BULLETIN
SKIP

4
2005

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

O DĚTSKÉ ČETBĚ A TAKÉ O JEDNOM KRÁLOVSTVÍ

Letošní knihovnický rok bychom mohli s určitou nadsázkou označit jako rok Mirky Čápové a Hany Hanáčkové. Vždyť nejdříve získaly mimořádně Cenu českých knihovníků a vzápětí odměnu pro knihovníky poměrně neobvyklou: výroční cenu Českého literárního fondu. Proto je redakce (Ladislav Kurka) zpovídala. Všimněte si, odpovídaly společně, jako jedna!

Knihovnická veřejnost Vás nezná jinak než jako tandem. Kdy a jak se Vaše cesty setkaly?

Tak to je přímo pro pamětníky - aniž bychom to tušily, letos slavíme polokulaté výročí našeho "knihovnického manželství" - 15 let spolu válčíme v jednom oddělení, známe se však o mnoho déle, ale osud nás spojil v roce 1990. Společné roky života na pracovišti nás i psychicky poznamenaly, zjišťujeme, že nás napadají stejné myšlenky i v okamžicích, kdy je mezi námi relativně velká vzdálenost a nemůžeme si vzájemně napovídat...

Vy jste si o tu otázku přímo řekly: Nepovídejte mi, že v tomto manželství máte pořád idylu?

Nepanují mezi námi zásadní neshody. A i když nemáme na vše stejné názory, vždy a za každé situace jsme se dokázaly shodnout nebo udělat kompromis. Mnohdy právě tento ústupek může i jako v opravdickém manželství vzájemný život obohatit. A pokud nastane stresová situace, pociťujeme svou kolegialitu jako velkou výhodu.

Pracujete od začátku v uherskohradišťské knihovně a jejím dětském oddělení?

Hanka prošla od roku 1980 v KBBB několika úseky od střediskové knihovny a práce na pobočce k oddělení pro děti, Mirka je od svého nástupu v roce 1977 knihovnicí dětského oddělení.

Kde vznikl nápad spaní v knihovně?

Myšlenka přespat s dětmi v u nás knihovně vznikla po inspirativní přednášce dr. V. Mertina, kterého jsme pozvali do UH na seminář pro knihovnice jižní a severní Moravy. Zasvěceně hovořil o dětech, které nerady čtou, o vzorech, které by jim měla dát rodina, o tom, jak je krásné společně vyšetřit chviličku k společné četbě... A nápad byl na světě - s chvějícím srdcem jsme vysvětlily naší paní ředitelce, proč chceme být v knihovně i v noci, dostaly její svolení, pozvaly děti, a aby byl program pestrý, také kolegyně z blízkých i vzdálených knihoven. A opravdu se stalo, kamarádky z Klubu dětských knihoven z východních Čech i ze Zlína nás v tom nenechaly samotné, a v tuto první (nultou) pohádkovou noc v roce 2000 odešly od nocujících dětí elektronické pozdravy Mgr. Zlatě Houškové do Národní knihovny, prof. Zdeňku Matějčkovi, dr. Václavu Mertinovi i samotnému H. Ch. Andersenovi.

A co Vám pan Andersen odpověděl?

Byly jsme velmi dojaty, že na naše mejlíky pan Andersen reagoval velmi srdečně, svěřil se nám, že on sám v literárním nebi ani nedoufal, že v dalších staletích a v novém tisíciletí budou děti i velcí číst jeho pohádky. A to naše skutky velmi povzbudilo. Od roku 2000 tedy každé narozeniny slavíme společně s nocujícími dětmi i samotným duchem H. Ch. Andersena. Představte si, že každým rokem se zjevuje někde on sám, jinam pošle za sebe náhradníky v postavách herců, učitelů či samotných ředitelů knihoven. Má tolik fantazie, že k dalším pošle zprávičku prostřednictvím společné konference. A tak když jsme se zde v průběhu noci dočetly, že děti našly Andersenův poklad s koláči, až do rána jsme trnuly hrůzou, aby je nebolelo bříško, vždyť tak staré buchty mohou způsobit i střevní komplikace.

Víte Vy vůbec, kolik už dětí s Andersenem nocovalo v knihovnách?

Nápad není náš originál - víme, že se spalo i jinde v knihovnách a školách a během noci proběhlo noční čtení pohádek. Ale kouzlo spočívá v jedinečnosti a pocitu sounáležitosti společného večera na mnoha místech naší vlasti! Nápad se zalíbil i dalším kolegyním a zásluhou Klubu dětských knihoven SKIP a sdružení Březen - měsíc internetu dostal křídla k rozletu - v roce 2001 se akce konala v cca 35 knihovnách, v následujícím roce už to byl dvojnásobek a v letošním roce nocovalo v knihovnách, školách, družinách, nemocnicích v 408 registrovaných spacích místech asi 14,5 tisíce malých i velkých spáčů. Nebylo by Noci s Andersenem bez existence KDK SKIP i zanícených a kreativních kolegyň z knihoven a škol! Za všechny spící děti (a bylo jich za šest roků hodně přes 30 tisíc) jim nepřestáváme děkovat, že každoročně obětují kus svého volného času! Při přípravách první společné NsA vznikla díky ČVUT společná elektronická konference pro účastníky nazvaná jak jinak než Andersen - postupem doby se stala spojovacím článkem knihoven, zde se předávají nápady, rady, zkušenosti - vše bez nároku na honorář či osobní slávu.

