BULLETIN
SKIP

4
2003

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Knižní veletrhy a trhy

1. část

Když se dnes řekne knižní trh, vášnivý čtenář zajásá, nakladatel, knihovník, knihkupec nebo spisovatel dostane lehce nepříjemné mrazení. Zatímco čtenář má poměrně jednoduchou volbu totiž buď jít nebo nejít se podívat na vybraný knižní trh, profesionál už ví, jak náročné je se optimálně a alespoň trochu poutavě připravit na roli vystavovatele.

Jelikož žijeme a pohybujeme se v computerové době, době digitální a virtuální reality, v čase satelitních přenosů informací a hlavně v době všude převažující audiovizualizace nad psaným slovem, nezbývá profesionálům z oblasti knižní kultury než sledovat vývojový trend a předvádět kromě tištěných knih a papírových letáků digitální multimediální verze odborné literatury ale i beletrie, fulltextové slovníky a encyklopedie na PC a CD discích a na internetu. Knihovníci musejí představit alespoň elektronicky bezvadně fungující výpůjční modul, jinak budou sedět ve svých stáncích bez naděje na početnější návštěvu.

V neposlední řadě je často nutné, aby se nakladatelé a knihovníci zmocnili živých spisovatelů a pokusili se je představit návštěvníkům trhů na autogramiádách a autorských čteních. To jsou ovšem jen vybrané fígle, které je dnes nutno sypat při takovýchto akcích z rukávu.

Pojďme ale ke konkrétní atmosféře vybraných veletrhů: předně je nutné si uvědomit, že velké knižní trhy jsou rozsety po celém světě a naleznete je v každém větším (hlavním) městě toho kterého regionu. Často se vyskytují virtuální dvojčata skutečných trhů, tzv. elektronické veletrhy na internetu, takže dnešní milovník knih může klidně sledovat hlavní dění a literární události na skutečném trhu ze svého PC přímo doma nebo z pracoviště.

Začneme-li největším a také jedním z nejstarších evropských knižních trhů, frankfurtským veletrhem, rozhodně nezačneme nejsnadněji. V mírném šoku z jeho rozlehlosti a z jeho neuvěřitelně bohaté nabídky není jen odborná veřejnost ale i sám návštěvník - čtenář. Zvládnout totiž všechny "atrakce" se nedá ani během tří čtyř dnů, a pokud by se o to někdo pokusil, rovnalo by se to šílenství.

Proto je trh rozdělen do regionálních, tématických nebo odborných a speciálních sekcí a podsekcí. Pověstná důsledná německá informační a orientační přesnost pak navede návštěvníka přímo k cíli dle jeho zaměření. Naši nakladatele soustředí knižní produkci na Národním stánku České republiky, kde se o veškerou propagaci kultury ČR stará příslušný odbor Ministerstva kultury ČR a profesionální tým vystavovatelské firmy Svět knihy s.r.o. Čeští nakladatelé zajíždějí na tento podzimní světový trh nikoli za místním komerčním úspěchem, ale především pro vybudování dalších obchodně právních kontaktů v oblasti autorských a překladatelských práv světově známých autorů, které pak hodlají přeložit a vydat je v českém jazyce pro české čtenáře.

Národní knihovny nebo velké nadnárodní knihovnické korporace, asociace a spolky z evropských zemí a zemí jiných kontinentů zde představují vlastní elektronické on-line databáze a katalogy, historické knižní poklady vydávané jako výpravné reprodukce původních děl nebo zpracované digitálně, předvádějí knihovnické moduly, informační brány a portály a virtuální uživatelské prostředí pro čtenáře z celého světa Vystavovatele i návštěvníci se zde bez dobré angličtiny nebo němčiny neobejdou.
Pokud např. vstoupíte do haly č. 4.O, uvidíte počítač vedle počítače... ale raději nepokračujeme. Pro hlubší zájemce o tento veletrh lze doporučit adresu na internetu: http://www.buchmesse.de/de/portal.html, nebo http://www.buchmesse.de/en/portal.html,
http://www.buchmesse.de/en/index.php? content=/en/unternehmem/newsletter/tlp.html

