BULLETIN
SKIP

3
2005

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

CO NOVÉHO

Z REGIONŮ

JIŽNÍ ČECHY HLÁSÍ

Knihovníci na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích

S posledním dnem prázdnin se zavřely brány výstaviště v Českých Budějovicích - skončila 32. výstava Země živitelka.

V rámci doprovodného programu se organizátoři výstavy stále více zaměřují na prezentaci života na venkově. Vedle předvádění nových typů zemědělských strojů a zajímavostí v živočišné výrobě, je pravidelně doprovodný program zaměřen na další důležité oblasti venkovského života.

Letos byla jedna část věnována také venkovským regionům, regionální literatuře, kronikám a knihovnám. Celý blok byl nazván Nejen chlebem živ je člověk.

Svaz knihovníků a informačních pracovníků - jako řádný člen Spolku pro obnovu venkova - zde dostal prostor k představení veřejných knihoven u nás. Knihovníci využili nabízené příležitosti a představili svou činnost ve třech rovinách.

. Trávení volného času

Členky jihočeského Klubka (Klubu dětských knihoven) pod vedením Vendulky Vyhnalové připravily na nedělní odpoledne zábavný program pro děti a jejich rodiče Odpoledne s polní žínkou Evelínkou, plné pohádkových postaviček, soutěží a kvízů - připravených Mášou Malou (MěK Jindřichův Hradec) a Jarkou Fexovou (MěKPelhřimov). Návštěvníky přilákalo dramatické ztvárnění tvorby Františka Nepila v podání dětí z Lomnice nad Lužnicí (pod taktovkou Marcely Božovské). Zaujaly i nápadité loutky vyrobené z vařeček, představené píseckými kolegyněmi - dvěma Markétami Koubcovou a Svobodovou. Že se děti i jejich doprovod dobře bavily, je vidět na přiložené fotografii. Vedle dobré zábavy zbyl i čas k namalování obrázků pro nemocné děti v Hospicu v Malejovicích.

. Prezentace zajímavých služeb a aktivit knihoven

Seminář pro samosprávu měl upozornit na činnost knihoven a jejich dosud nevyužitý potenciál. Byla připomenuta soutěž Knihovna roku. O svých zkušenostech pohovořili zástupci dvou vítězných knihoven (Sepekov - 2002 a Kostomlaty pod Milešovkou - 2004). Nové trendy a zajímavé projekty představili pracovníci Národní knihovny ČR - PhDr. Vít Richter, Mgr. Zlata Houšková a Mgr. Ladislava Zemánková. Hovořilo se o vydávání regionální literatury, o jejím šíření prostřednictvím knihoven, ale také o potřebě "kořenů" v životě a výchově ke vztahu k domovu a možnosti knihoven při realizaci těchto záměrů. Pozornost byla věnována obecním kronikám i úloze knihovníků, kteří v mnoha případech spojují obě funkce. Zajímavý projekt z grantového programu Ministerstva pro místní rozvoj pro obce mikroregionu Jindřichohradecko přiblížila Jana Hladíková (MěK Jindřichův Hradec)

. Vyjádření občanského postoje

V průběhu celé "Živitelky" probíhala sbírka pro dětský hospic v domku Petra. V rámci akce "Děti dětem" mohli návštěvníci nejen namalovat pohlednici, ale také si ji mohli zakoupit - vše ve prospěch nevyléčitelně nemocných dětí. Celkem se podařilo získat 10.000,- Kč.

Na závěr je třeba poděkovat Spolku pro obnovu venkova, který dal knihovnám prostor k prezentaci. Nemalé díky patří všem, kteří se podíleli na zdárném průběhu celé akce, především Jihočeské regionální organizaci SKIP, jehož členky po celou výstavu zajišťovaly hladký průběh sbírky pro hospic. Během trvání výstavy se vystřídaly všechny okresy.

Zvláštní poděkování si zaslouží Mgr. Milena Kodýmová, bez jejíž houževnatosti a vytrvalosti by se akce nikdy neuskutečnila, a současně také Lidmile Švíkové, která díky svým organizačním schopnostem a za pomoci celé rodiny byla "strážným andělem" našeho konání.

