BULLETIN
SKIP

4
2009

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

Knihovnické spolky

EBLIDA

Zdeněk Matušík a Ladislav Kurka pokračují v rozhovoru s Geraldem Leitnerem

Kdy a proč vznikla EBLIDA?

Byla založena v roce 1992, aby zastupovala práva knihoven v Evropském společenství. To byla doba prvních diskusí o autorském právu a bylo jasné, že knihovny potřebují lobbovací organizaci, aby prosadily svá práva.

O více než 70 procentech zákonodárství členských států EU se rozhoduje v Bruselu, to pak musí být členskými státy implementováno do národního práva. Proto je pro knihovny důležité, že v EBLIDA existuje jistá zastřešující organizace knihoven v Evropě, která provádí na evropské úrovni lobbování pro práva knihoven. Od jejího založení se EBLIDA podařilo dosáhnout v každé směrnici EU k autorským právům změn ve prospěch knihoven. Bez EBLIDA by autorskoprávní zákonodárství v EU a tím ve všech státech EU bylo mnohem méně příznivé pro knihovny než nyní, měli bychom mnohem více překážek, které by naši práci v knihovnách ztěžovaly.

Jaká je struktura EBLIDA?

EBLIDA má kancelář v Haagu, Nizozemsku. Ta je vedena ředitelkou. Každé dva roky je volen prezident a nový Výkonný výbor (maximálně 10 členů). Ročně se začátkem května koná zasedání Rady¹ spojené s konferencí - v roce 2009 bylo ve Vídni, v roce 2010 bude v Helsinkách.

Jak byste charakterizoval hlavní úkoly EBLIDA?

Na společné konferenci EBLIDA a Fórum NAPLE² ve Vídni v květnu 2009 bylo rozhodnuto posílit úlohu a potenciál knihoven v Evropě při vzniku evropské společnosti znalostí - zde jde o tzv. Vídeňskou deklaraci, podle níž EBLIDA a NAPLE požadují na Evropské komisi, aby podnítila další rozvoj této oblasti cestou následujících čtyř doporučení:

1. Bílá kniha "Veřejné knihovny ve znalostní společnosti":

   EBLIDA a Fórum NAPLE vyzývají Evropskou komisi, aby přijala bílou knihu popisující novou úlohu veřejných knihoven v evropské znalostní společnosti a doporučující a nabádající členské státy, aby konaly ve prospěch svých knihoven. Bílá kniha by měla být založena, vedle dalších vstupů, na práci skupiny knihoven na vysoké úrovni založené Komisí.

2. Znalostní centrum:

   Vyzýváme dále Evropskou komisi, aby založila Evropské znalostní centrum pro veřejné knihovny, jež bude poskytovat koordinované, aktuální a spolehlivé informace o službách veřejných knihoven ve všech členských státech Evropské unie a Evropském hospodářském prostoru a která bude mít základnu u EBLIDA.

3. Projekty financované EU:

   Věnovat pozornost projektům financovaným EU, jež podporují rozvoj knihoven smysluplným a udržitelným způsobem. Projekty by se měly zaměřit na rozvoj evropské knihovní infrastruktury, jež by doplňovala stávající projekty s vysokou politickou viditelností. K těmto velmi viditelným projektům na rozvoj digitální knihovny musí být navíc vyvinuta společná infrastruktura pro veřejné knihovny v zájmu urychleného zvládnutí nově vytvořených on-line služeb, podpory aktivního evropského občanství, jakož i poskytnutí široké nabídky možností k učení.

4. Autorské právo:

   Zrušit bariéry v Evropské unii, jež jsou v rozporu s myšlenkou rozvoje znalostní společnosti. Je zapotřebí spravedlivá politika v oblasti autorského práva, jež bere v úvahu smysluplná práva držitelů práv, ale která současně zakládá přiměřené výjimky pro práci knihoven.

To se EBLIDA pokusí v následujících letech uskutečnit.

Děkujeme za rozhovor a i kvůli českým knihovnám přejeme, aby se Vám BVÖ a EBLIDA dařilo.

************

¹ Jde o vrcholné zasedání, na které každá organizace s plným či přidruženým členstvím v EBLIDA vysílá svého zástupce.

² Fórum národních instancí pro veřejné knihovny v Evropě.