BULLETINStránky se neaktualizují, živá verze viz http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bulletin.htm |
3
|
||
Aktuální číslo | Archiv | Obsah |
Elektronická verze |
CO NOVÉHO VE SKIP?V REGIONECH SEVERNÍ MORAVA Grant regionální pobočky SKIP Severní Morava V letošním roce se výbor regionální pobočky SKIP 10 rozhodl, že vyhlásí a finančně podpoří kulturní akce pořádané svými členskými knihovnami, které budou výrazným přínosem pro ostatní knihovny našeho regionu. Finanční částku 5.000,- Kč získala letos Knihovna Petra Bezruče v Opavě na uspořádání besedy s výtvarníkem Karolem Krčmárem, autorem knihy Kouzelný svět kirigami pro knihovníky severomoravského regionu. Besedy se zúčastnili pracovníci dětských oddělení a získali spoustu nápadů pro organizování výtvarných dílen ve svých knihovnách. V příštím roce regionální pobočka SKIP severní Morava tento grant opět vyhlásí. Spolupráce se Slezskou univerzitou v Opavě Regionální výbor SKIP ve spolupráci s Ústavem bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě uspořádal pro své členy VZDĚLÁVACÍ DEN. Na půdě univerzity měli možnost knihovníci z knihoven severní Moravy a Slezska vyslechnout přednášky vedoucí oddělení knihovnictví PhDr. Beáty Sedláčkové, Ph.D. "Měřítka informační společnosti" a PhDr. Milana Sobotíka "Úloha informační etiky v informační společnosti". Akce se setkala s příznivým ohlasem zúčastněných a uskuteční se v příštím roce znovu. Jana Galášová STŘEDNÍ ČECHY Ve dnech 23. až 25. května 2003 se sešly pracovnice dětských knihoven Středočeského kraje na dvoudenním setkání. V pátek od 10 hodin v Městské knihovně v Poděbradech začalo naše setkání besedou se zástupci Albatrosu, Amuletu a Egmontu. Pozvání přijali všichni zástupci bez váhání a s radostí přijeli mezi knihovnice, aby čerpali zkušenosti a poznatky "z terénu". Tato beseda - vlastně konkurentů - byla velmi zajímavá a živá. Hovořilo se o problému vhodných knih, zejména pro chlapce, zda děti čtou nebo nečtou a co udělat, aby do knihoven přicházelo víc dětí a čím je zaujmout. V tomto duchu se neslo i odpolední povídání ve školní knihovně ZŠ T.G.M. v Poděbradech. Knihovnice Mgr. Francová se dětem věnuje maximálně a do učebních osnov již pro 3. a 4. třídy je zařazena povinná návštěva knihovny, seznámení s edičními plány jednotlivých nakladatelství, vyhledání stránek na Internetu a práce s nabídkou různých soutěží, her, edičního plánu atd. Po celodenním získávání informací a pracovním zápalu byly knihovnice odměněny příjemnou projížďkou po Labi na soutok s Cidlinou a zpět. Večer při společné večeři se však už zase "pracovalo". V sobotu jsme se všechny zúčastnily setkání Klubu čtenářů Bohumila Hrabala, které se konalo v Kersku, v dopoledních hodinách jsme absolvovaly pochod Kerskem a odpoledne byl připraven program věnovaný dílu Postřižiny. Během setkání se nám opět podařilo získat mnoho cenných informací a zkušeností v oblasti práce s dětmi. Navázaly jsme některé nové kontakty a podívaly se jak to "dělají" jinde. Helena Liptáková KARLOVY VARY Karlovaráci na Šumavě Mám 50% chodské krve a i to rozhodlo o tom, že se konečně zúčastním Literární Šumavy, která se konala na Chodsku. Organizátorem tohoto setkáni byl plzeňský SKIP. Vypátrat kořeny mého rodu na Chodsku se mi sice nepodařilo, ale seznámila jsem se s báječnými lidmi - ať už to byl profesor Erazim Kohák s manželkou Dorothy, docent Viktor Viktora, starosta Domažlic Jan Látka a samozřejmě čtyřicet knihovnic z Plzeňského, Českobudějovického a Karlovarského kraje. Společně jsme navštívili Galerii bratří Špillarů, Muzeum Chodska, Chodský hrad, Muzeum J. Š. Baara, prošli se k jeho soše a ke Glorietu Klobouk. Nevynechali jsme ani malířskou dílnu s chodskou keramikou, prohlídku Klenčí pod Čerchovem a energii jsme načerpali při večerním vystoupení Postřekovského souboru v tradičních krojích. Program byl skutečně pestrý a plný informací. Odpolední a večerní hodiny jsme nestrávili, jak by se mohlo zdát, nákupy a posedáváním v restauracích, ale čas naopak vyplnila debata s Erazimem