BULLETIN
SKIP

3
2005

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

ATLAS

SVK KLADNO PO REKONSTRUKCI

1. září 2005 otevřela Středočeská vědecká knihovna v Kladně prostory uživatelům po dokončení části rekonstrukce své hlavní budovy, v níž je umístěna většina služeb uživatelům.

V průběhu své stoleté historie se knihovna několikrát stěhovala. Památkově chráněná secesní budova (Gen. Klapálka 1641, bývalý Okresní dům postavený v letech 1909-1910 podle projektu architektů J. Maříka a K. Šidlíka) je jejím hlavním sídlem od roku 1954. V té době sdílela budovu společně s Okresní prokuraturou Kladno a Okresní geodézií a kartografií Kladno). Budova byla ovšem velmi záhy těsná pro všechny instituce, ty se postupně odstěhovaly. Na začátku 70. let byl přistavěn jednopatrový trakt do zahrady (tehdy ještě polovina byla pro kanceláře prokuratury). Dnes v této budově sídlí v 1. patře odbor doplňování a zpracování fondů, v přízemí byly vybudovány haly s kompaktními regály.

První poschodí hlavní budovy - téměř celý trakt do ulice - bylo v 60. letech osazeno kovovými regálovými konstrukcemi s galeriemi, aby byl maximálně využit prostor a výška místností. Všechny knihy byly uživatelům donášeny ze skladů, volně přístupná byla jenom příruční knihovna studovny. Regálové konstrukce s galeriemi sloužily spolehlivě až do jara tohoto roku, ale dávno neodpovídaly požadavkům knihovny 21. století, nerespektovaly její architektonickou hodnotu a nesplňovaly přísné bezpečnostní normy.

Idea a pokus o změnu a obnovení prostor vznikla před několika lety. Zřizovatelem byla akceptována a podpořena finančně - finanční dotace na tuto akci dosáhla zatím více než 8,5 mil. Kč, z toho v roce 2005 více než 5,5 mil. Kč.

Z původního zařízení budovy se nezachovalo nic: jsou pouze fotografie, z nichž je patrno, jak byly místnosti zařízeny a k jakým účelům sloužily.

K podstatnějším úpravám interiéru - se záměrem vrátit budově alespoň částečně její původní secesní charakter - se přistoupilo v posledních letech. Postupná generální oprava interiéru byla započata v roce 2003 (skladové prostory - trakt přístavby, sociální zázemí pro uživatele), pokračovala v roce 2004 (skladové prostory s kompaktními regály, nákladní výtah). Nejrozsáhlejší oprava se uskutečnila až letos - byly provedeny úpravy prostor pro uživatele v 1. patře a v přízemí byl vybudován bezbariérový vstup přes zahradu. Je to poprvé, kdy je budova bezbariérově přístupná, dosud uživatelé využívali jen hudební oddělení ve vedlejší budově, v níž je pro ně zřízeno mj. internetové místo.

Služby uživatelům jsou umístěny i nadále v 1. patře, které je uživatelům otevřeno celé. Místnosti - do jara skladové - jsou nyní halami pro uživatele s jedním společným vchodem do půjčovny, informačních služeb a studovny. Bylo zbouráno několik (nenosných) příček, čímž byly místnosti zvětšeny a dnes působí dojmem rozlehlých sálů. V krajním z nich je umístěn volný výběr (cca 8.000 svazků novinek nakoupených za posledního půl roku, které budou trvale obměňovány) a koutek pro děti - i do odborné knihovny přichází řada čtenářů s dětmi.

I když týden od otevření je krátká doba na hodnocení nebo soudy, je zřejmé, že koutek oceňují rodiče, děti a byli jsme za něj chváleni i zřizovatelem. Volný výběr zatím není využívaný tolik, kolik jsme předpokládali a je pro návštěvníky zatím spíše překvapením. Mnozí uživatelé si zvykli knihy vyhledávat z online katalogu internetem a do knihovny přicházet cíleně pro již připravené knihy. Pracovníci služeb ze zájmem pozorují reakci uživatelů při jejich první návštěvě - ti jsou mnohdy skutečně doslova ohromeni zrekonstruovanými prostorami a jejich rozlehlostí. Záchranným bodem pro ně jsou stojany a stoly s PC, to znají, od nich se potom pomalu posunují dál. Zhruba čtvrtina uživatelů vyjádří různými slovy obdiv a pochvalu. Překvapením, které nepřijímají všichni s pochopením, je šatna a povinnost odkládat svrchní oděv - zatím nebylo třeba vzhledem k téměř tropickému počasí - a tašky. Trpělivě služba v šatně (v prvních dnech posílená i o pracovníky managementu) vysvětluje nutnost odložení tašek vzhledem k podstatně většímu volnému přístupu k dokumentům. Ale to je asi problém, se kterým se setkaly všechny knihovny.

