BULLETIN
SKIP

2
2006

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

CO NOVÉHO VE SKIP

V regionech

PRAHA

JEŠTĚ EXISTUJE?

O činnosti Katalogizační komise SKIP Praha

Katalogizační komise pražské organizace SKIP ustavená již v roce 1994 (tehdy s názvem "Odborná pracovní skupina pro aplikaci mezinárodních standardů ve jmenném popisu dokumentů SKIP a ČIS") je činná do dnešní doby.

K výsledkům její činnosti nepatří jenom mnohé připomínky k materiálům Národní knihovny v minulých letech, náměty týkající se korporativního autorství, unifikovaných názvů, ale též důležitá výměna zkušeností mezi účastníky komise. Již od roku 1997 se komise soustředila na problematiku jmenného popisu náboženské literatury. Důvodem byl stoupající podíl této literatury v produkci dokumentů u nás a také skutečnost, že domácí katalogizační praxe neměla větších zkušeností v této oblasti, neexistovala ani domácí katalogizační pravidla speciálně pro její popis.

Členky komise se soustředily na dvě témata: stanovení autoritních záhlaví pro církve a náboženské společnosti činné v ČR a dále na řeholní řády a kongregace, působící na našem území (i historicky), s uvedením ostatních variantních názvů, a to v češtině i v dalších jazycích. Výsledky této nesnadné práce byly na počátku roku 1998 zpřístupněny na internetu na stránkách evangelické teologické fakulty a na stránkách Univerzity Karlovy pro bezplatné používání katalogizátory všech typů knihoven. Průběžně pak byly aktualizovány.

Na četné žádosti jsme pak připravily tištěné vydání (s názvem "Záhlaví pro katalogizaci náboženské literatury". Praha : SKIP, 2001), ve kterém byla nově zařazena i autoritní záhlaví pro české unifikované názvy Bible a její části (v návaznosti na český překlad odpovídající části AACR2R 1994) s variantními českými, popř. s běžnějšími hebrejskými či latinskými názvy. Jsou nejenom přeloženy příklady z AACR2R, ale doplněny četné příklady z českého prostředí. K autoritnímu záhlaví v příkladu je zpravidla připojen způsob zápisu podle UNIMARC / Bibliografický formát a podle UNIMARC / Autority. V příloze je pak přehled apokryfních knih Starého i Nového zákona.

Komise v této době rovněž iniciovala český překlad souvisejícího materiálu IFLA "Seznam unifikovaných názvů pro liturgická díla latinských ritů katolické církve" a zajistila jeho vydání v Národní knihovně (v roce 2000).

Po těchto pracovně náročných letech komise zvolnila své tempo. Téměř každoměsíční schůzky se změnily na setkání 2-3x za rok. Předmětem schůzek v posledním období jsou např. autoritní záhlaví pro korporace, tvorba jmenných autorit na konkrétním pracovišti. Podrobněji jsme se začaly zabývat studií IFLA známou pod zkratkou FRBR (Functional requirements for bibliographic records); studie je přiblížena českému prostředí na www.etf.cuni.cz/~barbora) a souvisejícími terminologickými problémy. Jednotlivé schůzky jsme věnovaly také metodickým problémům souvisejícím s přechodem jednotlivých knihoven na nový systém, např. z TINLIBu na ALEPH, z ISISu na KP-WIN, při nichž dochází k významné výměně zkušeností. Součástí schůzek je i poznání příslušného pracoviště knihovny.

Katalogizační komise je otevřena i pro případné další zájemce. Kontaktní osobou je dr. Helena Dewetterová, e-mailová adresa: Helena.Dewetterová@ff.cuni.cz

Doc.Dr. Hana Vodičková, Csc., předsedkyně Komise

PRAŽSKÁ REGIONÁLNÍ KONFERENCE SKIP se uskutečnila 23. března 2006 v Národní knihovně ČR. Zúčastnilo se 65 individuálních členů a 6 zástupců členů institucionálních. Konference byla zahájena odborným programem - přednáškou kol. Houškové "Europrůvodce kompetencemi v oblasti knihovnických a informačních služeb". Dále byla přednesena zpráva o činnosti a zpráva o hospodaření za rok 2005 a také zpráva dozorčí komise. Po schválení plánu činnosti a návrhu rozpočtu na letošní rok následovalo předání ceny Pražská knihovnice/Pražský knihovník. Výbor volil ze tří návrhů a téměř jednomyslně rozhodl o udělení ceny kol. Ladislavu Kurkovi z Městské knihovny v Praze.