Daniela Wimmerová

VÝCHODNÍ ČECHY

Literární Provence

Začalo to vlastně před deseti lety, když se Věra (jasně že Škraňková) vrátila ze zájezdu do Provence nadšená a s nápadem. Průvodkyni jim totiž dělala knihovnice, takže literární Provence byla zplozena. Netrvalo to ale devět měsíců, nýbrž devět let, co se vyklubala na svět. Stálo to Věru hodně nervů a mailů než jsme 6. června 2005 vyrazili z Náchoda směr Rozvadov. Třicet sedm knihovnic a tři stateční manželé.

Savojské Alpy - Grenoble - Avignon - Chateau neuf du Pape (Michal Tučný!) - Tareascon (Daudetův Tartarin) - St. Rémy de Provence (rodiště Nostradama) - Les Baux de Provence (Daudetův mlýn) - Arles - a teď Nimes:

Moderní knihovna se nachází naproti římskému chrámu Maison Carrée a tvoří jakýsi jeho protipól Maison Art. Budovu navrhl slavný architekt sir Norman Coster a uvnitř je jen trochu přívětivější než podzemní garáže. Knihovna má asi 38 000 čtenářů a denně ji navštíví 3 až 4 tisíce návštěvníků. Knihovna má 120 pracovníků, tři pobočky a jeden bibliobus. Nejnižší plat (neodborná síla) je 1200-1500 euro. Že bychom šli do Francie zařazovat knihy do regálů. Součástí Maison Art je také galerie. Celou knihovnou nás provázel sympatický pan ředitel, který nám také sdělil, že do roku 2004 půjčovala knihovna zdarma. Dnes je poplatek 12 euro ročně, ale existuje celý systém slev, takže jen 20% čtenářů platí plnou cenu. Například čítárna se šesti sty tituly novin a časopisů je úplně zdarma.

A ještě Cannes - Nice - Monte Carlo a domů. Sbohem sladká, voňavá a krásná Provence. My se vrátíme.

Stanislava Benešová

Jičín podesáté

Bylo září a byla knihovnická dílna v pohádkovém městě Jičíně. Byla hodně rozmanitá, to vystihl i její název "Z babiččina kapsáře". Sjelo se před čtyřicet knihovnic -děckařek ze všech koutů. Užily si pěkného počasí, festivalového rojení a dostalo se jim mnoha informací. K nim patřily i ty od paní profesorky Jaroslavy Janáčkové o čtení a čtenářství v díle Boženy Němcové. O Doře, dceři slavné spisovatelky, a jejím působení v Jičíně, mnohé také nevěděly. Završení prvního dne, tvůrčí dílna s kolegyní Hankou Langrovou "O Babičce" nejen poveselila, ale také inspirovala.

Byly i jiné, vážné věci. Dokumentární film o historiku Josefu Pekařovi, který natočila Jana Tomsová, rodačka z nedalekých Markvartic. Malé sympozium o hře oslovilo ty, které se chtěly dozvědět něco na téma hra jako komunikace, hra jako kulturní fenomén.

Dojemné bylo setkání se spisovatelkou Marií Kubátovou, které pohádková královna a král předali "Řád rytíře krásného slova". Kontakty byly navázány s Petrou Braunovou, Renatou Štulcovou, Michalem Chodaničem, Květou Kuršovou, Markétou Šimkovou a Jiřím Fixlem.

Knihy se slevou byly k dostání na 4. ročníku prodejní knižní výstavy "Svět knihy dětem". Obří leporelo knihy Lucie Seifertové "Dějiny udatného národa českého a ." okouzlilo nejen knihovnice, ale i mnohého pedagoga.

Křtili jsme i knihu Jana Sobotky o čertovi Pepiášovi. Autora doprovázela V. Špidlová a všem přítomným knihovnicím, za přítomnosti nakladatele, pohádky věnovala.

Bylo i mnoho dalších drobných radostí, ale pokud nevěříte, přijeďte se za rok přesvědčit.