Kohákem a jeho báječné večerníčky na dobrou noc. Neméně zajímavé bylo vyprávění docenta Viktora Viktory o životech osobností Chodska, na které se již zapomíná. Není divu, že při přejíždění autobusem z místa na místo nás bolelo za krkem z neustálého otáčení hlavou, aby nám nic neuniklo, a že jsme snad všechny zaregistrovaly několikero odstínů uklidňující zeleně všude kolem nás. Ty nám nabízela právě se probouzející příroda. Únava z přepestrého programu a vedra nás ale vůbec neodradily od společného slibu, že pokud to jen trochu půjde, sejdeme se na Literární Šumavě 2004, o které již nyní mají představu její organizátorky - knihovnice Jihočešky. Nová Role a SKIP pro děti Stalo se již tradicí, že vedoucí knihovny v Nové Roli Ladislava Němčičová organizuje pro děti výlety za krásami a historií České republiky. Novinkou v letošním roce byla spolupráce se členkami SKIPu při Krajské knihovně v Karlových Varech. Tato organizace vznikla koncem loňského roku. Děti z Karlovarska a Sokolovska ve věku od 8 do 15 let si tak během tří dnů splnily bobříka odvahy při noční bouřce v chatičkách v obci Míreč u Blatné. Našli jsme zde bezpečné útočiště přesto, že byl kemp ještě minulý rok zaplaven. Za únavných veder si školáci před prázdninami otestovali svoji fyzickou kondici - ušli 7 km po naučné stezce až na hrad Kašperk. Na vlastní oči mohli vidět místa, o kterých se učili nebo budou učit v příštím školním roce. V Miroticích to byl například rodný dům Mikoláše Alše, zámky v Hluboké a Blatné a nakonec strašidelné katakomby v Klatovech. S nadšením také uvítali rozchod po ZOO Ohrada a pak je čekal závěrečný pochod k Čertovu jezeru. Jednalo se o naší první spolupráci s organizací SKIP a až na výkyvy počasí proběhlo vše výborně. Přestože byl program skutečně náročný - jak fyzicky, tak psychicky - děti i dospělí jej zvládli na výbornou. Na zpáteční cestě už děti neměly sílu ani zpívat a některé usnuly. Sbíráme zkušenosti První samostatnou akcí SKIP při Krajské knihovně v Karlových Varech byl zájezd do Ústí nad Labem a Liberce - konkrétně do zdejších knihoven. Kratičkým vybočením z pracovních návštěv byla pouze vycházka k čedičovému útvaru Panská skála v Kamenickém Šenově, který je chráněnou přírodní památkou. Co se týká knihoven, každá je charakteristická něčím jiným. Lidová část Ústecké knihovny se nachází ve vile s nádhernými interiéry, které zaujaly na první pohled nejen nás, ale jistě lákají k častým návštěvám i ústecké čtenáře. Velmi jsme ocenili odborný výklad a milou pozornost kolegyně Aleny Kysilkové. Přestože jsme do Liberce dorazili v pátek, v pozdních odpoledních hodinách, byli jsme srdečně přivítání kolegyní Hanou Opatrnou, která se nám věnovala po celou dobu naší návštěvy. Liberecká knihovna je novostavba, a protože i nás čeká budování nové knihovny, rádi jsme se nechali inspirovat. Účastníci našeho studijního zájezdu byli spokojeni. Pomalu se chystáme na další akci, která proběhne tentokrát v úzké spolupráci s kolegyněmi z Chebska, při které chceme využít jejich zkušeností v pořádání studijních zájezdů. Jana Drahozalová JIŽNÍ ČECHY HLÁSÍ Naučná stezka týmu Již pátý seminář s praktickým nácvikem komunikačních dovedností pro pracovníky veřejných knihoven proběhl za podpory Ministerstva kultury ČR ve dnech 22. - 26. června 2003 v Jindřichově Hradci. Seminář vedl osvědčený lektor PhDr. Vladimír Jelen z Tábora. Někteří účastníci semináře se s ním setkali již po několikáté a tak bylo možné navázat na předchozí zkušenosti. Vzhledem k povaze tématu byl počet účastníků omezen. Velký důraz byl kladen na aktivní zapojení účastníků, prakticky byly procvičovány modelové situace a hledalo se co možno nejlepší konstruktivní řešení konkrétních problémů. Seminář byl kombinací outdoorových aktivit s podrobnou zpětnou vazbou a následným upevňováním dovedností práce v týmu. Účastníci získali informace o vedení týmu, rozvoji a vývoji řešení problémů a rozhodování v týmu. Učili se zvládat konflikty, které nutně ve skupinách vznikají. Doplňkem semináře byla prohlídka Městské