BULLETIN
SKIP

2
2006

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

O SLEZSKÝCH (A TAKÉ SEVEROMORAVSKÝCH) KNIHOVNÍCÍCH

S paní Janou Galášovou (G) hovoří Ladislav Kurka (R).

Paní Jana Galášová je předsedkyní regionálního výboru rozlehlého regionu. A tak není divu, že první otázka Ladislava Kurky za redakci Bulletinu SKIP zněla:

R: Představte čtenářům region SKIP Severní Morava

G: To je poměrně jednoduché. Náš region zahrnuje dva současné moravské kraje - Olomoucký a Moravskoslezský - dříve společný kraj Severomoravský, ze kterého po novém územním uspořádání odešlo Vsetínsko do Zlínského kraje.

R: Když to vidíte tak jednoduše, jak pracuje RV na takové rozloze?

G: Náš regionální výbor má třináct členů a tříčlennou dozorčí komisi a scházíme se 5x do roka, vždy v jiné knihovně. Za uplynulou dobu jsme tak měli možnost poznat řadu skvělých knihoven na severní a střední Moravě a ve Slezsku. Každý z členů regionálního výboru má na starosti dílčí činnost - zastoupení ve výkonném výboru a jeho komisích, klub seniorů, organizaci studijních zájezdů, organizaci vzdělávacích akcí pro členy SKIP10, spolupráci se Slezskou univerzitou v Opavě, správu webu a e-mailovou konferenci, Bulletin SKIP atd.

Ročně stačíme připravit řadu odborných akcí pro knihovnickou veřejnost, i když je pravda, že asi nejznámější z nich - Knihovnický týden, dříve pořádaný v Olomouci, poté v dalších městech regionu - letos pro nabitý kalendář všech vypouštíme. Ale i tak toho stále zůstalo dost. Jsou to především jednodenní semináře, tradiční jsou jarní a podzimní setkání členů Klubu dětských knihoven, o něž je stále větší zájem pracovníků dětských knihoven. Klubko také každoročně organizuje regionální soutěže pro dětské čtenáře, letos je to soutěž Poznej svou rodnou hroudu, do níž je přihlášeno 13 knihoven. Soutěž probíhá od ledna do června a pro vítěze je připraven zájezd za zajímavostmi našeho kraje, celkem vyjedou v červnu tři autobusy dětských čtenářů na zajímavý výlet. Originální a organizačně náročnou akcí Klubka byl např. dvoudenní festival sci-fi a fantasy literatury OvaCon v Ostravě, věnovaný příznivcům tohoto literárního žánru, nebo setkání dětských čtenářů z obou krajů na Ostravském hradě. Ostatní regiony měly možnost nás navštívit na knihovnickém happeningu nejprve v Opavě, poté v Českém Těšíně. Zajímavý seminář pro odbornou veřejnost proběhl vloni v Olomouci "IFLA 2005 - zblízka".

R: Na severní Moravě (zajímavé, že nikoli kolem Duchcova) vznikl a pracuje Klub knihovníků Casanova. Název vyvolává jistě různé asociace, můžete je rozptýlit?

G: Knihovníci vědí, že známý svůdce žen byl i knihovníkem, takže proto název Casanova, i když bohužel, nebyla to naše profese, která ho proslavila. S návrhem založit Klub knihovníků Casanova přišlo vedení oddělení knihovnictví z Ústavu bohemistiky a knihovnictví Přírodovědecko-filozofické fakulty Slezské univerzity v Opavě. Na činnosti klubu se podílí jak vedení ÚBK včetně studentů, tak RV SKIP. Na setkání se scházejí knihovníci, pedagogové, studenti, jsou zváni zajímaví lidé z univerzitního prostředí, společné besedy jsou podnětné pro obě strany.

R: Na nedávné regionální konferenci pražského regionu došlo ke vzrušené diskusi na téma, které bych asi zobecnil jako "dělba práce mezi výkonným výborem a regionálními výbory". A tak se ptám: Máte nějaké kontakty se samosprávnými orgány v kraji a místech?

G: Regionální výbor má přes své členy dobré kontakty na oba krajské úřady - v Ostravě i Olomouci, kompetentní úředníci jsou velmi dobře informováni o dění v knihovnách, co se týče regionálních funkcí, internetizace apod., a chovají se ke knihovnám vstřícně a s pochopením.

R: A můžete uvést některé příklady z konkrétních míst?

G: Jako první, kdo mě napadá, je Ing. Ivan Krupník - starosta města Brušperk. Má velký zájem na knihovně, zajímá se o správné ohodnocení pracovníků knihoven, internetizace a jakékoliv projekty, které mohou knihovnám pomoci. V celém mikroregionu Brušpersko informuje starosty o novinkách v knihovnictví. Dále je to Ing. Boleslav Neshoda - starosta obce Lučina - opět velký zájem na knihovně, platové ohodnocení knihovnice, internetizace, vybavení knihovny, estetizace knihovny aj. Velmi vstřícní jsou také starostové z obce Nýdek - Mgr. Jan Konečný nebo z obce Písek - Oldřich Rathouský. Tuto spolupráci zajišťuje Mgr. Szöke z  MSVK Ostrava.

