BULLETIN
SKIP

Stránky se neaktualizují, živá verze viz http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bulletin.htm

2
2003

Aktuální číslo Archiv Obsah

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

V REGIONECH

SEVERNÍ MORAVA

Helfštýn patřil rytířům Řádu krásného slova Děti v rytířské výstroji z knihoven z celé severní Moravy se sjely na středověký Helfštýn. Právě tady se totiž konala akce nazvaná Rytíři na hradě.

"Asi před třemi lety se poprvé uskutečnilo na Pražském hradě setkání dětí z knihoven z celé republiky. V rámci projektu "Kde končí svět" se tu pod záštitou Dagmar Havlové setkali vítězové literárních a výtvarných soutěží a nejlepší čtenáři, kteří byli pasování na Rytíře krásného slova. Bylo nám líto, že do Prahy se sjelo vždy jen několik málo dětí, a přitom v knihovnách máme spoustu šikovných čtenářů. Proto jsme se rozhodli, že podobné setkání, ale v jiném duchu, uspořádáme na Helfštýně," vysvětluje knihovnice z Havířova Dana Kochová, v jejíž hlavě se zrodila myšlenka na moravské rytířské setkání. Na Helfštýně se utkaly rytířské družiny z třinácti knihoven z Olomouckého a Moravskoslezského kraje. "Přesně sto sedmnáct dětí v dobových kostýmech přispěchalo bránit hrad Helfštýn. Samozřejmě, že se jedná o tematickou soutěživou hru. Děti si tu vyzkouší rytířské turnaje a osahají středověké zbraně. Škoda jen, že nám nepřeje počasí. Kvůli dešti jsme museli odříct průvod družin z Týna nad Bečvou," postěžuje si knihovnice. "Pod naším dozorem si tu děti vyzkoušení boj s molitanovými meči a palcáty, házejí oštěpy na cíl, nechybí ani lukostřelba nebo boj s holemi na kládě se zkušeným rytířem," popisuje jednotlivé disciplíny šermíř Jaroslav Šimon ze skupiny historického šermu Tizon z Havířova. Po soutěživých hrách se některé děti dočkaly i pasování na rytíře Krásného slova a všichni si odvezli amulet se symbolem dýky.

Indgrid Lounová

Schůzka knihovnických seniorů

Dne 2.4.2003 se sešli jako každoročně knihovničtí senioři SKIP Severní Morava v Knihovně města Ostravy. Většina z nich kdysi zakládala systém střediskových knihoven a proto s velikým zájmem vyslechli referát metodičky dr. Slaninové z vědecké knihovny Ostrava o postupu prací na regionálních funkcích knihoven. Ovšem nejvíce času bylo věnováno přátelským rozmluvám a povídání navzájem, na které se všichni těší. Bohužel účastníků setkání ubývá, letos už jich bylo jen 25. Staří umírají a nové důchodce se ještě nepodařilo získat. Byla nadhozena úvaha, zda by setkání nemělo být dvoudenní v některém středisku v horách, tak, jako kdysi bývala školení. Přítomní živě souhlasili, opravdový zájem zjistíme dotazníkem.

Dr. Naděžda Ježková

Společnost SME věnovala v tomto roce na podporu činnosti veřejných knihoven Moravskoslezského a Olomouckého kraje částku 250 000 Kč. Částka je určena na akce KLUBKA - Rytíři na hradě, na odborný seminář knihovníků Knihovny na hranici a na nákup výukových programů na CD pro dětské čtenáře.

SEVERNÍ ČECHY (Děčín, Litoměřice, Teplice, Ústí n. L.)

Čím je velkoryse pojatá stavba vědecké knihovny v Liberci pro české knihovníky, tím je Saská zemská státní a univerzitní knihovna (SLUB) v Drážďanech pro naše kolegy v Německu. http://www.tu-dresden.de/slub/ Regionální výbor uspořádal ve středu 4. června studijní zájezd pro čtyřicet knihovníků do novostavby pro tuto knihovnu. Zastoupena byla většina našich kolektivních členů.

SLUB vznikla 22. ledna 1996 spojením bývalé Saské zemské knihovny v Drážďanech (založena 1556) a bývalé Univerzitní knihovny Technické univerzity v Drážďanech (založena 1828). Knihovna má více než 7 mil. knihovních jednotek a je čtvrtou největší vědeckou knihovnou v Německu. Denně SLUB obslouží cca 3 000 uživatelů. V knihovně jsme byli mile přivítáni zástupkyní generálního ředitele paní Ute Hoffmann, která se s další pracovnicí paní Manuelou Queitsch hrdě hlásila k tomu, že jsou členky svazu německých knihovníků. Součástí knihovny je i muzeum a kavárna. Prohlídku ústřední knihovny SLUB můžeme každému doporučit. Byli jsme prvními návštěvníky ze Severních Čech. Jinak se tam střídají zájezdy knihovníků z celého světa.

