Projev dr. Jarmily Burgetové

Milé kolegyně, milí kolegové, přátelé a hosté!

Z titulu věku a funkce čestné předsedkyně SKIP se mi dostalo se té cti promluvit na našem slavnostním zasedání jako první.

Jsem velice ráda, že v povědomí nových a také těch "mladších" členů SKIP zůstává uloženo, že náš profesní spolek byl na jaře roku 1990 obnoven - nikoli nově založen. Je dobře, že si vážíme činnosti a angažovanosti našich předchůdců, že jsme na ně plynule navázali.

Ustavující sjezd SKIP v dubnu 1999 se symbolicky konal na stejném místě - ve velkém sále pražské Městské knihovny - jako ustavující sjezd v prosinci roku 1968. Pro nově ustavený spolek byl přijat stejný název, stejnou zkratka, sjezd schválil stejnou organizační strukturu, schválil stanovy i další materiály, které čerpaly z předchozích dvacet let starých dokumentů. Tento postup byl samozřejmý a přirozený, také díky tomu, že v přípravném výboru, který se ustavil již v prosinci 1989, zasedli bývalí vedoucí funkcionáři z let 1968-1970 (Málek, Cejpek, Burgetová), potrestaní za své angažmá v období Pražského jara 1968 a komunistickým normalizačním režimem odsunutí na vedlejší kolej.

Jestliže se člověk rozhodne rekapitulovat uplynulé události či aktivity, byť za tak relativně krátkou dobu jako je patnáct let, nemůže se spolehnout jen na svou paměť, na uložené vzpomínky, ale chtě nechtě musí sáhnout po dokumentech, písemných dokladech, popř. po souborech uložených v počítači. Tak jsem postupovala i já při přípravě dnešního vystoupení a musím přiznat, že jsem objevila v dokumentaci značné mezery. Zatím jsme si nenašli čas dát do pořádku archiv SKIP, což patrně bude rok od roku úkol složitější a složitější. Na štěstí máme podrobně dokladován průběh ustavujícího sjezdu a počátky "fungování" spolku v pěti číslech přílohy časopisu Čtenář "Knihovnictví a bibliografie", které v roce 1990 sloužily jako zpravodaj nového spolku. Můžeme si tedy zpětně připomenout program, stanovy, usnesení sjezdu, přednesené referáty, průběh voleb. Je to - i dnes po patnácti letech - dost zajímavé čtení! Tolik jsme toho chtěli dosáhnout, avšak ne vše se nám podařilo splnit.

Dobročinnost vydavatele časopisu Čtenář neměla dlouhého trvání, a tak už v roce 1991 jsme se octli bez zpravodaje, bez spolkového časopisu. Jistě mi dáte za pravdu, jak velice důležité bylo rozhodnutí zahájit v roce 1992 vydávání vlastního časopisu Bulletinu SKIP. Znamenalo přínos pro podstatné zvýšení informovanosti členů, aktivizaci regionů, stmelení členské základny. Časopis vychází od té doby pravidelně 4x ročně, bez přerušení. Ve svém 14.ročníku je dnes dostupný jak v tištěné formě, tak i elektronicky, to již od roku 2001, resp. 1999. Je to knihovnické periodikum s nejvyšším nákladem 1500 kusů. Nutno připomenout, že v jedenácti zvláštních číslech, která vycházejí pravidelně od roku 1994, získali členové SKIP základní informace o knihovnictví mnoha zahraničních zemí, jak sousedů, tak též zemí vzdálenějších. Také z hlediska zpětného hodnocení činnosti spolku Bulletin hrál, hraje a bude hrát nesmírně důležitou roli. Nemohu v této chvíli než upřímně poděkovat zodpovědnému redaktorovi dr. Ladislavu Kurkovi za toto velké "dílo". Bez jeho vytrvalosti, pracovitosti a nezištnosti by neexistovalo. Patří mu za to náš potlesk!

SKIP po celou dobu své patnáctileté existence vždy stál - jak se květnatě říká - na tepu doby. Tak např. v roce 1991 inicioval "Výzvu k záchraně Národní knihovny", která přispěla k tomu, že se její neutěšenou situací začala zabývat česká vláda. Od počátku se snažil, byť ne zcela úspěšně, dosáhnout přijetí nového knihovnického zákona, v roce 1991 zpracoval v krátké době pro ministerstvo kultury "Analýzu současného stavu veřejných knihoven", která se dočkala kladného ohlasu v České národní radě, postavil se proti tehdejšímu ministru kultury Milanu Uhdemu, který veřejně zpochybnil nutnost knihovnického zákona. Iniciativní skupina SKIP vypracovala v září 1992 vlastní Návrh zásad knihovnického zákona, další návrh zákona o veřejných knihovnách předložil SKIP v roce 1997.