V závěrečné diskusi, kterou vyvolal dr. Řehák, ředitel Městské knihovny v Praze, se stejně jako v loňském roce velmi živě diskutovalo o tom, jak podporuje/nepodporuje či jak pomáhá/nepomáhá pražská organizace SKIP svým institucionálním členům. Jedním z bodů usnesení konference v loňském roce bylo oslovení institucionálních členů pražské organizace s cílem zjištění jejich potřeb směrem k profesní organizaci. Bohužel, na stručný dotazník odpověděly pouze 3 instituce. Přesto se výbor rozhodl uspořádat workshop, který by pomohl zmapovat situaci ve spolupráci pražských knihoven především v oblasti poskytovaných služeb. Problematikou postavení institucionálních členů se bude výbor zabývat i nadále.

WORKSHOP - SPOLUPRÁCE MEZI PRAŽSKÝMI KNIHOVNAMI

Workshop - spolupráce mezi pražskými knihovnami proběhl 31. 5. 2006 v Národní knihovně ČR a jeho pořadatelem byla pražská organizace SKIP a Národní knihovna ČR. Byl zorganizován na základě dotazníku, kterým byly v loňském roce osloveni institucionální členové pražského SKIPu. Jedním z požadavků, který vyplynul z odpovědí, byla potřeba zajistit dostatečnou vzájemnou informovanost týkající se odborných knihovnických činností. Workshopu se zúčastnilo 30 zástupců ze 17 knihoven.

Po obsahové stránce workshop velmi dobře připravil a moderoval kol. Hanuš Hemola z Národní knihovny ČR. Živě a aktivně se diskutovalo o následujících otázkách: Známe dostatečně jiné knihovny v místě? Máme prostor pro spolupráci? Co nás limituje a co nedokážeme racionálně využít? Je prostor pro neformální výměnu informací? Potřebujeme spolupráci formalizovat nebo institucionalizovat? Máme potřebu být koordinováni a jaké metody/nástroje koordinace bychom akceptovali? Celá problematika byla také diskutována ve dvou důležitých aspektech - zajistit dostatečné informace pro čtenáře a uživatele a mít dostatek informací služebně-profesionálních.

Na závěr tříhodinové věcné diskuse se dospělo k následujícím závěrům: Především to je požadavek na vytvoření databáze pražských knihoven s potřebnými a aktuálními informacemi, což samozřejmě předpokládá vlastní aktivitu knihoven. Druhý závěr se týká formalizace spolupráce a výsledkem by mělo být ustanovení spolupráce pražských knihoven v rámci poradního orgánu Komise pro služby Národní knihovny ČR. Jednoznačně se také potvrdila nutnost pokračování pracovních seminářů, které by byly věnovány společným problémům. Počítá se s oslovením odborné veřejnosti, která by pomohla doporučit konkrétní témata.

Hana Nová

SEVERNÍ MORAVA

POZNEJ SVOU RODNOU HROUDU

Regionální pobočka Moravskoslezského a Olomouckého kraje - Klub dětských knihoven pořádá každoročně akce, sloužící k propagaci dětských knihoven. V letošním roce organizuje soutěž "Poznej svou rodnou hroudu". Smyslem soutěže je vzbudit v dětech zájem o regionální historii, naučit je pracovat s literárními prameny a získat nové znalosti. Soutěž probíhá ve veřejných  knihovnách, kde děti v průběhu půl roku pracují s literaturou, faktografickými dokumenty, internetem a dalšími informačními zdroji, aby každý měsíc vyplnily znalostní test o historii a současnosti jednotlivých měst našeho regionu. Na pomyslné startovní čáře stálo na 1000 děti z osmnácti přihlášených knihoven. Úkol byl velmi těžký a dlouhodobý, mnohdy se zapojili i rodiče a závěr pro ty nejvytrvalejší stojí za to. Vítězové pojedou na zájezd, aby si prohlédli zajímavosti našeho kraje. Dva autobusy vyjedou s dětmi z Ostravska a třetí ze Šumperska, aby se malí čtenáři podívali do Archeoparku v Chotěbuzi, který byl za finanční podpory EU nově otevřen v lokalitě starodávného slovanského hradiště, a navštíví Ski areál v Mostech u Jablunkova, kde největší atrakcí pro ně bude jistě horská vozíková dráha a další.

Poděkování za organizaci této rozsáhlé akce patří všem "děckařkám" ze zúčastněných knihoven a především šéfce KLUBKA Daně Kochové.