Po krátkém přejezdu do středu města jsme byli očekáváni v knihovně pro mládež ve věku od 13 do 25 let medien@age (německy Medienetage) http://www.medienetage-dresden.de Knihovna byla vybudována a otevřena v květnu roku 2000 s podporou Bertelsmannovy nadace.

Měli jsme možnost osobního setkání s ředitelem organizace pro činnost veřejných knihoven v Drážďanech panem Christianem Leutemanem a jeho zástupkyní paní Birgit Reim. Byl tím učiněn první krok k navázání spolupráce mezi našimi veřejnými knihovnami.

Na prohlídku města nám moc času nezbylo, ale odjížděli jsme s mnoha novými informacemi a zážitky. Můžeme každému návštěvu obou knihoven doporučit.

AK

ZÁPADNÍ (a jižní) ČECHY

Literární Šumava 2003

Ve střídavé spolupráci připravuje jihočeský a plzeňský SKIP tradiční akci pro knihovníky - Literární Šumava.Letošní téma připravil regionální výbor Plzeňského kraje a bylo věnování jakémusi znovuobjevování Chodska a připomínce méně známých osobností a událostí tohoto krásného koutu republiky.

Na čtyřicet knihovníků a spřátelených duší se sešlo 22. května v hotelu Kalous v Domažlicích, kde byla "výjezdová základna". Společná procházka Domažlicemi byla doslova korunována velmi přátelským a příjemným přijetím všech účastníků semináře u domažlického starosty Jana Látky. Bylo zřejmé, že má knihovníky i městskou knihovnu rád, věnoval se podrobně problémům knihovnictví a při pravých chodských koláčích osobně hovořil s jednotlivými účastníky. Společně jsme navštívili Galerii bratří Špillarů a Muzeum Chodska - zde tematika přednášek obsahovala péči o mimořádné fondy, jejich ochranu i postavení tohoto mikroregionu v kontextu s problematikou tolik diskutované ztráty identity v Evropské unii. Z vystoupení pracovníků Muzea bylo patrné, že práce je jim koníčkem a věnují se mimořádně obětavě této činnosti.

Účastníci semináře si prohlédli domažlickou knihovnu a některé významné památky centra města. Večerní přednáška prof. Erazima Koháka byla věnována postavení specifických regionů v EU. Připomněl mnoho ze svých zážitků z pobytu v USA i Evropě a podrobně hovořil o soužití mnohakulturních společností. Otevřená debata o kulturní politice a ochraně kulturních zájmů našeho státu možná i překvapila zasvěceností a ochotou otevřít málo diskutované otázky, které nás trápí jako občany i knihovníky. Filozofický večerníček zakončil první den našeho setkání.

To, co je charakteristické pro chodskou oblast - jsme si připomněli při návštěvě srdce Chodska - Klenčí pod Čechovem. Navštívili jsme výrobu pravé chodské keramiky a byli překvapeni, kolik lidské práce a jemného umění malířek je vloženo do jediného džbánku.Literární dědictví pak připomněla v nezapomenutelné přednášce paní Kalčíková - nadšená propagátorka Baarova muzea a chodských tradic vůbec. Procházka na místní hřbitov s náhrobky J. Š. Baara a J. Vrby a panorama Výhledů nás provázelo zpět do Domažlic.

V podvečer nás seznámil s méně známými událostmi a souvislostmi literárních dějin tohoto území doc. Viktor Viktora - rovněž stálý účastník našich setkání. Vzpomenul nejen známá jména, ale především se věnoval společenským a politickým souvislostem v době národního obrození, i když jeho výklad má vždy ještě široký hodnotící rozměr. Ještě nás však čekalo to pravé pohostinné Chodsko - večerní vystoupení Postřekovského Souboru, které bylo částečnou gratulací k 70. narozeninám prof. Koháka.

Dvacítka mladých nadšených hudebníků a tanečníků nám předvedla program, za jaký se nemusí stydět na kterémkoli zahraničním festivalu.Však potlesk knihovníků nebral konce. Poslední - sobotní den nás čekalo putování přesně po stopách předešlého výkladu doc. Viktory, a tak jsme projeli Kout na Šumavě, postáli u "Klobouku" a viděli krásně opravený barokní kostel sv. Jiří a poslechli si výklad p. Vosáhlové, putovali jsme až na Brůdek - na místo bitvy Břetislava I, kde jsme při prohlídce kaple vnímali jistou posvátnost a mystiku tohoto místa

Doputovali jsme až do Všerubského průsmyku, navštívili znovu opravený hřbitov a kostel, místa do nedávné doby zcela zdevastovaná.

