BULLETIN
SKIP

Stránky se neaktualizují, živá verze viz http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bulletin.htm

3
2008

Aktuální číslo Archiv Obsah

Po knihovnách na kole

Elektronická verze
Vydavatelské údaje

RSS

Rozhovor

O brémské knihovně aneb o novém ve starém (a návdavkem o BID)

Paní Barbara Lison patří k nejvýznamnějším osobnostem německého knihovnictví. Je mluvčí (úřední termín, v podstatě předsedkyně) střešní organizace německých knihovnických spolků BID (Bibliothek - Information - Deutschland), vicepresidentkou EBLIDA a ředitelkou Městské knihovny Brémy. Pro knihovnu byla před několika málo lety zrekonstruována budova Policejního prezidia. Za Bulletin SKIP s paní Lison (L) hovoří Ladislav Kurka (K)

Barbara Lison

K: Co byste doporučila navštívit ve Vašem zajímavém městě?

L: Přirozeně nejdříve krásnou novou ústřední knihovnu, která je nejnavštěvovanějším kulturním zařízením Brém. Navíc stojí knihovna uprostřed "brémské kulturní míle", na které jsou další kulturní zařízení jako galerie, sochařské muzeum "Marls-Haus" a muzeum designu "Wilhelm-Wagenfeld Haus". Kromě toho velmi doporučuji návštěvu Böttcherstrasse s jejími expresionistickými stavbami a s muzeem pro díla Pauly Modersohn -Becker, malířky, o které se nedávno v novinách psalo jako o německém Picassovi.

K: Jak stará je vlastně nová knihovna ve starém domě?

L: Naše knihovna ve starém domě je tak stará jako duch, který v ní žije. Tzn., že koncept knihovny je rozhodující moment pro její stáří a pro její atraktivitu. A tu zajišťuje aktuální přitažlivý fond, prostorový koncept s cílem vysoké pohodové kvality a orientace na pohotové služby.

Jinak ale se prosazuje v Německu i v dalších zemích tendence vnést do staré budovy něco nového a zcela ji modernizovat a naplnit novými funkcemi. V Brémách tak vznikla přitažlivá knihovna, ale připomínám, že ve městě máme ještě tři pobočky.

K: Jaké zájmy spojují brémské občany s jejich knihovnou?

L: Obyvatelé města shledávají městskou knihovnu jako vhodné zařízení pro kulturu, vzdělávání a relaxaci. V průměru navštíví statisticky každý z půl miliónu obyvatel Brém knihovnu 2,5x. Při průzkumech zjišťujeme, že mnozí občané navštíví knihovnu i několikrát za měsíc a mnohé děti i několikrát za týden. Nová knihovna v  budově Policejního prezidia vyvolává ve čtenářích pocit atraktivní knihovny na výhodně položeném místě. Jen zde registrujeme týdně 15 tisíc návštěvníků.

K: Jste mluvčí střešní organizace BID. Jaké hlavní úkoly stojí před BID ?

L: BID je střešní svaz institucionálních a personálních knihovnických a informačních spolků a různých zařízení pro podporu kultury v Německu. BID zastupuje jejich společné zájmy na národní i evropské úrovni právě tak jako v mezinárodních gremiích. Cílem BID je podpora a další rozvoj knihovnických a informačních služeb jako garance informačního a odborného vzdělávání v Německu. V současné době BID pracuje na konceptu zlepšování image německých knihoven. Dále lobbuje v jednotlivých spolkových zemích ve prospěch schvalování knihovnických zákonů a účastní se kampaně Německo čte.

Kulturní komise spolkového sněmu ve zprávě z prosince 2007 přisoudila německým knihovnám mimořádně významnou funkci v podpoře informační společnosti. Konstatuje zároveň možnosti německých knihoven pro vývoj společnosti a zároveň volá po posílení této role silnější politickou podporou i zlepšeným řízením. A to je rovněž jeden z úkolů BID.

K: Jak vidíte budoucnost knihoven?

L: Budoucnost knihoven bude dle mého názoru tak dlouho růžová, jak dlouho knihovníci a knihovnice budou vytvářet z našich knihoven atraktivní místa pro komunikaci a vědění veřejnosti. K tomu se musíme stále a stále podílet na společenských a technických vývojových tendencích a rozšiřovat naši specifickou nabídku. Ocitli jsme se v době, kdy rčení "Stillstand ist Rückschrit" (neumím to přeložit jinak než jako "kdo zůstal stát, už stojí opodál" - pozn. K).

To neznamená, že máme např. napodobovat komerční nabídky, neboť bychom stejně s nimi nemohli držet krok. Musíme naše současné postavení dále zkoumat a dle výsledků rozvíjet naše služby.

K: Jak hodnotíte úroveň vztahů mezi našimi spolky?

L: Úroveň německo-českých knihovnických vztahů je velmi dobrá, ale přesto by se měla ještě dále zintenzivnit. Měli bychom vytvářet více příležitostí k vzájemné výměně jak zkušeností, tak pracovníků, protože témata, kterými se v obou zemích zabýváme, jsou si velmi blízká. Můžeme k tomu ještě více využívat knihovnu Goethe-Institutu.

K: Přijedete zase do Prahy?

L: Ráda, ať už z profesních nebo soukromých důvodů. Konečně krásnou pražskou Vrtbovskou zahradu neznám ani v zimě, ani na jaře.

K: Takže dík za rozhovor a brzy na shledanou.

Obsah

 

SKIP