BULLETIN
SKIP

2
2006

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

ATLAS

ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY V BRNĚ - přestavba a dostavba budovy

Potřeba nových prostor pro knihovní a informační služby byla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně (dále jen PřF MU) pociťována od počátku 90. let 20 století, kdy narostl počet vyučovaných oborů a dílčí knihovny, roztroušené v historickém areálu v Kotlářské ulici, ani malá centrální knihovna, nemohly uspokojit zvýšený zájem o dokumenty a další služby knihovny. Fakulta jako významné vědecké a výzkumné pracoviště získávala bohaté knižní fondy, obohacené i rozsáhlou mezinárodní výměnou, které však byly roztříštěny ve fondech sekcí, kateder i ústavů a nebyly dostatečně využívány. Vyučující a studenti, vracející se ze zahraničních pobytů, knihovníci, srovnávající své služby se službami prestižních univerzitních knihoven, ti všichni cítili, že ve stísněných podmínkách 200 m2 knihovny nebude možné požadovanou úroveň služeb zajistit.

V druhé polovině roku 2002 dozrálo rozhodnutí vedení fakulty k systémovému řešení a s podporou vedení univerzity byly připraveny nezbytné kroky: v únoru 2003 byl vytvořen Stavební program, jako podklad pro vypsání veřejné architektonické soutěže.

Cituji z obecné vize: "Nová budova by měla umožnit knihovně, aby kromě své tradiční role získávání, zpracovávání, ukládání a zpřístupňování byla především místem pro samostudium a denní poskytování referenčních a konzultačních služeb při získávání informací z různých typů zdrojů, včetně elektronických. Bude i centrem ukládání a zpřístupňování odebíraných periodik, poskytování meziknihovních služeb a výměny fakultních publikací.

Ze strany uživatele bude hojně využívána výpočetní, komunikační a reprografická technika, umožňující přístup ke vzdáleným zdrojům i knihovním službám. Integrujícím prvkem bude modulární automatizovaný knihovnický systém ALEPH, umožňující velkou míru samostatnosti uživatele a prolínající od oblasti zpracování fondu, přes jeho ochranu až ke službě uživateli."

Měli jsme poměrně přesnou představu o tom, jak by měla knihovna fungovat, neboť jsme byli ve velké výhodě, byli jsme připraveni, studovali jsme odbornou literaturu o výstavbě knihoven, navštívili mnoho nových či rekonstruovaných budov, a především měli možnost sdílet zkušenosti kolegů, kteří již toto "dobrodružství" absolvovali. Byly to především zkušenosti Státní vědecké knihovny v Liberci, Moravské zemské knihovny v Brně, Filozofické fakulty MU, Knihovny Jiřího Mahena v Brně, Městské knihovny v Praze a také zkušenosti zahraničních kolegů.

Kapacitně byla knihovna plánována pro budoucí uložení 240 000 svazků, z toho 100 000 ve volných výběrech. Plánovali jsme členění studijních míst do zón: u stolů v řadách, v hnízdech, v boxech, v týmovém režimu. Dále místa vybavená PC či s možností připojení, prostě podle plánovaných konvergovaných služeb, které jsme chtěli poskytovat návazně bez omezení typového, prostorového či jiného. Chtěli jsme flexibilní budovu, vyhovující i budoucím potřebám, dobré místo pro zdroje i lidi. Připravili jsme poměrně komplexní materiál.

Nadchla nás teorie a praxe information commons, a zde byla ideální příležitost uskutečnit ji a pokusit se vybudovat jednotný a snadný přístup k různým typům knihovních a informačních služeb, integrovat multimediální a výpočetní služby. Velký důraz jsme kladli na možnost poskytování instruktážních "výchovných", spíše výukových služeb v oboru. Celková potřeba plochy knihovny byla vyčíslena na 3 500 m2 .

Do soutěže o budovu Informačního centra (název používaný ve Stavebním programu), se přihlásilo 5 projekčních ateliérů: ateliér Kuba+Pilař, ateliér Radko Květ, architekt Petr Davídek, architekt Ivan Ruller (všichni Brno), dále ateliér ONEX Praha. Ateliér Kuba+Pilař a ONEX byly jediné ateliéry se zkušeností s výstavbou knihoven (ONEX - Moravská zemská knihovna v Brně), Kuba+Pilař - Ústřední knihovna Filozofické fakulty. Projekty byly velmi odlišné, tvarově, barevně, vnitřním návrhem uspořádání. Onex představil kreativní oválnou stavbu, plnou zajímavých vnitřních prostor. Profesor Ruller a jeho tým se prezentoval opulentní stupňovitou stavbou, plnou světla a zeleně, se střešní relaxační zahradou, architekt Davídek naopak maximálně střídmě využil prostor a úsporným omezením společných prostor vytvořil projekt až minimalistický. Ateliér Kuba+Pilař předložil strohou funkcionalistickou stavbu, chladnou a elegantní, ateliér Květ soutěžil s proskleným kvádrem, na střeše posetým řadou trojúhelníkovitých světlíků, které mi připomínaly větráky továrních hal.