Naše třídenní setkání končilo na horažďovickém nádraží a všichni jsme se začali těšit na rok 2004, kdy program připravují jihočeští kolegové.

Příjemné prostředí nám připravili ochotní pracovníci hotelu Kalous (včetně dobré kuchyně a koláčů), obětavost domažlických knihovníků i všech se kterými jsme se setkali byla pohlazením po duši. Akce byla uspořádána za grantové podpory MK ČR. Zveme Vás na další ročník Literární Šumavy!

Ivana Horáková

JIŽNÍ ČECHY hlásí

Knihovníci a čas

- Čas nedostatečný

Stejně jako při našich jiných akcích, tak i při letošní výpravě jihočeských knihovnic (chřipková epidemie způsobila, že se na plánovaný zájezd dostala jen děvčata) po moravských knihovnách, přírodních krásách a pamětihodnostech byl největším problémem nedostatek času.

První zastávkou byla Městská knihovna v Boskovicích. Některé pamětnice přijížděly s vidinou krásné knihovny v zámeckém areálu. Realita však byla zcela jiná. Díky restitucím a finančním problémům zřizovatelů, je teď městská knihovna v náhradních velmi stísněných prostorách. Přijetí boskovických kolegyň bylo přátelské a vlídné, za což ještě jednou děkujeme a přejeme brzké vyřešení všech problémů.

Velice zajímavá byla prohlídka boskovického zámku s příjemným průvodcem.

Další zastávkou byl Sloup. Po průzkumu Sloupsko - šošůvské jeskyně nás očekával pan starosta ing. Josef Mikulášek. Pan starosta je knihovníkům velmi nakloněn, protože je pravidelným aktérem soutěže Vesnice roku a jako člen celostátní komise se velmi dobře zná s Milenou Kodýmovou. Měly jsme si možnost ověřit dobrý vliv, který naše kolegyně na starosty při soutěži má a to při návštěvě sloupské knihovny. Díky jejímu přesvědčování má Sloup velice hezkou a počítači vybavenou knihovnu!!!!

I zde se projevil nedostatek času, protože nás očekávala Městská knihovna v Blansku. Knihovna je v nových prostorách, velice pěkně zařízena a měly jsme možnost nalézt mnohou inspiraci k další činnosti. Velmi nás oslovila právě nainstalovaná výstava věnovaná Velikonocům. I do této knihovny bychom rády zaslaly naše díky, protože přes pozdní hodinu naší návštěvy, bylo přijetí vzorné.

Ráno nás očekával Zlín zalitý sluníčkem. Pracovníci zlínské knihovny nám ukázali provoz své knihovny a připravili pro nás pohoštění. Děkujeme a věříme, že se sejdeme při nějakých knihovnických akcích. Závěr naší cesty patřil krátké zastávce v Luhačovicích. Počasí nám přálo, tak jsme mohly vychutnat atmosféru jarního lázeňského města.

Zájezd se vydařil a tak už se těšíme na ten příští.

- Čas ubíhající

Nepodaří se každý den slavit v kruhu knihovnickém 90. narozeniny. Počátkem května proběhla v Obecní knihovně v Brloze (okres Český Krumlov)malá slavnost. Sešli se tu zástupci obce s knihovnicemi při příležitosti oslavy životního jubilea bývalé knihovnice paní Anny Vejvarové.

Paní Vejvarová přišla do Brloha v roce 1940 jako mladá učitelka. Hned za humny tehdy byly hranice protektorátu, Český Krumlov patřil již do Velkoněmecké říše. Slečna učitelka se stala také knihovnicí. Fond knihovny byl chudičký, tehdejších 140 svazků se vešlo do jedné almárky.Dobrá práce knihovnice byla po letech zúročena oceněním Vzorná lidová knihovna. To už se na činnosti knihovny podílel i její manžel. Pro ocenění si jeli na Slovensko do Popradu. Je třeba prozradit na paní Vejvarovou ještě jednu neobvyklou věc. Dala dohromady sbor dívek hrajících na citeru. Nesměly chybět u žádné slavnostní chvíle obce. Je také autorkou "brložšké hymny", na kterou jsou brložští patřičně hrdí.