V německé oblasti se setkáme ještě s jedním opravdu velkým knižním trhem. Je typickým jarním veletrhem. Na rozdíl od frankfurtského, je tento veletrh důraznější a cílenější jak obchodně tak regionálně. Zde se už více prosazuje přímý prodej knih a elektronických produktů kontraktačním způsobem a ve velkém množství. Trh se velmi úspěšně snaží o tvorbu tzv. západovýchodního mostu přes kulturní Evropu. Oba veletrhy mají již více než 12 let podobnou snahu: Fokusem každého ročníku bývají země postkomunistického evropského nebo asijského regionu (například letos se Frankfurt zaměřil na Rusko, čestným hostem roku 2004 bude Liga arabských států a 2005 Korea).

Lipský veletrh se odlišuje od frankfurtského také tím, že je zde více autorských čtení, literárních matinée, setkání s autory na autogramiádách a to ze všech jen trochu literárně zajímavých zemí (čeští spisovatelé a nakladatelé zde hrají již několik let významnou roli a odnášejí si odsud významná ocenění). Navíc si asi málokdo nechá ujít autogramiády světoznámých autorů, jakými jsou např. Günter Grass nebo Amos OZ.

Lipský veletrh má oproti frankfurtskému ještě jednu malou výhodu. Koná se v novém architektonicky překrásném výstavním areálu (středem je tzv. Glass Halle). Frankfurtské haly spíše připomínají rozlehlou Továrnu na absolutno. Opět Vás, zainteresovanější, zveme do světa virtuálního. Na následujících adresách najdete podrobnější informace o tomto zajímavém trhu:
http://www.leipziger-buchmesse.de/ nebo http://www.leipziger-messe.de/LeMMon/ buch_web_eng.nsf/pages/buch-eng?OpenDocument
V roce 2004 se koná lipský veletrh od 25. do 28. 3.

Protože je stále méně místa, na naší cestě po zahraničních veletrzích se otočíme rychle jiným směrem a krátce se zmíníme o velkém knižním trhu v britské oblasti. Samozřejmě ho budeme hledat v Londýně. Informace o místě konání a o akcích opět najdete ve virtuálním světě na těchto adresách: http://www.lbf-virtual.com/
http://www.lbf-virtual.com/page.cfm
http://www.lbf-virtual.com/page.cfm? HyperLink=http://www.lbf-virtual.com/files/ floorplan_LBF_04_IRC_311003.pdf

Zapomenout nesmíme ani na pařížský Salon du Livre. Pro zájemce uvádíme alespoň adresu: www.salondulivreparis.com
Těmto dvěma dalším významným veletrhům se budeme věnovat v některém z příštích čísel Bulletinu SKIP.

Naši zahraniční cestu ukončíme v tomto výběrovém přehledu u našich přátel na Slovensku. Bratislavský knižní veletrh je největším a také jediným mezinárodním knižním veletrhem na Slovensku, který má své specifikum vyplývající už z jeho názvu: Bibliotéka a pedagogika. Je členěn tematicky na dvě části. Jedna část je věnována nakladatelům, knihkupcům a to i zahraničním, především rakouským a maďarským (letošního trhu se účastnila dokonce i Čína) a slovenským knihovnám a vědeckým informačním střediskům (Asociácia slovenských knižníc měla vlastní stánek).

Druhá část výstavy je již tradičně věnována pedagogice, kterou využívají především slovenské univerzity, Slovenská akademie věd, různá pedagogická a výuková sdružení. Velikostí a rozsahem ale nekonkuruje největším evropským veletrhům a ani to do budoucna není jeho záměrem. Členění na dvě části může rozhodně být inspirativní i pro jiné veletrhy, např. pro český veletrh Svět knihy. Uvádíme následující adresu:
http://www.incheba.sk/index.cfm?Module=Exhibitions& Page=ExhibitionInvitation&ExhibitionID=49

Zeptáte-li se dnes profesionálního pracovníka propagačního oddělení v českém nakladatelství nebo v knihovně, na který knižní trh nebo knihovnickou akci se chystá, určitě poněkud zoufale zakroutí hlavou a pravděpodobně Vám odpoví: jestli máte dost času a chcete, aby mě rozbolela hlava, můžeme si o tom popovídat. ... pokračování příště.

Ivo Mirošovský

Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0