knihovny v Jindřichově Hradci, procházka po pamětihodnostech města a návštěva divadelního představení (V. Vančura: Rozmarné léto). Průběh semináře opět dokázal důležitost vzdělávání v oblasti komunikačních dovedností pro knihovníky. Tato oblast je stále ještě v našem oboru dost opomíjena. Daniela Wimmerová ZÁPADNÍ ČECHY - PLZEŇ Zkušenosti plzeňské regionální organizace SKIP se vzděláváním Plzeňská regionální organizace SKIPu připravuje každoročně několik vzdělávacích akcí pro své kolegy - pracovníky knihoven. Má v této činnosti již bohaté zkušenosti a je poměrně zajímavé sledovat, jak se vyvíjel zájem o určitá témata vzdělávání. Vše začalo asi v polovině 90. let, kdy i do menších knihoven začala pronikat výpočetní technika a většina pracovníků / pracovnic knihoven byla postavena před skutečnost se s ní nějak vypořádat. V té době - tehdy ještě západočeská - regionální organizace SKIPu ve spolupráci s plzeňskými vysokými školami uspořádala řadu školení zaměřených na práci s počítačem, textovými editory a hlavně na práci s Internetem. Jen např. v roce 1999 to bylo celkem 6 seminářů, které se setkaly s obrovským zájmem knihovníků. Zkušenosti z těchto školení posloužily jako východisko při dalším plánování systému vzdělávání pracovníků knihoven ČR, které vyústilo mj. v založení vzdělávacích center v regionech a organizaci kurzů ECDL. Regionální organizace se snažila při přípravě školení reagovat vždy na zájmy svých členů. Tak i v době, kdy k nám vtrhlo AACR2, uspořádala taktéž ve spolupráci se Západočeskou univerzitou přednášku i týdenní školení. Souběžně s neutuchajícím zájmem o počítače a Internet je možné sledovat další tři linie poptávky po vzdělávání. Všechny tři směry organizátoři zaštítili v roce 2000 společným názvem "Přes vzdělaného knihovníka ke vzdělanému čtenáři" a připravili každoročně několik akcí, jejichž příklady jsou uvedeny níže. První skupinou jsou semináře a workshopy zaměřené na oblast psychologie, asertivního jednání a práce se čtenářem. Tak proběhla například přednáška Mimoverbální komunikace (1999), Práce s handicapovaným čtenářem (2000), Mluvit žádný problém (2001). V posledních letech se zájem obrací i na vzhled knihovníka, či spíše knihovnice, o čemž svědčí i úspěšnost 3 přednášek na téma Jaká budu, když budu chtít. Druhou oblastí zájmu jsou přednášky o nejnovější české i světové literatuře a také o novinkách v českém pravopisu - například Současná česká literatura (4 přednášky - 1999), Novinky v pravopisu a tvarosloví (2001), Současná dětská světová literatura (2001). V souvislosti se změnami právních předpisů na přelomu století projevili především vedoucí pracovníci knihoven zájem o třetí "balíček" - přednášky z oblasti práva - například Základní právní rady (2002), Problematika pracovně - právních vztahů zaměstnanců a zaměstnavatelů (2002) a Osobní data a jejich ochrana v pracovním procesu (2002). Vedle toho je třeba uvést, že další možnost vzdělávání mají účastníci pravidelných vícedenních akcí - každá Literární Šumava nebo Knihovnický víkend obsahuje vždy řadu dalších přednášek i besed zaměřených na navštívený region např. Literární Františkovy Lázně, Keltské vlivy v české literatuře, Šumava dříve a nyní, Židovská literatura a její památky na Šumavě, Literatura německy mluvících autorů žijících do konce 2. sv. války na Šumavě, Literární osobnosti Přešticka Všechna školení, přednášky i besedy se organizace snaží zajistit především kvalitními lektory. Kromě vstřícných kolegů z knihovnického světa jsou to hlavně vysokoškolští učitelé a další odborníci z řad psychologů, právníků, kulturních pracovníků. Jak zhodnotit dosavadní vývoj?
A jaké konkrétní akce připravuje plzeňská regionální organizace v nebližší době? Nabídka reaguje na poptávku a proto ještě letos to budou přednášky na téma Komunikační metody, řešení konfliktních situací i přednáška zaměřená na přípravu grantů. A jaké náměty připraví na příští rok? Nechme se překvapit! Miloslava Faitová, Jana Hájková |
|||
Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0 |
SKIP |