Lidmila Košťálová

SEVERNÍ MORAVA

Letní knihovnická škola - Opava 2005

Jednou z iniciativ oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě bylo pořádání celostátní Letní knihovnické školy, které se setkalo u knihovnické veřejnosti s velkým zájmem. Hned prvního ročníku se zúčastnilo kolem padesáti posluchačů. Letní škola byla zaměřena na aktuální problémy současné literatury, a to literatury české, slovenské, polské, židovské a světové. Vzhledem k letošnímu jubileu opavského divadla měli posluchači možnost vyslechnout také přednášku historika o dějinách divadla a současné dramatické tvorbě.

Pracovní program týdenní Letní školy byl rozdělen každý den do tří dvouhodinových přednášek. Velký zájem byl např. o Kapitoly ze současné české literatury, Bílá místa ve slovenské literatuře, Kapitoly ze světové literatury, o Současnou literaturu pro děti a mládež (české i světové), Regionální literaturu. Dějiny židovské literatury atd.

Výukový program doplňovala nabídka doprovodných akcí v předvečerních hodinách, např. prohlídka historických památek Opavy s výkladem, pocta P. Bezručovi, návštěva Památníku P. Bezruče, návštěva Arboreta v Novém Dvoře, prohlídky opavského divadla, atd. Velký zájem vzbudilo také divadelní představení jednoho herce v provedení Kamila Kouly (Malý Princ) v atriu jedné z budov Slezské univerzity.

Absolventi Letní knihovnické školy odjížděli s certifikátem o jejím absolvováním, ale především s otázkou: "O čem bude ta příští letní škola v Opavě?" To nasvědčuje tomu, že se jim zde líbilo, a to je důvod, proč takovou akci uspořádáme v příštím roce znovu.

-p-

STŘEDNÍ ČECHY

Návštěva slovenských knihoven

V posledních letech jsme se přesvědčili, že největší zájem projevují členové SKIP našeho regionu o exkurze po knihovnách a výměnu zkušeností se svými kolegy. Načerpají zde nové podněty a impulsy pro rozvoj "svých" knihoven, při cestě autobusem stihnou prodiskutovat řadu palčivých i pozitivních situací a vzájemně si poradí. Zkrátka zájezd vytváří úžasnou atmosféru uvolněnosti a vstřícnosti, ve které se, jak známo, daří vzniku nových nápadů. V uplynulých dvou letech jsme tedy uskutečnili exkurze po vybraných knihovnách okresů Praha-západ a Praha-východ. Oba zájezdy se setkaly s obrovským zájmem, proto jsme se pro letošek rozhodli podívat se i za hranice naší republiky, abychom srovnali vývoj našich knihoven se sousedy na Slovensku.

Za cíl jsme si vybrali knihovny v Žilině a v Popradu. Výběr byl uskutečněn se zřetelem na vzdálenost, ale také na zaměření a současné služby těchto knihoven. Žilinská knihovna totiž sídlí v poměrně nové budově, je knihovnou regionální a poskytuje velmi zajímavé spektrum služeb. Spolupracuje též s řadou organizací a spolků, což koresponduje i se zájmy našich knihoven. Popradská knihovna je rovněž regionální a jejím specifikem je cílená práce s mladými autory regionu.

Náplní našeho zájezdu byl i relaxační program - koupele poblíž Rájce, přímo v areálu, kde jsme přespali první noc. Po celodenní jízdě bylo plavání v příjemně vlažné vodě opravdu osvěžením. Celý následující den jsme věnovali návštěvě obou vybraných knihoven.