Jana Galášová

JIŽNI ČECHY HLÁSÍ

LITERÁRNÍ ŠUMAVA 2006

Jubilejní již 10. setkání jihočeských a západočeských knihovníků se uskutečnilo v květnových dnech v šumavské obci BOROVÁ LADA. Přes nepříznivé počasí, které plně odpovídalo podtitulu setkání (Šumava krutá i líbezná), byla nálada skvělá a program byl zcela naplněn. Milé bylo hned zahájení - děti z místní základní školy předvedly své pěvecké a herecké umění. Besedovalo se o knihách - se spisovatelem Romanem Kozákem nejen o knize Šumavská boží muka, ale knihovníci měli možnost poznat Další pohádky ze šumavských lokálek - jednu pohádku autor přečetl v rámci Večerníčků Erazima Koháka speciálně pro pana profesora. Další dílo, které představil jeden z autorů - Josef Jiřička, byla kniha Zapomenuté dědictví, před časem vydaná Národním parkem Šumava. Profesor Erazim Kohák hovořil o své připravované knize (pro ukázku vybral zamyšlení na téma Pevnůstky pod horama), které si zájemci mohou přečíst v letošní kronice jihočeského SKIPu. Knihovnice paní Elvíra Běhounová (knihovna Borová Lada) připomněla několik zajímavých šumavských pověstí a paní Marie Machová (knihovna Stachy) přiblížila tzv. Světáky (Šumaváky, kteří odcházeli do světa za prací - našli ji mnohdy v cirkuse - jako pomocný personál či muzikanti). Povídání bylo doplněno pravou šumavskou muzikou - všichni si od srdce zazpívali při tahací harmonice. Velmi všechny zaujalo povídání Ing. Marijany Matouškové o podmalbách na skle - její práce byly k vidění v muzeu v Kvildě.

Součástí setkání bývají také vycházky do okolí a poznávání místních zajímavostí. Ani letos tomu nebylo jinak - cílem byla Chalupská slať, Kvilda, Jezerní slať a Vimperk. Samozřejmě nechyběly ani návštěvy knihoven - Borová Lada, Kvilda, Vimperk, Prachatice.

Nad kronikami vzpomínali účastníci na uplynulých deset let. Literární Šumava není jen o poznávání, ale také o setkávání, přátelství a sounáležitosti.

Ať žije Literární Šumava 2007, která se uskuteční v okolí Stříbra a zahájí další desítku knihovnických potkávání a navazování celoživotních přátelství.

NÁVŠTĚVY PANA MINISTRA

V uplynulém měsíci bylo mnoho jihočeských knihoven (a to i v nejmenších obcích) poctěno návštěvou ministra kultury Vítězslava Jandáka. Pozitivní je, že se tak měl pan ministr možnost přesvědčit, jak se veřejné knihovny proměnily a co svým uživatelům mohou nabídnout. Škoda jen, že to nebyl zájem "ministra kultury", ale "volebního lídra ČSSD". Přesto je třeba setkání s knihovníky hodnotit kladně.

DALIMILOVA KRONIKA

Jihočeský regionální výbor SKIP využil mimořádné příležitosti a při svém červnovém jednání v Kaplici také navštívil výstavu, kterou připravilo město Kaplice ve spolupráci s Národní knihovnou.

Daniela Wimmerová

ZÁJEZD KNIHOVEN DO MĚSTA VÍDNĚ A BRNA

Jako každoročně vyrazili jihočeští knihovníci (i když letos pouze knihovnice) poznávat knihovny za hranicemi kraje. Letos jsme se vypravili dokonce i za hranice republiky a navštívili naše jižní sousedy - Rakousko. Cílem letošní cesty byly dvě velké městské knihovny - jedna nedávno nově postavená - Hlavní knihovna města Vídně a jedna zrekonstruovaná v historické budově - Knihovna Jiřího Mahena v Brně. Obě knihovny jsou ústředními knihovnami velkého města a spravují též síť poboček.

