku způsobenými vandaly nebo teroristických útoků, se systémy průmyslové televize staly nezbytnou součástí bezpečnostních a kontrolních systémů a v posledních dnech díky své variabilitě a neustále se zdokonalujícím technologiím nabývají na důležitosti.

Mezi nejdůležitější funkce kamerových systémů patří:

- prevence kriminality

- identifikace osob a objektů

- zajištění bezpečnosti pracovníků a obsluhy strojních zařízení

- dohled nad technologickými procesy

- sledování dopravních situací

Kde všude se tedy dostáváme do zorného pole průmyslových kamer?

Stručně by se dalo na tuto otázku odpovědět, že prakticky všude, kde se shlukuje větší počet lidí. Nezáleží na tom, zda jde o vnitřní či vnější aplikace. Objektivy nás snímají na ulicích v centrech měst či na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla nebo v nejrůznějších objektech od rodinných či bytových domů, přes objekty střední velikosti, kam řadíme kulturní centra, knihovny, obchodní centra či garáže, až k těm největším jako letiště, nádraží, průmyslové haly či sportovní areály.

V případě vnitřních aplikací je návštěvník daného objektu většinou seznámen s přítomností dohledu (částečně za účelem vyvolání pocitu respektu, "pozor, tady hlídají každý můj krok"). Ve městech či na dálnicích se lokace většinou neuvádí.

Jaké máme v dnešní době možnosti v oblasti kamerového dohledu?

V sortimentu nalezneme od miniaturních kamer, které se používají nejčastěji pro hlídání výběrů u bankomatů, přes klasické kamery, které můžeme spatřit např. v obchodech či u čerpacích stanic (tedy jak v interiérech, tak v exteriérech), až po velké kamerové systémy zajišťující dohled nad rozsáhlými plochami či areály.

Pracovníci vývoje plně využívají možností, které jim skýtají novinky v optice, technice záznamu a IT technologiích. Přenos dat už se totiž netýká jen optických vláken, ale také PC sítí.

Na trhu jsou kamery s až 26-násobným zoomem, které v DAY/NIGHT provedení snímají detailně sledovaný objekt jak ve dne, tak v noci, za večerního osvětlení, vzdálený až několik stovek metrů. Jedná se o otočné kamery pro vnější i vnitřní aplikace, které mohou být navíc vybaveny modulem AutoTrack, který hýbe s kamerou podle pohybu sledovaného objektu. Pokud kamera tuto funkci nemá, modul nahrazuje obsluha systému, člověk, který ovládá kameru manuálně (malým joystickem na klávesnici) a výstup sleduje na speciálním průmyslovém monitoru.

U IP kamer, které přenášejí signál prostřednictvím PC sítí, jež jsou v dnešní době rozvedeny v mnoha objektech, je možné ovládat kamery z jednoho centrálního počítače, do kterého je nutné nainstalovat příslušný SW a obrázky lze prohlížet na klasickém nebo LCD počítačovém monitoru.

Samotné sledování ruchu kamerou by však nemělo význam bez záznamu událostí. Teprve kvalitní záznam nás může dovést až k pachateli.

Ty tam jsou doby analogových videorekordérů, u kterých bylo nutné neustále vyměňovat pásky, nehledě k tomu, že doba nahrávání byla maximálně 40 dnů a dohledání žádaného záznamu trvalo mnohdy i několik hodin.

Rostoucí kapacita harddisků (80GB až 14TB) umožnila, aby se data z kamer uchovávala v digitální podobě na tzv. diskových polích napojených na sledovací systém. HDD s kapacitou 14TB umožňuje archivaci záznamu za období až jednoho roku. Jedná se však o XXXL HDD, který je finančně velmi nákladný.

I z vyhledávání v záznamu se stala jednoduchá rutinní činnost. Jednou z funkcí digitálního záznamového zařízení lze snímky z kamery rozdělit na síť čtverečků a zadat počítači, aby vyhledal jen ty úseky, ve kterých se změnil jeden konkrétní čtvereček. Lze tak zjistit, kdy došlo k pohybu v sektoru, který je hlídaným objektem.

Nebo lze v knihovnách napojit kamerový systém na detekční branky, které jsou součástí systému ochrany knižního fondu. Kamerový systém pak nasnímá a uchová na harddisku jen ten časový úsek, kdy detekční branky spustily alarm a jednoznačně zaznamenají a identifikují čtenáře, který se pokusil neoprávněně vynést položku knižního fondu.

Jakou má důkazní hodnotu zmiňovaný záznam?

U nastavování ukládání signálu z bezpečnostní kamery je především nutné zajistit, aby video mohlo být použito v rámci policejního šetření nebo u soudu jako důkazní materiál. Jelikož lze takto využít i jednotlivý snímek z kamery, video se nezaznamenává jako nepřetržitý tok dat, ale jako série jednotlivých snímků. Každé pole záznamu v sobě nese tzv. MAC adresu zařízení, na kterém bylo pořízeno, což výrazně snižuje možnost sestříhání nebo zfalšování záznamu. Právě takto pořízené snímky jejichž velikost je 16-40 kB často vede policii k dopadení pachatele a následnému usvědčení u soudu.

Setkáváme se se snímky z průmyslových kamer v běžném životě?

Samozřejmě, že setkáváme. Pokaždé, když nás zpravodajské relace informují o vyloupení bank. Reportáže jsou většinou doprovázeny snímky z průmyslových kamer.

Zářným příkladem je také například identifikace teroristů na základě snímků z kamerového systému, kteří v létě roku 2005 uskutečnili teroristické útoky v Londýně.

Že bez snímků z průmyslových kamer je, specielně v případě krádeží, velmi náročné lupiče dopadnout mohou vyprávět zaměstnanci jedné knihovny na severní Moravě, která byla již 6x vykradena, jednou poškozena požárem způsobeným zřejmě nedbalostí a jedenkrát se zde rádoby zákazník snažil zaplatit falešnou bankovkou. V případě krádeží většinou nešlo o knihy, ale přístroje a elektroniku. Vůbec největší škody zaznamenalo hudební oddělení. Je tedy patrné, že nešlo o škody v řádech stovek či tisíců, ale o škody v řádech desítek až stovek tisíc.

Kdyby tato knihovna měla zabudovaný kamerový systém, pachatel by byl včas odhalen. Bez kamerového systému bylo odhalování lupiče velmi náročné a málokdy úspěšné.

Co si musíme ujasnit před pořízením systému dohledu?

O tom, že investice do systému průmyslové televize je rozumným krokem, nemůže být pochyb. Jedná se přeci o investici do našeho bezpečí a ochrany majetku. V případě průmyslových televizních systémů se může jednat o záležitost několika tisíc, ale také o náklady pohybující se v milionech korun.

Vždy je nejdůležitější přesně určit, co od kamer a jejich záznamu očekáváme, co skutečně potřebujeme, a pak jen najít odborníky zabývající se tímto oborem, kteří nám poradí po technické stránce, doporučí řešení a pokud jsou skutečnými profesionály, systém dodají a nainstalují.

Jindřich Vobora