V září 1992 se konal v Praze 1.řádný sjezd SKIP, jeho průběh a závěry zachycuje 4.číslo Bulletin SKIP z roku 1992. Kromě zmíněných aktivit, které měly pomoci řešit svízelnou situaci mnohých veřejných knihoven v transformačním období, při převodu okresních knihoven z přímého řízení okresních úřadů, v údobí snah o rušení malých veřejných knihoven, se SKIP samozřejmě angažoval v mnoha dalších odborných aktivitách. Od roku 1991 do roku 1998 ve spolupráci s tehdejší katedrou vědeckých informací a knihovnictví FF UK vyhlašoval soutěže na odborné práce, které hodnotil a oceňoval. Od roku 1992 pořádal a dosud pořádá ve spolupráci s KVIK, později již s ÚISK, semináře k otázkám automatizace v knihovnách, do roku 1999 dokonce vydával tištěné sborníky z těchto seminářů. V roce 1993 se SKIP ujal řešení jednání s představiteli ochranných autorských organizací o podmínkách "půjčování zvukových dokumentů" a v roce 1994 uzavřel jménem knihoven smlouvu, na jejímž základě bylo toto půjčování umožněno. Od roku 1993 náš kolega - nesmírně obětavý dr. Zdeněk Franc, v tehdejší mini-kanceláři SKIP poskytoval (téměř až do své smrti) bezplatné konzultace v otázkách výstavby a adaptace budov pro knihovny. Pozornost jsme věnovali rovněž propagaci spolku, SKIP měl svůj stánek (ve spolupráci s IFLA) na 4. mezinárodním knižním a knihovnickém veletrhu v Paláci kultury v roce 1994 a na 1.celostátní výstavě nestátních, veřejně prospěšných organizací, později několikrát i na veletrhu "Svět knihy". Od roku 1993 se SKIP aktivně podílel na organizování každoročních konferencí "Knihovny současnosti", v prvních dvou letech v Hradci Králové, od roku 1995 v Seči u Chrudimi. Již od roku 1993 předkládá SKIP každý rok návrhy projektů do grantových programů, vyhlašovaných ministerstvem kultury. To sice na jedné straně přináší finanční prostředky na realizaci četných odborných akcí, na druhé straně vyžaduje vysokou aktivitu organizátory, nositelů grantů, jimiž jsou zejména regionální výbory i odborné orgány SKIP. Rozrostla se rovněž publikační činnost. Kromě Bulletinu bylo vydáno v edici "Aktuality SKIP" celkem 21 svazků, čtyři z nich jsou dokonce k dispozici v pdf formátu na webu SKIP.

V roce 1994 se měl podle stanov konat 2.řádný sjezd, byl však vzhledem k očekávaným změnám v územně správním uspořádání státu posunut až na další rok. Konal se v květnu 1995 v Čelákovicích u Prahy, poprvé doprovázen prezentací firem a výstavou. Podrobnou dokumentaci poskytuje Bulletin SKIP, zachována je na štěstí také Zpráva o činnosti VV SKIP od 1.řádného sjezdu.

V tomto období dochází k obdivuhodnému rozvoji činnosti Klubu dětských knihoven a také sekce veřejných knihoven. Ta uskutečnila v druhé polovině roku 1995 rozsáhlý průzkum a v únoru 1996 se "propracovala" až do parlamentu, Začala pořádat každoroční "Knihovnické dílny". SKIP vstoupil na veřejnost počátkem dubna 1996 formou první velké tiskové konference, která měla značný ohlas v médiích. Sekce veřejných knihoven vyhlásila v roce 1997 poprvé Týden knihoven v třetím zářijovém týdnu, pro 2.ročník v roce 1998 zajistil SKIP krásné výtvarně citlivě řešené logo. V dalších letech se Týden knihoven stal velkou, úspěšnou akcí SKIP a všech knihoven vůbec.

Závěr roku 1997 byl věnován přípravám na 3.řádný sjezd SKIP, který se měl konat počátkem září 1998 v areálu Západočeské univerzity. Je mu věnováno poslední číslo Bulletinu SKIP z roku 1997a všechna čtyři čísla roku 1998. V té době ovšem již byly druhým rokem k dispozici informace na internetu. Vlastní stránky zveřejnil SKIP na webu Národní knihovny v roce 1996. Od téhož roku byly vydávány tištěné výroční zprávy o činnosti, od roku 1997 dostupné i v elektronické formě.