Počasí nám vyšlo nádherně, sluníčko svítilo a teplota byla takřka letní, tedy počasí letos téměř nevídané.Vyjížděli jsme z Českých Budějovic, které byly v pátek dopoledne zcela neprůjezdné a způsobily nám hned na začátku zpoždění. Doufali jsme, že to bude jediný problém výletu. Zamířili jsme do Vídně, kde nás ve dvanáct hodin čekali v knihovně. Naštěstí provoz mimo město byl plynulý, takže jsme dohonili zpoždění a v knihovně byli ještě před polednem. Přivítal nás vedoucí ústřední knihovny pan Christian Jahn, který vyprávěl o plánování stavby knihovny a o její současné činnosti. Celou knihovnou nás také provedl. Nová budova knihovny byla otevřena na podzim roku 2003. Byla postavena přímo pro knihovnu na okružní třídě Gürtel přímo nad stanicí metra a tramvaje, takže na místě, kde denně projdou tisíce lidí a kde je velmi dobře přístupná všem zájemcům. Vypadá jako loď vezoucí čtenáře k informacím. Do knihovny můžete vstoupit po širokých schodech, které lákají k posezení, nebo výtahem přímo ze stanice metra či tramvaje. Moderní knihovna je architektonicky vyřešena velmi dobře, je světlá, prostorná, příjemná, skvěle odhlučněná. Je zde prostor pro fond, pro samostudium, pro hry či soutěže dětí, pro práci s počítačem (s internetem či specializovanými programy, multimediálními encyklopediemi), pro poslech hudby či sledování filmů. V knihovně se pořádá také mnoho kulturních akcí, autorských čtení, soutěží či výstav. Díky tomu se o knihovně hodně píše v novinách či mluví v rozhlasu a televizi a to zajistí další zájem návštěvníků. Knihovna je plně automatizovaná, dokonce se self-checky, kde si čtenář sám knihy vypůjčí. Mohli jsme se jen inspirovat. Prohlídku jsme zakončili na střeše knihovny, kde je kavárna a krásný výhled na město. Pokud by vás zajímaly další podrobnosti o knihovně, je možné se podívat na adresu: http://www.buechereien.wien.at.

Po prohlídce knihovny jsme vyrazili zkoumat krásy města Vídně. Na individuální procházku byly skoro čtyři hodiny času, takže každý mohl vyrazit za tím, co ho nejvíc zajímalo. Čas byl i na posezení u pravé vídeňské kávy. Sraz u pomníku Marie Terezie všichni stihli a našli. Spokojeně jsme vyrazili zpět do České republiky. Nocleh jsme měli domluvený ve Znojmě, takže kousíček za hranicemi.

Ráno už jsme přejížděli do Brna, kde nás čekali v Knihovně Jiřího Mahena. Knihovna je také centrální městskou knihovnou. Sídlí v centru města v historickém paláci, po rekonstrukci byla otevřena na podzim roku 2001. Adresa webových stránek je: http://www.kjm.cz/

Bylo zajímavé srovnávat novou budovu postavenou přímo pro knihovnu a historickou budovu, která se provozu knihovny přizpůsobovala, navíc pod přímým dohledem památkářů. Obě jsou plně automatizované, obě mají centrální výpůjční pult a přihlašování čtenářů, obě mají mnoho poboček ve městě. Zatímco ve Vídni si libovali, že mají podporu města, v Brně to až tak veselé nebylo. Ale v obou knihovnách jsme se měli čím inspirovat a na co se ptát. Návštěva Knihovny Jiřího Mahena se protáhla až do jedné hodiny, takže pak už byl čas spíš jen na oběd, prohlídku centra Brna a návrat domů. Ti, co uvažovali o návštěvě Špilberka, už neměli dost času. Ale nevadí, vydáme se tam někdy jindy. Jinak se splnilo to, co jsme si přáli, zpoždění v Budějovicích bylo jediným kazem na kráse zájezdu. Počasí nám přálo, pan řidič autobusu spolehlivý a vstřícný, nocleh pohodlný, knihovny zajímavé, nálada výborná. Máme se příští rok zase na co těšit a co překonávat.

Lída Švíková

VÝCHODNÍ ČECHY

Knihovníci z Východních Čech na lyžích

Letošní na sníh bohatá zima nám konečně dovolila uskutečnit již několik let plánovaný přejezd Jestřebích hor na běžkách. Akci naplánoval při jednom pracovním obědě "organizační výbor akce" ve složení Věra Škraňková (předsedkyně RV SKIP), Jana Sehnalová (ředitelka přejezdu) a Stanislava Čejková (sportovní poradkyně) na víkend 4.- 5.března 2006.

V pátek 3.   března meteorologové předpověděli pro nadcházející víkend sněhovou kalamitu a silný vítr či spíš vichřici. S napětím jsme očekávali, kolik účastníků se v Petříkovicích - na začátku trasy - sejde.

Pravda, nebylo nás mnoho.

