BULLETIN
SKIP

2
2005

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Novela autorského zákona podruhé

Ze společného stanoviska Ústřední knihovnické rady, Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR, Sdružení knihoven ČR, Asociace knihoven vysokých škol ČR, Národní knihovny ČR, Moravské zemské knihovny a krajských knihoven k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb.

Činnosti knihoven (ale také archivů, muzeí, galerií, školských a vzdělávacích zařízení) se týká především § 37 (Knihovní licence); dále pak § 16 (Půjčování), § 30 (Volná užití) a § 30a (Rozmnožování na papír nebo na podobný podklad), §96 (Práva kolektivně spravovaná), § 101 (Kolektivní a hromadné smlouvy) a Sazebník odměn uvedený v příloze.

Výjimky z výlučného práva autorů, uvedené pro knihovny v § 37 (Knihovní licence), nepovažujeme za dostatečné. Předkladatel novely sice operuje směrnicemi Evropské unie, pomíjí však do značné míry skutečnost, že výjimky z omezení výlučného práva autorů, které směrnice výslovně připouštějí, jsou evropskými státy v souladu s jejich kulturně politickými cíli využívány podstatně šířeji nad rámec předkládané novely. Pokud Česká republika proklamuje podporu vzdělávání a svobodnému šíření informací a jejím cílem je vzdělanostní společnost, měla by vedle práv autorů mít na zřeteli také práva uživatelů autorských děl a hledat mezi nimi rovnoprávné, vyvážené postavení. To se předkladatelům novely v § 37 zejména z následujících důvodů prozatím nepodařilo. V textu uvádíme zásadní připomínky, které se dotýkají omezení činnosti knihoven, archivů, muzeí, galerií, školských a vzdělávacích zařízení.

1. Směrnice rady 92/100/EEC o právu na pronájem a půjčování v preambuli (recital "13") výslovně uvádí, že z pojmu "půjčování" je nutno vyloučit "poskytnutí za účelem seznámení s obsahem na místě samém" ("making available for on-the-spot reference use"). Naopak předkládaná novela zavádí nový pojem "půjčování na místě samém" a tento způsob půjčování připouští pouze pro tiskové rozmnoženiny a u audiovizuálních děl v případě akreditované instituce, kterou je v ČR výhradně Národní filmový archiv. Z uvedeného vyplývá, že na "půjčování na místě samém" u zvukových a zvukově obrazových záznamů i počítačových programů budou muset knihovny uzavřít licenci a hradit odměnu za užití.

Navrhujeme řešit stanovením zákonné licence, viz podrobněji následující body.

2. Podle předkládané novely nebude bez uzavřené licenční smlouvy s autorem možné zpřístupňování (ani prezenční, tj. na místě samém) textových ani obrazových (statických) digitálních dokumentů na hmotném nosiči (např. CD, disketa apod.). Tímto způsobem jsou přitom stále častěji vydávány vědecké publikace, sborníky z konferencí, studijní pomůcky apod. Přitom evropské právo takový, ve světovém měřítku nově zaváděný, pojem vůbec nezná.

Navrhujeme řešit stanovením zákonné licence pro půjčování děl zaznamenaných v digitální podobě na hmotném nosiči.

3. Bez uzavřené smlouvy s autorem nebude podle novely možné ani prezenční zpřístupňování publikací, které obsahují jakýkoli počítačový program. Novela tak vylučuje z půjčování nejen (a správně) počítačové programy jako vlastní předmět užití, ale i digitální textové dokumenty, pokud obsahují program "pro čtení"; stejně jako zvukové a audiovizuální dokumenty i jiné výukové programy.

Navrhujeme řešit stanovením zákonné licence pro půjčování počítačových programů, které nejsou podstatným předmětem půjčování, viz analogicky úprava pronájmu počítačových programů § 66, odst. 3.

4. Ani prezenčně nebude možné půjčovat zvukové ani audiovizuální záznamy na hmotných nosičích (včetně analogových), pokud nebude uzavřena licenční smlouva s autorem. Zatímco půjčování zvukových záznamů je v současné době upraveno hromadnou licenční smlouvou, snaha knihoven uzavřít obdobnou smlouvu také pro oblast audiovize ztroskotala na nezájmu (odmítání) druhé smluvní strany. A tento nezájem novela v plném rozsahu připouští, ačkoli evropské a mezinárodní právo zakotvení zákonné licence umožňují. Ke stávající smluvní licenci na půjčování zvukových dokumentů je ještě třeba podotknout, že ta se týká výhradně knihoven evidovaných podle knihovního zákona a nezahrnuje půjčování těchto dokumentů v archivech, muzeích, školách i vzdělávacích zařízení. Navržená úprava kolektivní a hromadné správy pro půjčování zvukových a zvukově obrazových záznamů omezuje možnost uzavřít hromadou smlouvu pouze ve vztahu k nositelům práv zastupovaných kolektivním správcem. Z toho vyplývá, že případná hromadná smlouva by pokrývala pouze omezenou část dokumentů shromažďovaných v knihovnách.

Navrhujeme řešit stanovením zákonné licence pro půjčování zvukových a zvukově obrazových záznamů. Základní principy a omezení licence jsou převzaty z "Kolektivní licenční smlouvu o půjčování zvukových záznamů zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky", která byla uzavřena mezi Národní knihovnou, Intergramem, OSA a Dilia 2.1.2004.

5. Novela neřeší zpřístupňování disertačních a jiných vysokoškolských kvalifikačních prací.

Navrhujeme řešit stanovením licence na "půjčování na místě samém" s tím, že autor má možnost půjčování zakázat.

6. Novela neřeší v dostatečné míře problematiku knihovní služby elektronického dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování děl on demand [viz § 101, odst. 9 písm. f].

Navrhujeme rozšíření možností pro uzavření hromadné smlouvy nebo zahrnout tento způsob užití do práv povinně kolektivně spravovaných.

7. Novela pomíjí výklad Směrnice 92/100/EEC, podle které půjčování nezahrnuje vzájemné poskytování předmětů práv mezi veřejně přístupnými zařízeními (například půjčování mezi knihovnami v rámci meziknihovních výpůjčních služeb).

Navrhujeme převzít výklad citované Směrnice do důvodové zprávy návrhu novely.

8. Poplatek za kopírování se zvyšuje z 0,10 na 0,30 Kč z každé kopie a současně se pravděpodobný počet kopií pořizovaných v knihovnách, archivech, muzeích, školách a vzdělávacích zařízeních stanovuje na 80 %, což je pro většinu těchto zařízení procento nepravděpodobně vysoké. Zejména menší knihovny se budou snažit přesunout kopírovací služby jinam - např. do kanceláře obecního úřadu, kde je pravděpodobný počet kopií stanoven na 10 %. Takové změny pocítí jako negativní každý uživatel. Zvýšení poplatku o 200%, stejně jako stanovení pravděpodobného počtu kopií na 80% považujeme za nedůvodné.

Navrhujeme zvýšit poplatek z 0,10 Kč na 0,20 Kč z každé černobílé kopie a snížit počet pravděpodobných kopií v knihovnách z navrhovaných 80 % na 60 %.

Předseda Ústřední knihovnické rady a předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR PhDr. Vít Richter, předseda Sdružení knihoven ČR a ředitel Moravské zemské knihovny Doc. PhDr. Jaromír Kubíček, předsedkyně výkonného výboru Asociace knihoven vysokých škol ČR PhDr. Barbora Ramajzlová, ředitel Národní knihovny ČR Mgr. Vlastimil Ježek a dále ředitelé krajských knihoven

Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0