V závěrečném hlasování poroty převahou jednoho hlasu zvítězil návrh ateliéru Květ. Takže to, co nyní vidíte v areálu PřF, jest výsledek deset měsíců trvající výstavby dodavatelem stavby Železniční stavby Brno. Ateliér Květ vyhrál i následnou soutěž na návrh vnitřního vybavení, takže veškeré vnitřní zařízení, kromě IT a zabezpečovacích technologií a kompaktních regálů (DIRP, systém Cymbelli), je vyrobeno podle projektu tohoto atelieru v celkové hodnotě 111 milionů korun.

Knihovna nám byla jako uživateli předána v září 2005 a 22. listopadu téhož roku jsme provoz otevírali. Taktně pominu stovky hodin jednání ve fázi územního, stavebního a realizačního řízení.

Do budovy se přestěhovaly vlastní fondy Ústřední knihovny o objemu cca 25 000 svazků, a od té doby pokračuje "never ending story" zahrnující integraci knihovních fondů kateder. Jako první nedočkaví geologové nás obšťastnili 30 000 sv., mineralogové 5 000, fyzici 25 000, astrofyzici 8 000 a nyní již započalo přejímání fondů geografů, vlastnících kolem 70 000 svazků. Sklízíme nyní plody své pilné práce v uplynulých 2 letech, kdy jsme v dílčích knihovnách prováděli retrokatalogizace starších fondů. V současnosti je zpracováno cca 50 % knihovních fondů PřF. Ve všech knihovnách PřF proběhla v létech 2002-2003 revize knihovních fondů, takže víme docela přesně, že fondy obsahují celkem 340 400 svazků.

V této nové budově však budou uloženy pouze fondy části fakulty, sekcí matematiky, fyziky a věd o Zemi. Další obory, biologie a chemie, budou své fondy využívat v nově budovaném kampusu v Brně-Bohunicích, kde je v těchto dnech již ve stavbě další nová knihovna Masarykovy univerzity pro tyto obory, a také pro knihovny Lékařské fakulty a Fakulty sportovních studií. Bude se jednat o společně provozovanou cca 7 000 m2 velkou knihovnu. Připomínkování projektové dokumentace skončilo koncem r. 2005 a nyní se jedná především o institucionální zřízení společného pracoviště a dohodu mezi fakultami.

Ale zpět k nové knihovně v Kotlářské ulici: uživatelům nabízíme služby ve třech podlažích, která celkem poskytují 260 studijních míst v různém režimu. Z toho je jich 30 osazeno PC, 30 PC přibude v červenci tohoto roku. 12 dalších PC se specializovaným grafickým SW je v multimediálním ateliéru s probíhající výukou multimédií a možností vlastní práce studentů - střih, kopírování a úpravy videa. Místnost pro zvukovou režii a dabing lze sice již využívat, ale její akustické podmínky jsou předmětem reklamačního řízení.

Vzhledem k tomu, že vítězný projekt nesplnil zcela požadavky Stavebního programu, doznalo provozování služeb určitých změn. Např. požadované 2 výtahy nejsou k dispozici, takže jsou nyní výpůjční služby poskytovány na každém patře, neboť umístění vracení a výdeje výpůjček do přízemí a následné rozvážení knih do pater by zcela zablokovalo využívání jediného výtahu. Také jsme upustili od vyžadování povinnosti odkládání svrchního ošacení a zavazadel v šatně, neboť jaksi počet skříněk v šatně se nerovná počtu studijních míst. Ochranu majetku a osob také nemáme stoprocentní, např. do služebního prostoru za námi může přijít každý, neboť požadavek na avizovaný vstup také zmizel v propadlišti dějin. Nicméně snažíme se pracovat s tím, co máme. Kromě ochranného elektromagnetického systému máme prostor monitorován 15 kamerami, jejichž výstupy jsou dostupné všem zaměstnancům non stop po přihlášení se ke kterémukoli PC v budově. Věříme, že po doplnění identifikačního systému při vstupu se pocit bezpečí uživatelů i nás zaměstnanců zvýší.

Doplňková reprografická technika je na každém patře, v každé studovně jsou skenery pro práci a úpravu skenů vsedě, jinak je možno také využívat kombinovaná zařízení kopírka-tiskárna-skener, umístěná na chodbách v každém patře, které umožňují následný převod snímaného dokumentu do pdf formátu a bezplatné zaslání na libovolnou e-mailovou adresu.