Jak vůbec zvládáte agendu spojenou s touto akcí?

Agendu spojenou s přípravami NsA zvládá za nás náš počítač - a přípravy nastávají v okamžiku, kdy končí a uzavírá se statistika předcházejícího ročního pohádkového nocování. Ještě že existují programy, které nám pomohou automaticky sčítat vše, co se kde šustne - a díky nim víme takřka vše, co pak používáme v závěrečných výstupech. A naopak tato agenda nás profesně posunuje k dalším dovednostem - naučily jsme se pracovat s tabulkami, digitálně fotit, zpracovávat informace na webové stránky. K tomu bychom se asi v "obyčejném knihovnickém životě" neodhodlaly. Není těžké zpracovat statistická data, ke zdržení dochází v momentě, kdy čekáme na údaje z knihoven a škol.

Noc s Andersenem 2006 - bude nějaké překvapení?

Překvapení se nedají plánovat ani se nemají dopředu prozrazovat - ale už teď víme, že si s malými nočními spáči elektronicky pokecá (a ráda!) spisovatelka Ivona Březinová. V tiskárně už tisknou pohledy se speciálním obrázkem ilustrátorky Lucie Seifertové a spolu s verši Arnošta Goldflama bude dárečkem všem malým i velkým spáčům. Jistě dojde i na jiné, čekáme na ně i my dvě.

Jak vypadá Vaše práce v dětském?

Naše dětské království, které se rozprostírá do čtyř světových stran, najdete těsně pod střechou nově zrekonstruované synagogy (nad námi se tyčí pouze nová kopule). Je otevřeno denně od dvanácti do osmnácti hodin, jen ve středu máme kratší provoz do 16.00 - v dopoledních hodinách se zde konají lekce informatické výchovy a literární pořady pro děti. Platí zde samozřejmě také zákony, které říkají, že k nám může vstoupit každý, kdo má rád knihy a umí s nimi zacházet, předkládá průkaz čtenáře, vrací vypůjčené knihy včas a v pořádku, nehlučí a neubližuje ostatním. V dětském království všichni rádi čtou, krásně myslí, krásně mluví a šíří jeho slávu. Mezi naše "poddané" patří cca 1.600 dětí celého okresu UH, v odpoledních hodinách fungujeme zároveň jako pomyslná pobočka družiny - děti u nás tráví volné chvíle, píší domácí úkoly, čekají na autobusové či vlakové spoje, ale HLAVNĚ si čtou a půjčují knihy. Někdy tady bývá až moc živo (denní návštěvnost je cca 100-130 dětí).

Každé pořádné království má krále a královnu. Že by Vaše mělo dvě královny?

U nás v UH jsou role zcela jinak rozděleny - královnou či králem se stávají naši nejvzornější malí čtenáři nebo čtenářky KBBB, kteří nám pomáhají v kostýmech vypůjčených ze Slováckého divadla např. při pasování prvňáčků. My staré osoby aspirujeme na zcela jinou roli - tíhneme k čarodějnicím (podoba se nezapře), v Týdnu knihoven jsme si hrály na staré kočky a nyní v předvánočním období máme zálusk na roli čertic, které by děti dokázaly i trošku postrašit a pometlem nahnat do kouta číst si knížku!

Mám-li si vybrat mezi čerticemi, čarodějnicemi nebo kočkami, hlasuji pro kočky - to jen tak na okraj. Jak vypadá Vaše spolupráce s Klubem dětských knihoven SKIP?

Domluva se členy Klubu dětských knihoven se děje převážně díky konferenci Andersen, putují zde nejen náměty na další činnost, ale také zprávičky o tom, co se kde povedlo, z čehož čerpáme nejen my v UH.

Kam chodíte na nápady?

Inspiraci k dalším akcím během roku nacházíme opravdu úplně všude - spouštěcím mechanismem může být mejlík v poště, článek v novinách nebo povídání dětí.

Na webu visí reklama na Noc s Andersenem 2006. Máte již nějaké ohlasy?

Přihlášky k příští Noci s Andersenem přicházejí od léta, v současné době evidujeme prvních 20 vlaštovek. Úplně první registrovanou knihovnou pro rok 2006 byla Knižnica v Radovljici, což je ve Slovinsku! Netrpělivě čekáme na každou další registraci, rády evidujeme veřejné i školní knihovny, školní třídy i družiny, dětské domovy i ústavy sociální péče. Těm všem i těm příštím bychom rády poděkovaly a popřály hezké sny v pátek 31. března 2006.

Víte, že bych si to rád také zkusil? Ale vzhledem k mému věku Vám raději poděkuji za tento milý rozhovor.

Váš Ladislav Kurka

Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0