Kromě všech tří členek již zmíněného organizačního výboru se dostavila ještě Helena Holanová z Chlumce n.C. a manžel Věry Škraňkové Milan, který se osvědčil jako servisman a pojízdná občerstvovací stanice.

Po úvodním prudkém stoupání, ve kterém jsme se zbavili všech ostatních zběsile pádících běžkařů, jsme mírným terénem a mírnou rychlostí podle hesla "Tempo udává nejpomalejší" pokračovali po hřebeni. Ze začátku navzdory chmurným předpovědím meteorologů dokonce svítilo slunce. Později začal padat sníh, který nám sice zkazil skluz (a donutil několikrát přemazávat), nikoli však náladu.

První zastávka byla na chatě Na Brendách, kde inzerovali gulášové hody. Měli jsme velký problém, který asi z devíti nabízených vybrat. Všechny byly úžasné. Výstup na nejvyšší vrchol Žaltman jsme odložili na léto - cesta k němu nebyla prošlápnutá a taky jsme měli před sebou velkou část cesty. Naštěstí terén začal mírně klesat, což nám dovolilo zvýšit počáteční průměrnou rychlost 2 km/hod na víc než dvojnásobek. Ani jsme se nenadáli a byli jsme v Odolově.

Odolov nabízí překrásný výhled do kraje a další hospodu s poetickým názvem U Lotranda. Náležitě občerstveni jsme přikročili k nejobtížnější fázi přejezdu, totiž k několikakilometrovému sjezdu až do Rtyně. Absolvovali jsme ho nezraněni, pouze jedny hůlky se ohnuly do pravého úhlu.

Téměř za tmy jsme dorazili do restaurace U Vlčků, jejíž kuchyni (včetně obrovských porcí) můžeme jen doporučit. Po večeři jsme se přesunuli do knihovny, ve které následovala až do ranních hodin odborná část: exkurze a výměna zkušeností všeho druhu. Došlo i na šlágr sezóny - komunitní roli knihoven.

Co napsat na závěr? Nultý ročník přejezdu Jestřebích hor se povedl! Ať žije první ročník 2007! Už teď Vás srdečně zveme.

Stanislava Čejková

Jestřebí hory tvoří zhruba 20 km dlouhý hřbet, dříve nazývaný Brendy (i v díle K.Čapka). Jsou budovány především karbonskými pískovci a slepenci, místy se slojemi černého uhlí. Na hřebeni se nachází řada menších objektů předválečného opevnění ČSR /tzv."opíků"), postavených v letech 1936 - 1938. Nejvyšší hora Žaltman má 739 m.

ZÁPADNÍ ČECHY

NÁVŠTĚVNA KHIHOVEN V NÁCHODĚ A VE WROCLAVI

Členové regionu SKIP Plzeňského kraje se ve dnech 20. - 22. dubna účastnili dlouho připravovaného zájezdu do náchodské knihovny a navštívili také regionální knihovnu ve Wroclavi.

Nápad vznikl na podzim roku 2005 a přátelské pozvání polských kolegů tak mohlo být využito.

Cesta začala za pěkného počasí odjezdem z Plzně a po obědě setkáním s kolegy v rekonstruované náchodské knihovně. Knihovnice z různých typů knihoven měly možnost poznat historicky cenný objekt náchodské knihovny, který byl citlivě, a s ohledem na provoz jednotlivých pracovišť, rekonstruován. Čilá výměna zkušeností a dokumentace v podobě fotografování nápadité výzdoby, nechyběla.

Milé přijetí, které je zde tradiční, nás doprovázelo i při prohlídce studeného a ze zimy se probouzejícího Státního zámku Náchod.

Druhý den ráno jsme bez problémů nalezli krásné historické náměstí ve Wroclavi a u vchodu na nás čekala polsko - česká tlumočnice Agniezska Papis. Ta nás provázela po knihovně i historickým centrem Wroclavi.

Bezprostřední a temperamentní přivítání ředitele regionální knihovny Andrzeje Tywse ukázalo, že opravdu knihovnické problémy jsou všude obdobné.V knihovně probíhá za provozu rekonstrukce, celý systém půjčování je provozován v systému ALEPH a rovněž tento systém je postupně nasazován do profesionálních knihoven regionu tak, aby komunikace, katalogy a služby uživatelům byly v celé oblasti jednotné. Knihovna se vyznačuje bohatou činností pro děti a mládež, spolupracuje úzce s městkou knihovnou ve městě a spravuje zajímavou galerii.