Žilinská knihovna (http://www.zilinska-kniznica.sk) obývá od roku 1995 prostornou budovu, která byla pro její potřeby zrekonstruována a rozšířena v nedávné době. Původně tu měl být obchodní dům. Právě velké a světlé prostory vyhovují potřebám moderní knihovny. Přízemí je určeno dospělým, cizojazyčné literatuře a rychlým informačním službám. V prvním patře sídlí čítárna, úsek odborné literatury s příruční knihovnou a studovna odborné literatury. Zde se poskytují i kopírovací služby a přístup k elektronickým databázím. Ve druhém patře je oddělení pro děti. Kromě velké půjčovny s volným výběrem knih má oddělení i samostatný prostor pro různé programy od přednášek, besed, koncertů až po divadelní představení. Místnost slouží i jako herna pro malé děti, jejichž rodiče se zatím věnují výběru literatury nebo studiu. V tomto poschodí je i multimediální a internetová studovna, kde knihovna zpřístupňuje Internet pro veřejnost. Knihovna má po městě dalších 9 poboček. Knihovníci žilinské knihovny pracují s příkladným nasazením. Knihovna registruje cca 15.600 čtenářů. V přepočteném stavu 40 úvazků (včetně poboček) najdete i projektového manažera. Na tvorbě projektů se při své práci podílejí i další 4 pracovníci. Není to náhoda, ale nutnost. Příspěvek zřizovatele na činnost je skutečně velmi nízký, a tak se knihovníci snaží vylepšovat svůj rozpočet účastí v grantových soutěžích, systematickou prací se sponzory a dalšími organizacemi. Na půdě knihovny pracuje žilinská pobočka Alliance française, najdete tu kontaktní místo Úřadu průmyslového vlastnictví, které poskytuje celou škálu odborných informací. Občané rovněž oceňují a využívají služby poradensko-informačního místa policie. Jen díky účinné spolupráci se spolky, školami a dalšími kulturními institucemi se knihovně daří pořádat velkou řadu kulturních a vzdělávacích pořadů. V celé knihovně jsme cítili ducha sounáležitosti knihovníků, dobré party zapálených lidí, kterým je jejich práce posláním. Setkali jsme se zde s opravdu srdečným a kolegiálním přijetím.

Popradská knihovna (http://www. kniznicapp.sk) je od roku 1999 samostatným právním subjektem, regionální knihovnou. V současnosti má kromě hlavního sídla 3 pobočky. Jednu z nich, ve Spišské Sobotě, jsme měli možnost navštívit. Je velmi zajímavá svým umístěním v historickém, památkově chráněném domě i svou historií. Kromě místní pobočky je též uměnovědným oddělením a artotékou. Ve svých fondech zahrnuje nejen literaturu o umění, ale i hudební nosiče, hudebniny a výtvarná díla, která absenčně půjčuje. Její specialitou je též pořádání výstav a koncertů. Bohužel, fondy uměleckovědního oddělení se již z důvodu nedostatku financí nedoplňují.

Specialitou popradské regionální knihovny je Klub začínajících autorů, který pod záštitou knihovny vznikl v červnu 1996. Podporou tvůrčí literární činnosti tak navázal na Popradský literární klub, který v letech 1982-1989 pracoval v Kulturním a společenském středisku v Popradu. Práce s dětmi a mládeží je jednou z priorit popradské knihovny. Velmi úzce spolupracuje se školami a učilišti, výchově mladých čtenářů je věnovaná systematická pozornost. I v popradské knihovně se knihovníci potýkají se zoufalým nedostatkem peněz, také zde zpracovávají ročně řadu projektů do grantových soutěží, hledají sponzory, o organizaci kulturních a vzdělávacích pořadů se dělí s partnery. Rovněž popradským knihovnicím patří vřelý dík za milé a přátelské přijetí.

Obě navštívené knihovny pracují s automatizovaným knihovnickým systémem.

Opět jsme se u slovenských kolegů přesvědčili, že knihovníci jsou specifickou odrůdou druhu homo sapiens, pracují s vysokým nasazením a láskou ke svému povolání a i z mála peněz vykouzlí hodně muziky.

Při zpáteční cestě jsme měli možnost zhodnotit a rozebrat své zážitky a shodli jsme se, že příští rok bude zájezd po knihovnách opět hlavním bodem programu středočeské organizace SKIP. Velký dík za úžasné zážitky patří jak oběma navštíveným knihovnám, tak i organizátorkám zájezdu z Husovy knihovny v Říčanech.

Naďa Čížková

PRAHA

Regionální výbor udělil titul Pražský knihovník. Získala ho pracovnice Národní knihovny Eva Macková.

Z ostatních regionů zprávy nedošly.

Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0