Než předám slovo dr. Richterovi, aby zhodnotil činnost SKIP po plzeňském sjezdu, na němž byl zvolen předsedou, neodpustím si do celkově kladného hodnocení za prvních osm let obnovené existence přidat trochu trpkosti…
Jsem hluboce přesvědčena o prokazatelně pozitivním vlivu SKIP na rozvoj českých knihoven a vytvoření přátelské atmosféry mezi knihovníky, o to víc mne mrzí malý zájem profesních kolegů a kolegyň o členství ve SKIP. Zatímco v roce 1968 projevilo o členství ve SKIP zájem 2 300 osob, v roce 1990 při obnově spolku se do SKIP přihlásilo již jen 1920 členů. Podle dnešních zkušeností by to bylo ještě docela dobré číslo, bohužel nemám údaje o tom, kolik z tohoto počtu bylo individuálních členů. V celém dalším období se počet individuálních osob, na nichž by měl SKIP jako občanské sdružení stavět, osciluje kolem čísla 930. V průběhu let jsme se tímto stavem mnohokrát zabývali, úkol rozšířit členskou základnu nacházíme snad ve všech sjezdových usneseních, leč úspěchu jsme nedosáhli. Některé příčiny jsem charakterizovala již v prvním čísle našeho Bulletinu a většina z nich stále platí! Potýkáme se s celospolečenským poklesem zájmu o aktivní angažovanost ve věcech veřejných a mnohde, což je paradoxní, narážíme i na malou podporu a nepochopení ze strany vedení knihoven.

Přesto se činnost SKIP každým rokem rozšiřovala a práce funkcionářů VV SKIP a jmenovitě jeho předsednictva a samozřejmě i regionálních výborů byla stále náročnější. SKIP nikdy neměl profesionální sekretariát, neplatil si žádnou profesionální sílu. Tím spíše je třeba na tomto místě ocenit a vřele poděkovat desítkám či stovkám dobrovolných funkcionářů v ústředí i v regionech za jejich angažmá. Všem patří náš potlesk!

Nemohu nakonec opomenout oblast, která mi byla vždy blízká a ráda jsem se jí věnovala. Mám na mysli "pěstování" zahraničních styků a mezinárodní spolupráci. Mohu říct, že SKIP získal v mezinárodním měřítku velmi dobré "renomé". V roce 1990 jsme se ihned znovu přihlásili do mezinárodní knihovnické organizace IFLA, bylo nám prominuto placení členského příspěvku na dva roky, v létě téhož roku se delegace SKIP zúčastnila výroční konference IFLA ve Stockholmu. Byly navázány kontakty s některými sekcemi, komisemi a kulatými stoly IFLA. V roce 1993 se v Praze uskutečnilo zasedání ROTNAC (kulatého stolu technických ústředí), o rok později pak zasedání sekce knihoven z oblasti společenských věd. Prahu navštívila řada čelných představitelů IFLA - pánové Bender, Cornish, Leo Voogt - generální tajemník IFLA. Do dvou stálých výborů byli v roce 1997 zvoleni zástupci SKIP - Jarmila Burgetová do výboru pro veřejné knihovny, dr. Kalkus do výboru pro výchovu a vzdělávání.

Úzké kontakty byly navázány se sousedními zeměmi, zejména s rakouskými a německými knihovnickými spolky a později také s Francií. SKIP se zúčastnil také řady evropských projektů, ať už máme na mysli ty, které iniciovala a organizovala EBLIDA - tj. CECUP a CELIP, nebo francouzský spolek ADBS, tedy projekty DECID a CERTIDoc.

Na úplný závěr jsem si zcela záměrně nechala zmínku o našich kontaktech a spolupráci se slovenskými knihovníky a se slovenskými spolky. Nejužší vazbu měl SKIP od počátku se Spolkem slovenských knihovníkov. V dokumentech a později v Bulletinu SKIP je připomenuta návštěva dr. Vlasty Kalinové, dr. Vontorčíka a dr. Telgárského v březnu 1990 na zasedání přípravného výboru, je v něm otištěn projev prof. Štefana Kimličky na ustavujícím sjezdu SKIP. K samozřejmostem vždy patřilo vzájemné zvaní na konference a jiné významné akce. V první polovině devadesátých let jsme dokonce uzavřeli písemnou dohodu o spolupráci, jejíž plnění se pravidelně kontrolovalo. Jsme rádi, že můžeme také na dnešním slavnostním zasedání slovenské kolegyně a kolegy mezi sebou přivítat a věříme, že naše vzájemná spolupráce bude dále košatět.

Milé kolegyně, milí kolegové!
Původně jsem chtěla zakončit malým osobním vyznáním, ale rozhodla jsem se je nezveřejnit. Místo toho už předám slovo Vítu Richterovi, který mi od počátku stál věrně po boku a jemuž dnes za spolupráci upřímně děkuji a tleskám.

03.06.2005