Studovny jsou oborově členěny, v přízemí kromě obecné příruční knihovny naleznete humanitní obory, dočasně s fondy chemie a biologie. V 2. NP vpravo je studovna matematiky, která bude v nejbližších letech doplněna o fondy sekční knihovny matematiky, dosud na detašovaném pracovišti. Levé křídlo 2 NP hostí fondy fyziky a astrofyziky. Nejvyšší podlaží patří fondům věd o Zemi a je velmi oblíbeno především pro krásný výhled do Botanické zahrady. Protilehlá strana je vyhrazena služebním účelům. Pro manipulaci s knihovními fondy i administraci elektronických zdrojů mají nyní zaměstnanci ÚK výborné podmínky. Je možná současně práce cca 20 osob. Pro proces integrace zaměstnáváme nyní dočasně i studenty knihovnictví, takže dostatek prostoru opravdu oceňujeme. Podzemní sklady s kompaktními regály skrývají i pracoviště pro integraci. Se zřízením dobře vybaveného digitalizačního pracoviště naopak počítáme opět v 3. NP ve služebním prostoru, neboť služba dodávání dokumentů, zvláště článků, stále roste a jeden služební skener nestačí.

Studenti adoptovali budovu dobře, nazvali ji akváriem a plavou v ní dobře. My knihovníci průběžně přizpůsobujeme služby jejich potřebám, co se týče typů služeb. Plánujeme nyní větší integraci přístupu ke službám v elektronické podobě, v jednotném rozhraní, po fázi testování. Stále zlepšujeme webovskou stránku, snažíme se aktuálními informacemi i jinak podporovat využívání knihovny. Zkušební přístupy do databází, výstavy vědeckých knih, doplňkové tematické výstavy, pořádání dalších doprovodných akcí, spolupráce se Spolkem přírodovědců - knihovna se stává opravdovým centrem fakulty.

Pro milovníky statistik uvádím, že obvyklý přírůstek v naší instituci je kolem 4 000 svazků, předplácíme přes 890 titulů periodik. Máme kontakty s 800 institucemi a vedeme s nimi čilou výměnu fakultních publikací (skripta, Folia, Archivum), pomocí níž získáváme kolem 350 titulů periodik. V r. 2005 jsme dosáhli 30 000 absenčních výpůjček, dále 1 300 meziknihovních výpůjček. Těžiště současného vědecko-výzkumného a studijního informačního zabezpečení však v současnosti spočívá v přístupu k elektronickým informačním zdrojům. Účastníme se a sami iniciujeme projekty na získání těchto zdrojů. Spolupracujeme s oborově blízkými institucemi, s dalšími přírodovědeckými pracovišti, máme již i první elektronické kolekce e-books, např. 50 titulů knih Kluwer. Přehled databází a on-line časopisů je uveden na našem webu www.sci.muni.cz/uk.

V elektronickém katalogu máme nyní přes 130 000 záznamů a stále kromě přírůstků pokračuje i projekt retrokatalogizace starších fondů. Především máme zrevidovány záznamy více než 4 000 titulů vědeckých periodik. Naše fondy jsou ve všech možných jazycích, včetně čínštiny. Také formáty máme různé, od starých tisků přes mapy, atlasy až k elektronickým formám či dokumentům pouze digitálním.

Velkých změn doznala vnitřní organizace práce a služeb. Užíváme princip oborových knihovníků, specializovaných na tvorbu sbírek, od akvizice přes spolupráci s garantem oboru, až ke službě v oborové knihovně. Ve vnitřní komunikaci a vlastní práci nám pomáhá také Intranet, kam umísťujeme a vzájemně komunikujeme služební materiály, diskutujeme postupy a precizujeme pracovní dokumenty. Je nás celkem 16 úvazků, stálých 11.

Kromě nové budovy jsme implementovali také nový knihovní systém, máme za sebou konverzi do systému Aleph 500 a od ledna 2006 ještě přechod na jeho vyšší verzi.

Nově instalované síťové prostředí, zahrnující také bezdrátové pokrytí veškerých prostor knihovny, poskytuje opravdu komfortní podmínky pro studium, odbornou práci a kvalitní služby. Dílčí nedostatky nové budovy se snažíme brát s humorem. I když nám někdy úsměvy tuhnou, to když víme, že nedostatky vůbec nemusely nastat, kdyby projektant projevil pochopení a obtěžoval se naslouchat více hlasu funkčnosti a ne pouze estetické kategorii. Inu, ale jak víme my zkušenější: takový je život, takový je svět, jak pravila paní Kantůrková (pro pamětníky konference Knihovny Současnosti 2002). Snad si z přiložených snímků uděláte představu o nové knihovně. Srdečně zveme k návštěvě.

Zdeňka Dohnálková, vedoucí Ústřední knihovny Přírodovědecké fakulty