Krátká odpolední procházka centrem města zakončila náš pobyt a dojem z opravovaných památek i ruchu na ulicích byl velmi příjemný.

Náš zájezd pokračoval noclehem v novém hotelu Panorama v Rychnově nad Kněžnou, kde se o nás vzorně staral profesionální kolektiv tak, že celý pobyt v hotelu byl velmi příjemným zážitkem včetně koupání v hotelovém bazénu a vířivkové masáži.

Sobotní ráno nás zastihlo na zámku Opočno a po jeho prohlídce jsme se vraceli do Plzně.

Zájezd byl malým poděkováním našim členům, přizváni byli i dlouholetí pracovníci knihoven, kteří jsou již v důchodu a kolegyně z Karlovarského kraje.

K organizaci zájezdu nebyly žádné připomínky, snad jen se všichni chceme vrátit do krásného hotelu v Rychnově a možná i na delší pobyt do polských knihoven. Poděkování patří našim náchodským kolegyním a členkám SKIP.

Ivana Horáková

JIŽNÍ MORAVA

VZDĚLÁVACÍ SEMINÁŘ "MOZART A SALIERI, PRAVDA A MÝTUS"

Za podpory Ministerstva kultury z grantového programu Knihovna 21. století a SKIP jsou již pátým rokem pořádány v hudební knihovně Knihovny Jiřího Mahena v Brně vzdělávací semináře pro knihovníky hudebních oddělení knihoven České republiky. Probíhají v cyklických tematických řadách a tak byly v průběhu let 2001-2006 realizovány přednášky o "Soudobé hudbě" a "Manýrismu v hudbě". V letošním roce, v souvislosti s 250. výročím narození W. A. Mozarta, proběhl ve dnech 30. - 31. 5. 2006 program nazvaný "Mozart a Salieri, pravda a mýtus

Téma semináře přednesl účastníkům prof. PhDr. Miloš Štědroň, CSc., jehož kvality skladatele, muzikologa, publicisty a pedagoga FFMU v Brně jsou všeobecně známy. V přednášce uváděl na pravou míru historické skutečnosti i smyšlenky, které o vztazích obou skladatelů vznikly a každé zkoumání komplikované osobnosti Mozarta provází. Zasvěcený výklad provázely ukázky Mozartova díla na CD a DVD. Při jejich výběru vycházel prof. Štědroň z vlastního archivu a z fondu hudební knihovny. Zvláště zaujaly autentické nahrávky na dobových nástrojích a také nová a neobvyklá interpretační pojetí Mozartových děl. Při líčení osudů Mozarta a Salieriho vycházel jak z muzikologických pramenů, tak i z beletristických a dramatických (popřípadě filmových) ztvárnění. Kompoziční postupy obou skladatelů demonstroval prof. Štědroň živým přednesem na pianu.

Mnoho dosud neznámých a zajímavých informací zaznělo ve vystoupení promované historičky Mileny Flodrové na téma "Co mohl a co nemohl Mozart v Brně vidět". Na dobových obrazech, ve formě pohlednic, nám ukázala vzhled centra Brna v době, kdy město navštívil Mozart. Pod jejím vedením jsme začali virtuální prohlídku Olomouckou ulicí, před hradbami i za hradbami města a dále po předpokládaných Mozartových pěších trasách (nám. Svobody, Zelný trh s dominantní Redutou). Nově otevřenou Redutu jsme si po přednášce prohlédli od divadelních a koncertních prostor až po sklepní část. Architektonické řešení interiéru vyvolalo četné diskuse a ne vždy příznivé reakce. Zvláště odmítavý postoj k architektonickému řešení rekonstrukce projevili pamětníci bývalého zdobného interiéru paláce.

Do seminářů pravidelně zařazujeme besedy s významnými umělci, žijícími v Brně. Tentokrát jsme přizvali herce Ladislava Lakomého, jehož charisma a inteligentní herectví oslovuje diváky všech generací na domovských hereckých scénách (Mahenova činohra, Divadlo u stolu) i prostřednictvím televizní obrazovky. Povídal o svém životě, herecké profesi a vztahu k hudbě a literatuře.

Pravidelné setkávání hudebních knihovníků vytváří, kromě blízkých osobních vztahů, prostor pro stále užší profesní spolupráci hudebních knihoven České republiky. Získané informace z oboru hudby se promítnou do obsahové tvorby fondů a do  zasvěcenější akvizice nových titulů.

Miroslava Horejsková