BULLETIN SKIP

4 2008

Elektronická verze Vydavatelské údaje

Informační servis

Přečteno

Portály do minulosti a budoucnosti: knihovny v Německu

SEEFELDT, Jürgen; SYRÉ, Ludger. Portale zu Vergangenheit und Zukunft: Bibliotheken in Deutschland. 3., überarbeitete Auflage. Hildesheim: Olms, 2007. 120 s. ISBN 978-3-487-13347-8.

SEEFELDT, Jürgen; SYRÉ, Ludger. Portals to the past and to the future: libraries in Germany. 2nd ed. Hildesheim: Olms 2007. 119 s. ISBN 978-3-487-13412-3.

Dějinami knihoven se musí zabývat každý student knihovnictví a "na ty staré, krásné" se ráda alespoň podívá i většina aktivních knihovníků. Je ovšem někdy s podivem, že již méně z nás si dělá starosti o budoucnost knihoven. Pro ty, kteří si otázky po další cestě rozvoje knihovnictví kladou, vydal SKIP před časem výběr dokumentů ke koncepcím rozvoje, zejména veřejného knihovnictví, z několika evropských zemí¹. I když v něm Německo nechybělo, představu o německém pohledu si zájemce může doplnit v publikaci Portály k minulosti a budoucnosti: knihovny v Německu. Ta původně vznikla pro prezentaci německého knihovnictví účastníkům Světového knihovnického a informačního kongresu - výroční konference IFLA v roce 2003 v Berlíně. V představovaném vydání byla aktualizována a zvláště doplněna o kapitolu nazvanou Budoucnost knihovny, knihovna budoucnosti.

Autoři v ní formulují pět momentů rozvoje knihoven v blízké budoucnosti:

1. Vzdělávání bude elementárním faktorem ovlivňujícím rozhodujícím způsobem společnost, zejména hospodářství.

2. V popředí informačních činností bude kvalita - omezení na podstatné a správné.

3. Knihovna nemá být utvářena jako soubor osamělých míst před obrazovkou, odkud uživatel vyhlíží do globální vesnice, ale jako tržiště umožňující reálné setkávání lidí.

4. Knihovna musí být prostorem vázaným na budovu, musí být samozřejmým místem kulturního života obce.

5. Poměr tištěných a digitálních dokumentů se během deseti let vyváží přibližně 50 na 50, v dalších desetiletích bude neknižní sféra narůstat jen nepodstatně.

Poukazují i na problémový faktor - na skutečnost, že význam knihoven není v německé politické sféře (na rozdíl od anglosaských a skandinávských zemí) uznáván, resp. naplňován, na to, že v Německu chybí celostátní instituce, jež by dávala impulsy pro další rozvoj knihoven, spojovala by místní iniciativu s ústředním usměrňováním a podporou.

Pro vizi veřejné knihovny budoucnosti se uvádějí názory Klause Dahma, který formuloval její čtyři stránky:

• Knihovna jako místo, kde se člověk cítí dobře (jednak pojetí interiéru jako "obýváku", využití "zážitkových" prvků, flexibilita, jednak otevírací doba do večera a o víkendech);

• zapojení knihoven do sítí (včetně součinnosti veřejných a vědeckých knihoven);

• knihovna jako součást kombinovaného zařízení (spojení veřejné, muzejní, školní knihovny, zařízení dalšího vzdělávání - v Německu Volkshochschule - apod.);

• městská knihovna (ve středních a velkých městech) by měla působit jako metodické a vzdělávací středisko pro ostatní, zejména školní knihovny (či dokonce plnit i takové "regionální/lokální" funkce jako akvizice a zpracování).

Budoucnost vědeckých knihoven vidí autoři - oproti nepotvrzeným opačným předpovědím - spojenou s dlouhodobým přetrváním tištěných médií, byť diferencovaným podle různých účelů. Potvrzují jejich funkce jako kulturní a vzdělávací instituce. Vidí jejich úlohu i při rozvíjení čtenářských a mediálních kompetencí, schopností vyhledávat a zpracovávat informace, ovšem na akademické úrovni (zatímco veřejné knihovny tuto úlohu plní na úrovni elementární). Vědecké knihovny musejí zvládnout management informací- ať již ve smyslu řešení problému "přístup, nebo nákup do fond" (access contra holding), či spojování prostředí tradičních a elektronických zdrojů: knihovna bude na dohlednou dobu knihovnou hybridní (musí poskytovat jak tištěné, tak digitální dokumenty - diferencovaně podle oborů - a vyrovnávat se přitom se zhoršujícími se podmínkami financování) a musí být schopna ve svých informačních nástrojích obě tato prostředí propojit. Diskutovaným problémem je na poli zajištění vědecké komunikace volný přístup k výsledkům vědeckého výzkumu (open access initiative).

V konkurenci tržní nabídky mohou knihovny obstát jen tehdy, dokáží-li stát se "navigátory v oceánu informací", nabídnout vlastní kvalitní produkty - zejména oborově specifické a interdisciplinární vyhledávače a navigační systémy (viz celostátní vědecký portál Vascoda, http://www.vascoda.de/, ale i v Česku známá Knihovna elektronických časopisů vyvinutá v Univerzitní knihovně v Regensburgu, http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/). Německá společnost pro výzkum (DFG, http://www.dfg.de/), která poskytuje vědeckým knihovnám rozsáhlé prostředky na budování fondů a funkční rozvoj², stanovila střednědobý program podpory zajištění literatury a budování integrovaného digitálního informačního systému pro období do roku 2015 (k dispozici na adrese http://www.zlb.de/aktivitaeten/bd_neu/
heftinhalte2006/DigBib02080906.pdf).

Oproti starým dobám již zdaleka ne každý knihovník čte německy. Anglicky čtoucích je dnes přece jen již o něco více. Jak německá, tak anglická verze publikace (ale i citovaný výběr materiálů) je k dispozici v Knihovně knihovnické literatury působící v rámci Národní knihovny ČR.

Poznámky:

1) Strategie pro evropské knihovny. Přeložil a uspořádal Zdeněk Matušík. Praha : Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky, 2006. 124 s. Aktuality SKIP, sv. 22. ISBN 80-85851-16-4.

2) DFG rovněž poskytuje prostředky na tzv. národní licence, jež nejen pracovníkům vysokých škol a vědeckých institucí, ale i soukromým osobám umožňují přístup k vědeckým informacím - viz http://www.nationallizenzen.de/.

Zdeněk Matušík