Co dodat závěrem, mnoho dětí přivedla paní Vejvarová ke knížkám. Mezi její žáky patří také např. kolegyně Mgr. Anna Andrlová ze Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje nebo spisovatel František Skorunka. Hodně zdraví !!!

- Čas díků

Poděkování za dobrou knihovnickou práci manželům Jiřině a Janovi Jiřičným z Pacova. Podařilo se jim svou činností dostat do povědomí svých čtenářů, že knihovna je nezaměnitelnou součástí života. Tak se stalo, že aniž tušili, usnadnili práci jedné metodičce. Když se jejich bývalý čtenář ing. Vlastimil Kamír stal starostou obce Chvalšiny, zaměřil své první aktivity na obecní knihovnu. Nejen, že ji pomohl přestěhovat do nových místností, ale byl také jedním z iniciátorů při získání nového počítače do knihovny. Velice netradičním způsobem - formou výtěžku z tomboly na plese.

Na slova chvály pan starosta reagoval větou: "Za svůj vztah ke knihovně vděčím manželům Jiřičným z naší knihovny v Pacově a tak posílám vřelý dík !!!"

Daniela Wimmerová předsedkyně jihočeské pobočky

SKIP PRAHA

Knihovníci dětmi

Sobota 31. května - co s načatým víkendem? Moje chata je stále v tristně popovodňovém stavu, takže pozvánka na tuto akci mi přišla více než vhod. Ještě že v Městské knihovně existují kolegyně, které mají tolik elánu, že ho mohou rozdávat.

Sraz na Pohořelci na Strahovském nádvoří, devět knihovnic, tři družstva, pokyny a vytahování otázek. Téma dne - pomníky literátů. Najít Máchu je brnkačka, ale co Vrchlický a Neruda? Na Petříně jsem byla naposledy před narozením mých dětí - bydlím na Starém Městě pod Stalinem, takže se naším výběhem stala jen a pouze Letná. "Je Mácha před nebo za lanovkou?" Tak jdeme. Zapomněla jsem již, jak je Praha nádherná a průhledy mezi větvemi jsou tak lákavé, že nevnímám pomníky, ale hledám pro foťák ty nejhezčí průzory.

Vrchlický objeven, Mácha též, jenom ten Neruda! "Nevíte, kde stojí Neruda? Gymnázium v Helichovce se snad jmenuje Nerudovo, že jo, že by byl až někde dole?" Pejskaři jsou domorodci, ti to musí vědět! Jenomže ta paní s jezevčíkem, kterou jsem zastavila, byla určitě od poroty infikovaná, aby dávala mylné informace. "Nerudu odvezli, je tam jen sokl!" A oči jí mohly vypadnout, když jsem jí poděkovala za pomoc v naší bojovce. Neruda tam byl, chyběl mu jen cvikr na nose, ale nebýt tam jeho jméno, mohl to být kdokoliv. Kampou se prodíráme v davech cizinců k Dobrovskému, kde má naše milovaná porota připravená pitíčka s brčkem, záchody jsou vedle, organizace nemá chybu! Čekáme na ostatní a potom plníme další úkoly. Recitujeme (vyprávíme vlastními slovy) povinné básničky, odpovídáme (a většinou mlčíme) na otázky ohledně Dobrovského (fuj, moje rodina je z Klatov a nevěděla jsem, že tam na gymnáziu učil). Přesouváme se dál procházkou na Žofín (ta Praha je ale krásná a před bouřkou ještě hezčí) pod sukně naší Boženy, ale to již začíná krápat a ani její sukně by nás nezachránily, tak strategicky ustupujeme do předem objednané cukrárny v Palacké. K obveselení personálu a jediného zákazníka zde plníme další úkoly - vyprávějí se tři pohádky Boženy Němcové (pozor, neplést s Erbenem - Zlatý kolovrat napsala Božka, ale do Kytice přebásnil Erben!). Ekonomicky pojatý Bajaja a více než hororově vyprávěné osekávání Dorničky možná přilákalo do cukrárny další zákazníky. Nijak nám to neubírá na chuti a místní speciality do nás padají jako do studny. Návštěva Karlova náměstí již jen "jako" a úkoly týkající se pomníků Hálka, Světlé a Krásnohorské, včetně jejich nakreslení, završují naše úsilí. Pokus o zkorumpování poroty se ukazuje jako opožděný, a tak jsou vyhlášeni vítězové, první cena bude zatavena a přilepena do kroniky pražského SKIPu a veselé vzpomínky nám zůstanou...

Věra Tafatová

 





Obsah

Optimalizováno pro MSIE 5.5 a Netscape 6.0

SKIP