R: Když jsme rozhovor připravovali, uváděla jste mezi aktivitami regionálního výboru také letní školu, vzniklou ze vzdělávacích dnů.

G: K nápadu se hlásím, ale dnes už to je jinde. Vedení ÚBK v Opavě v návaznosti na tuto myšlenku začalo organizovat dvoudenní konference Kniha v 21. století jako určitou konfrontaci názorů knihovníků, pedagogů a studentů na postavení knihy v současné společnosti. Letos proběhla již potřetí. Přínosem tu je zejména každoroční účast slovenských knihovníků - jsme přece regionálně s jižní Moravou nejbližší sousedé Slováků. Letní knihovnická škola proběhne v Opavě letos v létě podruhé, její týdenní program přitahuje nejen studenty, pro něž je primárně určena, ale i knihovníky.

R: Víte, tahle spolupráce se Slovenskem v praxi mne zajímá. Účastnil jsem se několika pokusů o úzkou spolupráci se slovenskými knihovníky, vydali jsme i zvláštní číslo Bulletinu SKIP Slovenské knihovnictví, ale pořád to není ono. Jak to vidíte Vy?

G: Kontakty jednotlivých knihoven z našeho regionu se slovenskými kolegy existují a vyplývají, jak říkáte, ze "sousedství". Pořádáme-li u nás na Těšínsku odbornou knihovnickou akci vždy zveme i slovenské a polské kolegy, vzájemné kontakty jsou velmi přátelské. Knihovny v Čechách to mají složitější. SKIP 10 uspořádal také před několika lety studijní zájezd do Bardějova a letos na jižní Moravu a do Bojnic.

R: Český Těšín je vedle Opavy nejvýznamnějším centrem českého Slezska. Možná že nejen já, ale i další mají o Slezsku nejisté představy. Představte alespoň slezské knihovnictví.

G: Slezsko se historicky dělí na dvě části - Těšínské Slezsko a Opavské Slezsko. Zvláštností je, že v těšínské části žije 11,8% obyvatel, hlásících se k polské národnosti a celý region žije po staletí prolínáním několika kultur. Česká a polská knihovna v našem městě v polovině minulého století splynuly a dnes v českotěšínské městské knihovně najdeme knihy, časopisy a další informační zdroje nejen v češtině.

Mohu říci obecně, že knihovny ve Slezsku mají velmi dobrou úroveň. Mnohé z nich byly přemístěny do nových nebo rekonstruovaných prostor, jsou snadno dostupné dobou přístupnosti a svým umístěním, prošly technickými a technologickými změnami, jsou náležitě podporovány svými zřizovateli.

Od roku 1990 existuje čilá přeshraniční spolupráce a to nejen mezi knihovnami. Pro společné akce se daří získat finanční prostředky z EU. S partnerskými knihovnami v Polsku pořádáme společně akce pro čtenáře, ale také pro odbornou veřejnost - konference, semináře, studijní zájezdy apod. Podobnou roli jako českotěšínská knihovna sehrává i Knihovna Petra Bezruče v Opavě v oblasti přeshraniční spolupráce knihoven v regionu Opavského Slezska.

R: Jsou polští čtenáři lepší nebo jiní než čeští?

G: Čtenáři v Polsku jsou se svými požadavky stejní, jako všude jinde. Snad jeden zajímavý postřeh - zjišťujeme, že Poláci čtou více než Češi, což vyplývá ze statistik. Zamýšlíme se, čím to je, protože nám záleží, aby procento čtoucí populace u nás bylo vyšší. Poláci např. již po několik let pořádají kampaň "Celé Polsko čte dětem", která výrazně přispívá k podpoře čtenářství nejen dětí, ale i rodičů, tzn. dospělých. (Něco podobného připravují teď rakouští knihovníci pod názvem "Rakousko čte". Pozn. R.) Když jsem se ptala Poláků, jak to vlastně s tím čtením je, tak mi odpověděli, že (samozřejmě krom jiných podstatných aspektů včetně tradic) je to módní trend. Tak asi mají čtenářské kampaně něco do sebe. V každém případě by to stálo za sociologický průzkum, kde má tahle odlišnost dvou sousedních slovanských národů své kořeny.

R: Kdy jste si začala se SKIPem?

G: Já jsem členem SKIP od doby znovu založení v roce 1990. V RV pracuji od r. 1998 jako jednatel, roce 2001 si mne vybrali za předsedu RV SKIP10 a v roce 2004 se to zopakovalo.

Práce ve SKIP je zajímavá pro ty, kteří nedokáží stát na místě a naopak chtějí knihovnictví posunovat dál. Lidé, které jsem za ta léta poznala, jsou všichni knihovníci srdcem, ať jsou z malé vesnice či hlavního města. Je velmi příjemné se s nimi setkávat a tvořit nové věci, které mají smysl pro všechny. Víte, že nám náš SKIP docela závidí lidé jiných branží kultury? S tímhle názorem jsem se opravdu setkala.

R: Dík za rozhovor.