Autorem architektonického návrhu vracející interiér budovy - pokud možno - do její původní podoby - je ing. arch. Jan Červený, uživatel knihovny. Jistě ho nenapadlo, když jako student architektury odevzdával pro regionální fond knihovny svoji ročníkovou práci "Budova Státní vědecké knihovny v Kladně", že téma této budovy pro něho nekončí. Mně osobně (jako bývalému správci regionálního fondu) utkvěla jeho práce v paměti zejména pro větu "budova svojí bizarností nepatří do středoevropského kontextu". (Dosud mně pan architekt nevysvětlil, do jakého kontextu patří, pozn. JB.) Naše oslovení přijal a budovou se zabýval znovu a velmi důkladně. Vybavení jím projektovaného interiéru bylo navrženo jeho spolupracovnicí Martou Lukešovou. Vše odsouhlaseno památkáři z Národního památkového ústavu. Architekt přijal naši koncepci, že v přízemí bude umístěna místnost s pulty registrace uživatelů, návratu dokumentů (v přízemí všechny sklady), internet pro uživatele a občerstvení. Uživatelé odcházejí do půjčovny pro dokumenty, které si zde vybírají buď pomocí online katalogu (13 PC, po vyhledání jsou vytištěny žádanky ve skladech a vybrané knihovní jednotky výtahem dopravovány nahoru) nebo z volného výběru. Před odchodem jsou výpůjčky evidovány u pultu výdeje. Nově je instalována elektronická brána.

Horní chodba byla zbavena dřevěných skříňových konstrukcí s šatními skřínkami pro návštěvníky studovny i prosklených galerijních vitrín. Tím vynikla její prostornost a elegantní jednoduchost a je v ní umístěn odpočinkový kout s "kanapem", které svým tvarem kopíruje oblost secesního zábradlí. Architektonickým doplňkem je "výklad" - částečně prosklená stěna mezi chodbou a vstupní místností půjčovny, která navozuje a podtrhává "otevřenost" celého prostoru. Prosklená stěna je první částí - zatím budoucích - skleněných válcových vitrín umístěných po celé délce chodby.

Důkladnou rekonstrukcí prošly všechny dřevěné části: obnoveny byly téměř všude parkety (zhruba čtvrtina zůstala zachována). Noblesu interiéru výrazně podtrhla rekonstrukce všech původních secesních dveří i obnova původních klik (nové byly odlity podle jediné zachované). Skutečně excelentní práci odvedla restaurátorská dílna Steinhauser S + V z Unhoště u Kladna. Nábytek dle návrhu designérky Marty Lukešové byl vyroben a instalován firmou ALAX, spol. s r.o. Štěchovice, která má zkušenosti s vybavováním knihoven: u některých z nich jsme hledali inspiraci (např. pobočka Městské knihovny v Praze na Smíchově). Samozřejmostí bylo rozšíření a obnova sítí (elektro, PC, EZS, EPS) a instalace osvětlovacích těles navozujících secesní dojem, což nebylo jednoduché.

8. září se uskutečnilo slavnostní otevření, kterého se zúčastnil zřizovatel Středočeský kraj osobou hejtmana Petra Bendla a radní pro kulturu Jiřiny Pospíšilové. Známým problémem Středočeského kraje je skutečnost, že je to kraj s více než 1,1 miliónu obyvatel a 900 obcemi, ale bez krajského města. Krajské instituce nejsou soustředěny v jednom městě jako v jiných krajích, některé jsou dokonce umístěny mimo území kraje (v Praze). Středočeská vědecká knihovna v Kladně je knihovnou krajskou od roku 1960 a je knihovnou právě pro těchto 1,1 mil. obyvatel Středočeského kraje, i když nejvíce registrovaných uživatelů je z Kladna. Jedním z nich je i primátor města Kladna Dan Jiránek, který se slavnosti rovněž zúčastnil a ocenil knihovnu i jako její dlouholetý pravidelný uživatel.

A jak dál: ukončena byla 1. část rekonstrukce. Věříme, že další část rekonstrukcí (přízemní místnosti pro uživatele, část studovny, chodby) bude pokračovat (a bude možná i ukončena) již v roce následujícím.

Jiřina Bínová Kádnerová, ředitelka SVK Kladno

Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0